Když se na mě obrátila redakce Komiksária, abych napsal krátký článek o svém setkání s Moebiem, odepsal jsem: „Ono moc není o čem psát, mluvil jsem s ním asi pět minut a celou dobu jsem z něj byl podělanej až za ušima.“ Na to mi přišla odpověď: “No, však i to podělání se dá pěkně popsat, ne?” Ech, no dobře. Bude to silně subjektivní vzpomínka. Výměnu plínek raději vynechám.

S Moebiem jsem se setkal na komiksovém festivalu v Lodži v roce 2008, jehož součástí byla tehdy putovní výstava českého komiksu Generace nula. Naše výprava (Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Martin Foret a já) tam ale stejně jela hlavně kvůli Moebiovi.

V natřískaném přednáškovém sále jsme se snažili zachytit každé jeho slovo, pohyb, gesto, cokoliv. Člověk, který ovlivnil několik generací komiksových autorů a výtvarníků, lidí, kteří jsou dneska sami legendami a kteří považují setkání s jeho prací za naprosto zásadní. Bilal, Gaiman, Saudek…

Pokračování textu Pět minut s Moebiem: Tyvole, tyvole, tyvole… →