Po dlouhém čekání BB/art vydá pokračování Bažináče. Svazek Láska a smrt zakončuje příběhovou linii s protivníkem Arkánem a celá série v něm nabírá epický rozměr. Nakladatel nesehnal černobílá data, takže vyjde v původní barevné verzi.

V Česku dělí oba díly šest let, ani v Americe to Swamp Thing neměl jednoduché. Na začátku osmdesátých let se měnil v plevel a série byla blízko předčasnému ukončení. Pak se uvadající postavy chopil Alan Moore a provedl svou oblíbenou dekonstrukci, v tomto případě spíš přesazení do většího květináče. Mezi lety 1983 až 1987 napsal přes čtyřicet sešitů z dnes nejslavnější Bažináčovy éry, jsou považovány za naprostou hororovou klasiku a dalším britským scénáristům ukázaly cestu za Atlantik.

Jedním z nich byl i Neil Gaiman. Autor Sandmana, s nímž je Moorův Bažináč často srovnáván, v předmluvě rozkrývá kořínky mytologie a větvičky odkazů. Rozebírá také sešit, o kterém nám něco řekl Moorův dvorní překladatel Viktor Janiš: „Bažináč je komiks hororový, ale já měl noční můry z dílu, který je ze všech nejroztomilejší. Jmenuje se Pog a je poctou Waltu Kellymu a jeho stripu Pogo (nechal se jím inspirovat i Jeff Smith v sérii Bone, kterou chystá k vydání Crew – pozn. red.).
V louisianské bažině totiž přistanou mimozemšťánci, kteří se Kellyho postavičkám velmi podobají a navíc tak i mluví – naštěstí pro čtenáře a naneštěstí pro překladatele. V každé větě se tak mimo jiné dvakrát třikrát vyskytne něco, čemu se v Carrollově Alence říká „portmanteau word“, slovo jako kufřík. To se skládá ze dvou slov, která do sebe přecházejí, často mají jako jakýsi čep jednu slabiku, takže třeba ve slově „millendering“ najdeme jak „millenia“, tak „wanderings“, dohromady tedy něco jako tisícileté putování. A ve slově „commask“ se zase skrývá „command“ i „ask“. Takové hříčky jsou vždy nějak řešitelné, jenže tentokrát nebyly jedna dvě, ale bylo jich bohatě přes sto.“

Bažináč: Láska a smrt vychází 2. prosince a ze strany BB/artu uzavře komiksovou produkci roku 2009.