Minirecenze: BubbleGun #3

S komiksovými fanziny to vypadalo poslední dobou nahnutě. Většina jich vymřela a jediný zůstal BubbleGun, který svými prvními čísly moc nadějí nedával. Nechci je příliš kritizovat, ale bylo vidět, že nebyla brána úplně vážně. Spíše by se dalo psát o absenci jasné koncepce a cílů. Se třetím číslem se teď situace obrací a vypadá to, že členové mladé kapely komiksových songů konečně natáhli na své kytary struny, matčiny lavóry vyměnili za skutečné bicí a začali hrát naostro. Na postu zpěváckém se tentokrát rozhodli čistě pro ženské vokály a neváhali přitom oslovit i interpretky ze zahraničí. Díky tomu vzniklo perfektní číslo, které je plné skvělých komiksů. Vedle veteránky undergroundového komiksu Triny Robbinsové tu bují nápady mladé české autorky a o kus dál si se čtenářem pohrává evropská komiksová alternativa. Je to dobře namíchané, funguje to, jen tak dál.
Více o BubbleGunu na bubble.kocogel.info.

bublak3.jpg

2 komentáře u „Minirecenze: BubbleGun #3“

  1. Ne ne, pořád hrajeme na valchu s vařejkou, jen jsme to u trojky šikovně zamaskovali :D

    Je fakt, že holky opravdu mile překvapily a dokázaly, že v komiksu se chlapům více než vyrovnají… a taky se prostě sešly výtečné kousky…

    Tuším už před třetím číslem přišel BeeSee s nápadem dávat na obálku heslo: "Nikdy nebudeme normální" ;)

  2. Jak píše Toe, nikdy nebudeme normální! Ale samozřejmě beru to, že na začátku jsme se s vařejkama a valchama seznamovali, teď už víme, že je třeba je ozvučit, aby to byl pořádný rachot :D

Komentáře nejsou povoleny.