Žebříček nejlepších českých komiksů všech dob

Skoro v každém uměleckém žánru se najde někdo, kdo se pokusí dát dohromady seznam jeho nejpovedenějších děl. Obdobné seznamy, popřípadě žebříčky, vznikají i v rámci menších celků, jako je například Česká republika. V literatuře u nás obvykle vítězí Haškův Švejk. Ale jak je to tu s komiksem? I přes všemožné peripetie a nedostatek čtenářů máme u nás slušnou komiksovou tradici a kandidátů dostatek. Za účelem vytvoření českého komiksového žebříčku jsem emailem obeslal přibližně 60 komiksových znalců (publicistů, tvůrců, sběratelů…) a položil jim otázku: Který ČESKÝ komiks (popř. komiksy) je podle vás tím nejpovedenějším?

anketa.gif

Dotazovaní měli za úkol jmenovat 1-7 nejlepších českých komiksů, z nichž jednomu mohli udělit dva body. Na můj email jich odpověděla jen necelá polovina, které se však podařilo nominovat celkem 60 komiksů. Z těchto nominovaných děl jsem posléze vybral všechny, které dosáhly alespoň tří bodů, a vytvořil z nich žebříček.

Seznam, který mi zde vznikl, pochopitelně nemůže být v žádném případě považován za objektivního ukazatele. Nejen, že se do hlasování zapojil jen relativně malý počet osob, ale mnoho starších děl mohlo být již zapomenuto (nebo se s nimi měla možnost setkat jen hrstka lidí). Navíc kupříkladu v 80. a 90. letech u nás vycházelo velké množství komiksů, které v té době měly své nadšené čtenáře a kteří na ně jistě nedají dopustit. Anketa však vznikla v roce 2009, z čehož vyplývá další problém – z minulosti zařazujeme do seznamu pouze komiksy, které jsou i přes své stáří stále aktuální a mají pro nás nějakou trvalou hodnotu. Oproti tomu však nejsme schopni skutečně podobně posuzovat díla ze současnosti, která jsou dnes třeba kresebně nebo scénáristicky atraktivní, ale za 70 let po nich ani pes neštěkne (ano, Rychlým Šípům je ještě víc!).

Existuje spousta dalších faktorů, proč by řada komiksů neměla být srovnávána – jiný cílový okruh čtenářů (děti, dospělí), jiný žánr (komediální, existencionální, fantasy…), jiná forma publikovaní (knižně, na pokračování v časopise…). Takové diametrální odlišnosti se však nacházejí ve všech žánrech, a přesto žebříčky vznikají. Jaký je tedy vlastně účel mého žebříčku? Podává kupříkladu velmi zajímavé svědectví o současném pohledu dnešních znalců na komiks. Dále může sloužit jako jakási „povinná četba“ – vodítko pro méně zasvěcené osoby, které české komiksy se vyplatí znát, případně je alespoň mít v podvědomí. Tento účel dle mého názoru splňuje výborně a ani se nemusí hledět na pořadí. Některá výrazná díla pochopitelně v seznamu chybí, ale to je způsobeno mimo jiné tím, že dotazovaní se snažili většinou zařazovat do seznamu „od každého tvůrce jeden, aby se dostalo na všechny“. A to je v pořádku.

Nyní se již dostáváme k samotným výsledkům ankety. Najdeme v něm kultovní legendy, experimentální počiny i díla poctivě propracovaná. Ke každému komiksu jsem se pokusil připsat několik základních informací a proč si myslím, že ho čtenáři hodnotí kladně. Pro zvýšení důvěryhodnosti jsem k nim připojil též jednu citaci převzatou buď z odpovědí dotazovaných, nebo z komiksových serverů comicsdb.cz a komiks.cz.

1) Muriel a andělé (20 b.) – Miloš Macourek, Kája Saudek; 1967-1969
První část plánovaného rozsáhlého cyklu Muriel a anděl Ró. Ukázka z komiksu byla otištěna roku 1969 v Mladém světě, avšak souborného vydání se dočkal z politických důvodů až roku 1991 v nakladatelství Comet. Příběh, zjevně ovlivněný západními kulturami, bývá oceňován pro svou nevídanou velkolepost a velmi svěží vystižení atmosféry 60. let. Saudek používá dynamickou čistou kresbu, nezatíženou pozdějšími šrafurami.
„Skvěle mixuje dobrodružství, romanci a humor.“

muriel.jpg

2) Rychlé šípy (19 b.) – Jaroslav Foglar, Jan Fischer, Marko Čermák a další; 1938-1989
Příhody legendárního chlapeckého klubu Rychlých šípů dokázaly díky své rozsáhlosti zasáhnout několik generací čtenářů. Komiks kreslený JUDr. Janem Fischerem začal vycházet roku 1938 na zadní stránce časopisu Mladý hlasatel, později se objevoval též v mnoha dalších periodikách. Dohromady vzniklo 315 jednostránkových příběhů, dvě komiksové knížky kreslené Čermákem plus slavná knižní trilogie. I přes zjevné výchovné snahy a upadající kresbu byly příběhy vždy velice nápadité a dodnes dokážou pobavit i rozesmát.
„Jediný komiks, který si vydobyl místo v našem národním pop-vědomí souměřitelné se Švejkem a Járou Cimrmanem.“

sipy.jpg

3) Lips Tullian (14 b.) – Jaroslav Weigel, Kája Saudek; 1972-1985
Dobrodružství zbojníka Lipse Tulliana, inspirovaná románem Kvidona z Felsů z 19. století podle skutečné události, začala vycházet v roce 1972 v časopise Mladý svět. Vzniklo zde dohromady 51 pokračování, načež byl komiks zakázán. V osmdesátých letech vyšly v ČSS dva další samostatné příběhy, Stříbrný poklad a Konec Sahrbergovy party. Roku 1994 se komiks znovu krátce objevil na stránkách Mladého hlasatele. Saudkova precizní kresba je vyvedena do nejmenších detailů a příběhům nechybí napětí ani velká nadsázka.
„Příjemné počtení, Saudkova typická práce nacpaná kresebnými vtípky.“

lips.jpg

4) Voleman (9 b.) – Jiří Grus; 2007-?
Autorský komiks na pokračování o hrdinovi jménem Voleman, inspirovaný skutečnými událostmi, vychází od roku 2007 v nakladatelství KoreaStudio. Doposud vyšly tři samostatné černobílé sešity. V roce 2008 bylo otištěno 32 jednostránkových barevných příběhů o Volemanovi v novinách Deník a 3 příběhy se objevily též v časopise Aargh. Komiks není jednoznačně žánrově vyhraněný, ale mixuje v sobě realitu, fantasy i humor.
„Kresebně a scenáristicky nejlepší věc žhavé současnosti.“

5) Arnal a dva dračí zuby (8 b.) – Ondřej Neff, Kája Saudek; 1988
Fantasy o robotickém válečníkovi Arnalovi, využívající pohádkové náměty, se objevilo poprvé roku 1988 jako zvláštní příloha zpravodaje ČSS. V následujících letech vyšel komiks postupně v Norsku, Maďarsku, Polsku a Finsku a v několika reedicích také u nás. Bývá oceňován například kvůli věrnému vykreslení složitého fantasy světa na poměrně malém počtu stránek, na čemž nese zásluhu jak kreslíř, tak scénárista.
„Saudek v Arnalovi dokázal asi nejlépe svými kresbami vystihnout atmosféru a rozpoložení planety po šesti atomových válkách.

6) Velké putování Vlase a Brady (6 b.) – František Skála; 1989
Pohádkové dobrodružství skřítků Vlase a Brady vytvořil významný český výtvarník František Skála roku 1989 a to se poté dočkalo ještě dvou dalších vydání. Příběh, určený převážně pro děti, vypráví klasický souboj dobra a zla (v podobě zlého čaroděje), avšak zasazený do velmi originálního světa. Poetická akvarelová kresba se dobře doplňuje se scénářem.
„František Skála se obloukem vyhnul všem obehraným klišé a jeho bezbřehá fantazie každého spolehlivě vtáhne do hry.“

7) Nitro těžkne glycerínem (6 b.) – Štěpán Kopřiva, Jiří Grus; 2006
Akční vesmírná sci-fi vypráví příběh nekontrolovatelného šílence a zabijáka Hackenbrudera. Vydalo ji roku 2006 nakladatelství Crew jako vůbec první české celobarevné album po roce 2000 a dočkalo se též překladu do italštiny, španělštiny a holandštiny. Svým zpracováním i propracovaným příběhem kvalitativně jistě dohání většinu amerických mainstreamových komiksů.
„Grus stvořil vizuální skvost a psychopatický scénář Kopřivy ničím nezaostává.“

8) Příhody malého boha (5 b.) – Vlastislav Toman, František Kobík; 1973-1974
První část rozsáhlé hexalogie o Žluté planetě a kmeni Gron’c’chů, která vycházela s přestávkami až do roku 1997 na zadní straně časopisu ABC. Nejvíce oceňován bývá právě tento první díl, ve kterém vyšlou lidé na Žlutou planetu robota ve tvaru kraba, aby ji pomohl zcivilizovat. Komiksu vévodí vedle scénáře též detailní a velice živá kresba Františka Kobíka.
„Bez jakýchkoliv diskusí patří do zlaté pokladnice českých komiksů.“

9) Vzpoura Mozků (5 b.) – Václav Šorel, František Kobík; 1977-1979
Velice ojedinělý, avšak velmi zdařilý pokus o českou sci-fi za minulého režimu. 48stránkový příběh vycházel stejně jako Příhody malého boha v časopise ABC a poté byl několikrát vydán v celku. Kobíkova kresba je bravurní stejně jako scénář Václava Šorela, který se zamýšlí nad otázkou, co by se stalo, kdyby naši planetu ovládli roboti.
„Spásný přílet vesmírné lodi patří k tomu nejlepšímu, co se dá v českém komiksu najít.“

10) Čtyřlístek (5 b.) – Jaroslav Němeček, Ljuba Štíplová a další; 1969-?
Málokterý český komiks dokázal přečkat tolik rozdílných dob a k tomu ovlivnit tolik epigonů jako Čtyřlístek. Veselé dětské příběhy čtveřice zvířecích přátel začaly vycházet ve stejnojmenném časopise roku 1969 a později se k nim přidala řada dalších podobně zaměřených komiksů. I když úroveň kresby a scénáře po čase výrazně upadávala, první příběhy patří ke špičce české nejen komiksové tvorby pro děti.
„Pilíř domácího comicsu.“

11) Monstrkabaret Freda Brunolda (4 b.) – Džian Baban, Vojtěch Mašek; 2004-2009
Trilogie knih souhrnně známá pod názvem Monstrkabaret Freda Brunolda vyšla mezi lety 2008 a 2009 v nakladatelství Tichý Syndikát. Pomocí řady novátorských postupů se v ní vypráví větší množství všemožně propletených i nesouvisejících mysteriózních příběhů, jejichž tajemnost a realistické vyznění zvýrazňuje temné kolážové zpracování Vojtěcha Maška.
„Komiks s atmosférou, která za svou poetiku vděčí kolážím, mrazivému humoru téměř bez vtipu a jistě také divadelním metodám, aplikovaným neočekávaně na komiks.“

12) Ferda Mravenec (3 b.) – Ondřej Sekora; 1933-1951
Sekorův všemi mastmi mazaný hrdina se zapsal do povědomí celého národa. Málokdo však ví, že Ferda Mravenec známý z několika knížek a Večerníčků byl původně komiks, a to velmi drsný. Začal vycházet v podobě veselých stripů roku 1933 v Lidových novinách, po válce přesídlil pod názvem Kousky mládence Ferdy Mravence do časopisu Mateřídouška. Sekora vytvořil o Ferdovi dohromady 210 komiksových stripů.
„Má geniálně jednoduchou a přitom dokonale funkční kresebnou stylizaci a jeho hmyzí říše stále nabízí dostatek prostoru pro nová dobrodružství.“

13) Dračí let (3 b.) – Ladislav Kubic, Vladimír Hanuš; 1991
Jeden z nejvýraznějších komiksových seriálů generace 89 vycházel roku 1991 na pokračování v časopise Kometa. Příběh vypráví o výpravách pozemšťanů do dávné minulosti, kde se střetávají nejen s veleještěry, ale také se znepřátelenými skupinami. Výtvarník navíc dodává komiksu originalitu v podobě velmi netradiční a pokročilé barevnosti.
„Něco, co předběhlo dobu tak jako Blade Runner – temné, krvavé, akční, překvapující, depresívní.“

Ankety se účastnili:
Dan Černý (kreslíř), Michal Jareš (publicista), Toebiash (publicista, kreslíř), Ivo Fencl (publicista), Luboš „Woffce“ Beránek (fanoušek), Jiří Pavlovský (vydavatel), Ondřej Neff (scénárista), Tomáš Prokůpek (publicista, scénárista), Willis (fanoušek), Mankin (sběratel, kreslíř), BeeSee (publicista, vydavatel), Pavel Čech (kreslíř), Markýz de Sade (sběratel), DemnoG (sběratel), Vladimír Tučapský (kreslíř), Miroslav Smilowski (sběratel), Karel Jerie (kreslíř), Václav Šlajch (kreslíř), Lukáš Rozsypal (sběratel), Jiří Grus (kreslíř), Daniel Binko (scénárista), Jan Samohejl (publicista), František Eliášek (sběratel), Milan Krejčí (publicista), Štěpán Mareš (kreslíř), Martin Přibyl (publicista), Lucie Lomová (kreslířka) a Adam Lalák (fanoušek).

Pro Komiksárium zpracoval: Adam Lalák – adamlalak (a) seznam.cz

29 komentářů u „Žebříček nejlepších českých komiksů všech dob“

  1. skvelý článok…
    obdobný sumár považujem za veľmi nápomocný najme pre čitateľov, ktorí sa len zoznamujú s českou komiksovou tvorbou – ako napríklad ja :)
    vďaka za inšpiráciu a do istej miery aj usmernenie :)

  2. Docela by mě zajímalo, pro co hlasoval Štěpán Mareš 8-) Tipuju, že to mělo v názvu barvu a křestní jméno. Heh ;-)

  3. Prej Mankin a sběratel, s tou trochou comicsů co má doma :))))

  4. U jedné věci bych se zastavil. Je to jako kdyby se volil například nejlepší film – ale vlastně by to zahrnovalo vše co se filmu týká, nejenom to co si pod slovem film (celovečerní) představujeme nejčastěji. V této soutěži by tak mohl vyhrát i nějaký krátký film, pohádka nebo animáč a když to hodně přeženu – i výstava fotografií. Možná bych uvítal uzší mantinely výběru. Muriel, Voleman, Nitro, Vzpoura mozků jsou booky, to je jasné. Ale třeba Rychlé šípy je seriál na pokračování a hlavně spíš "pojem" než ucelený book (Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří jsou vyjímky). Stejně tak Čtyřlístek nebo Ferda Mravenec. Možná se anketa opravdu měla jmenovat spíš Pilíře českého komiksu… Ale nekritizuji, každou takovouhle aktivitu vítám a rád si jí přečtu.

  5. Docela by mě zajímalo, proč někdo nevydá právě Lipse Tulliana znovu, jako kompletní svazek všech příběhů. ňekl bych, že na to jak se tady Kája Saudek umístil, je ho k sehnání pomálu, a je to dost smutný.

  6. Michal: Ono je to těžký, myslím, že komiksů tady za ty roky nevzniklo tolik, aby mohly reprezentativně zaplnit několik kategorií. Nejsou tu ani ustálené žádné formáty, tak jaké kategorie vytvářet? Už ty tvé booky dost plavou.
    Samozřejmě pojem nejlepší komiks je trochu ošemetný a je ho třeba brát trochu s rezervou.

  7. Michal: Ono i při hledání použitelných kategorií pro Muriel jsme naráželi na konkrétní díla, která lze přesně zaškatulkovat jen stěží. Pokud nechceš skončit u podobné kavalkády kategorií, jakou jsou třeba Eisneři, budeš se muset smířit s nepřesnostmi. 

    IMHO v podobném případě nešlo ani tak o dobu vydávání nebo rozměry tiskové strany, jako spíš o to, které komiksy byly invenčnější, atmosféričtější, památeční, "srdeční" apood. Takže spíš než technickým vymezováním jednotlivých položek je anketa nosnější po stránce osobních čtenářských zážitků nebo dopadu na autorskou scénu.
  8. matkotapko: asi ti nezbude, než se s tím smířit. Protože já mám zase mnohem radši  palačinky než Rychlé šípy  a není tu ani jedna! Ani obyčejná marmeládová. Prohlašuji celou anketu za neplatnou, nespravedlinou a neobjektivní… a vůbec – jdu brečet do kouta nad tím, jak je ten svět hnusnej. Buáááá

  9. jmmm joo palacinky ..divne e tu niesu aj ja mam pocit ze tu chybaju :)

  10. Milan: Díla jako Rychlé šípy nebo Ferda Mravenec samozřejmě "pojmy" jsou, otázkou však je, do jaké míry snesou srovnání i po stránce skutečné komiksové kvality (umělecké). Třeba já si myslím, že zrovna tyto dva příklady se vyznačují nesmírně zajímavou kresbou i scénářem. Žebříček byl sestaven na základě hlasování odborníků, nikoli běžných čtenářů, takže věci čistě jen kultovní by se tam objevovat neměly.
    A samozřejmě, jak už psal M@P, českých komiksů je na několik kategorií příliš málo (a co teprve booků, ty se dají spočítat na prstech obou rukou).

    Václavus: Cože, palačinky lepší než Rychlé šípy? To neříkej ani v legraci! Kdyby to byly aspoň třeba ovocný knedlíky….

  11. to neutriNO: 5.září vyšel na idnes.cz článek, kde autorka cituje Káju Saudka "Komiks není umění. Komiks je komiks", s čímž souhlasím a TY tu nekecej pýčoviny vo umělecké kvalitě!!

  12. anti-neutrino: Pěknej, hlubokomyslnej názor. Koukám, že se opravdu vyznáš v tom, o čem píšeš. Přijmi prosím moji omluvu.

  13. „Komiks není umění. Komiks je komiks.“ Hm? To sice mohl říct Kája Saudek, ale je to asi stejně hodnotná věta jako „Film není umění. Film je film.“ Respektive „Hudba není umění. Hudba je hudba.“ Čili jde o výrok, jehož výklad je značně volný a řekněme diskutabilní. Když se ještě připočte skutečnost, že Kája 90% svých výroků řekl kdesi v knajpě a nemyslel je vážně, vychází nám věta, kterou šikovní novináři (bez znalosti souvislostí a kontextu) jistě rádi použijou k tendenční a zcela chybné interpretaci. To, že Kája někde něco plácnul a někdo z toho dělá světové moudro…a ještě se tím jakýsi anonym ohání na diskuzi… to je celé jeden velkej tragickej vomyl, paní Müllerová. Navíc dneska už hranice mezi uměním a "jinou lidskou činností" neexistuje, takže nemá cenu tady kázat o tom, co umění je a co umění není. A kdyby se tady anti-neutrino vzteky rozpadl na anti-neutrony, tak s tím nic neudělá.

  14. ano, současné dějiny umění by mohly hovořit co je a co není umění :-D věřte mi, vím o čem mluvím, právě jsem udělal zkoušku ze čtvrtého semestru dějin. A 20. století je fakt nářez. Nicméně… anti-neutrino: ten kdo by tu měl přestat kecat pí*čoviny. Divil by ses, ale i kdybys pominul všechny nesmyslný a netradiční formy umění, komiks by stále zůstaval mezi těmi jasně definovatelnými uměními.

  15. Nikkarin: Ano, tenhle tu chyběl. Ale považujme to též za umění. Salvador Dalí se přece také velice zviditelnil přiznáním se ke své exkrementofílii. Ba dokonci slavný umělec Manzoni dokázal za neuvěřitelné peníze prodat 90 plechovek svého 100% uměleckého ho*na.

  16. DevCardiostiumlatoR:Ježiškote….tys teď študoval, tak budeš trousit rozumy:-))…nicméně těší mě, že jsem ti chyběl, naše přátelství sepnuto jest pevnou obručí z oceli.

  17. Jen bych opravil, že RychloŠípáci vycházeli v Mladém hlasateli a ne v Mladém světě…

  18. Luděk: Díky za připomínku, je to trapný překlep. Zvláštní, že si toho nikdo (včetně mě) nevšiml.

    A prosím redakci, aby to kdyžtak pokud možno opravila.

  19. Vida, jak se diskuse rozvinula. I starší ročníky už začínají uznávat, že komiks není brak,ale literární  žánr a sakra těžký: nosný příběh, umění výrazové zkratky jak vyjadřovací, tak výtvarné. A když se podaří, čtenáře nejen pobaví, ale seznámí i s tématy, po kterých by jinak ani nesáhl / na př. holokaust /, ale měl by je znát.

Komentáře nejsou povoleny.