Selhání jménem Comics: Stručné dějiny

Zdá se, že se jedná o nějaký druh prokletí – jinak si nedokážu vysvětlit, proč u nás vycházející publikace o komiksu připomínající spíše trest boží než návrat dlouho ztraceného syna. Nářek nad absencí knih věnujících se historii a teorii komiksu byl vyslyšen, leč způsobem, který si čtenáři rozhodně nezaslouží. Nejdříve přišlo nakladatelství Host se Stavbou komiksu, ve které byl vynikající text Thierryho Groensteena deformován špatným překladem do takřka nečitelné podoby. Teď přichází Milan Kruml, potažmo Comics Centrum, s dějinami komiksu, které trpí naprosto ledabylým přístupem autora i vydavatele.
Abych byl upřímný, nepíšou se mi takové odsudky právě lehce, nicméně z následujících textů je patrné v jaké podobě kniha Comics: Stručné dějiny vyšla. Pro co nejlepší představu o tomto titulu jsme se jako redakce rozhodli podrobněji rozebrat několik kapitol z různých časových období. Tyto texty se objeví zde na Komiksáriu během dnešního a zítřejšího dne.

Comics: Stručné dějiny

Comics: Stručné dějiny – recenze pasáží o východoevropském komiksu
Comics: Stručné dějiny – recenze kapitoly čtrnácté: Pak přišel Crumb
Comics: Stručné dějiny – recenze kapitoly patnácté: Manga táhnou světem
Comics: Stručné dějiny – recenze kapitoly druhé: Cesta k dennímu stripu
Comics: Stručné dějiny – recenze kapitoly šesté: A zrodil se Superman
Otevřený dopis vydavatelství Comics Centrum

Recenze: Deník pána démonů #1-3

Nakladatelství Talpress vydalo na jaře letošního roku v poměrně rychlém sledu první tři díly sedmisvazkové korejské manhwy Deník pána démonů (v americké edici vydavatelství TokyoPop známé pod titulem Demon Diary). Po zřejmě již neodvratně ukončeném a neúspěšném pokusu Comics Centra (Kazatel) a ojedinělém vydání ze středního proudu se vymykajícího Tanakova Gona se tak českému čtenáři nabízí další možnost seznámit se s asijskou komiksovou tvorbou. Ani v tomto případě se však bohužel nejedná o „klasickou“ japonskou mangu. U té je, jak se sborově zaříkají všichni čeští vydavatelé, zatím nepřekonatelně obtížné vyjednat s japonskou stranou publikační práva, jak se zaříkají vydavatelé. Dokud se na českém trhu nenajde dostatečně odvážný, majetný a pro japonské partnery zajímavý nakladatel, musíme se spokojit se skromnějšími pokusy menších vydavatelství. Nedávno zahájený a zde posuzovaný experiment nakladatelství Talpress je jedním z nich.

Deník pána démonů
Pokračování textu Recenze: Deník pána démonů #1-3

Nezávislá abeceda: Robert Crumb 2/2

Může být abeceda závislá? Mám dojem, že ano, závislá na tom, kdo ji používá nebo zneužívá. Naopak nezávislá abeceda si dělá sama co chce, trochu zlobí a trochu vyplazuje jazyk (vidíte třeba to drzé R?) a neposlouchá, bouří se a dělá to, co chce jen ona sama. A pokud vyjdeme z názoru, že samotná písmena vznikla z obrázků, není pak každé slovo malým komiksem? Toto je tedy nezávislá abeceda angloamerického – ehm – komiksu. Tedy – comixu… nebo komixu? Samo si to řekne, kdy to chce tak a kdy onak, už je to přece jen subkultura více jak čtyřicetiletá a i když za ta léta sjela hodně druhů drog, nakazila se všemi možnými i nemožnými chorobami (namnoze pohlavními) a i když už dneska je comix víc „alternativní“ než „undergroundový“, je to pořád jedna z nejzajímavějších částí komiksového světa vůbec. Posouvá totiž pořád hranici dál: jen si připomeňte, kdo všechno v poslední době alespoň u nás rezonoval mimo striktně komiksové ghetto: Chris Ware? Craig Thompson? Autoři ryze alternativní… Zapomeňte na chlapíky, co se rádi oblékají do barevných kostýmů – podruhé přichází Robert Crumb.

c2a_uvod.png
Pokračování textu Nezávislá abeceda: Robert Crumb 2/2

Nezávislá abeceda: Robert Crumb 1/2

Může být abeceda závislá? Mám dojem, že ano, závislá na tom, kdo ji používá nebo zneužívá. Naopak nezávislá abeceda si dělá sama co chce, trochu zlobí a trochu vyplazuje jazyk (vidíte třeba to drzé R?) a neposlouchá, bouří se a dělá to, co chce jen ona sama. A pokud vyjdeme z názoru, že samotná písmena vznikla z obrázků, není pak každé slovo malým komiksem? Toto je tedy nezávislá abeceda angloamerického – ehm – komiksu. Tedy – comixu… nebo komixu? Samo si to řekne, kdy to chce tak a kdy onak, už je to přece jen subkultura více jak čtyřicetiletá a i když za ta léta sjela hodně druhů drog, nakazila se všemi možnými i nemožnými chorobami (namnoze pohlavními) a i když už dneska je comix víc „alternativní“ než „undergroundový“, je to pořád jedna z nejzajímavějších částí komiksového světa vůbec. Posouvá totiž pořád hranici dál: jen si připomeňte, kdo všechno v poslední době alespoň u nás rezonoval mimo striktně komiksové ghetto: Chris Ware? Craig Thompson? Autoři ryze alternativní… Zapomeňte na chlapíky, co se rádi oblékají do barevných kostýmů – přichází Robert Crumb.

c1a_uvod.jpg
Pokračování textu Nezávislá abeceda: Robert Crumb 1/2

Recenze: Anna chce skočit

Lucii Lomovou svého času všichni znali ze Čtyřlístku skrze dobrodružství Anče a Pepíka (nyní již kompletně sesbíraná ve třech knihách), ale nikoho by nenapadlo co se stane dál. S pomocí neuvěřitelného sledu událostí – blíže popsaného v tomto rozhovoru z konce minulého roku – se najednou objevilo ve Francii komiksové album Anna en Cavale podepsané jménem Lucie Lomova a vydané v nakladatelství Éditions de l’An 2 Thierryho Groensteena, známého teoretika komiksu. Teprve poté se autorka vydala hledat českého nakladatele ochotného vydat knihu i u nás a stal se jím Meander, který stojí i za posledními dvěma svazky Anči a Pepíka.


Pokračování textu Recenze: Anna chce skočit

Bubble Gun – underground comix fanzine

Protože komiksu není nikdy dost, toho spřízněného s komiksovým „podzemím“ už vůbec ne, a Sorrel to nemůže pořád táhnout na zádech sám (Potu, Bedemanovi a ostatním, kteří již nehodlají povstat, budiž země lehká…), je na čase vyrazit do boje s novým „plátkem“ podobného ražení, vydávaným těžce undergroundově (rozuměj po domácku černobíle „na dřevě“). Hledáme proto kreslíře, scénáristy…

Bubble Gun - logo

Pokračování textu Bubble Gun – underground comix fanzine