Pod tímto názvem se v Janově v Luzzatiho muzeu koná od 14.6.2008 do 9.11.2008 výstava díla Francesca Tulia-Altana. Tohoto plodného kreslíře (* 30.9.1942 v Trevisu) milují jak děti, pro které kreslí komiksové příhody psíka Pimpy a popleteného chameleona Kamilla Kroma, tak dospělí, které oblažuje satirickými komiksy (např. Ada, Fritz Melone, Cristoforo Colombo). Výstava se proto skládá ze dvou hlavních sekcí: komiksy pro děti a díla určená dospělým čtenářům. Návštěvníci mohou shlédnout originály Altanových kreseb, scénografické návrhy i jejich trojrozměrné modely, animované filmy, loutky atd. Během výstavy se uskuteční školní workshopy, prezentace komiksových alb, referáty a semináře o Altanově díle.
Archiv pro měsíc: Červen 2008
Sto dnů Volemanových příhod
15. března 2008 začaly na stránkách sobotního vydání Deníku vycházet na pokračování Volemanovy příhody. Podobná možnost je pro každou komiksovou postavu požehnáním – díky pravidelnému objevování se v novinách s vysokým nákladem má velkou šanci proniknout do širšího povědomí. Zároveň však může být i jejím prokletím – riziko rozmělnění je nemalé, jak ostatně ukazují některé další domácí pokusy. Jak si tedy Voleman po 15 pokračováních a více než sto dnech novinové kariéry stojí?
Jean Effel v Litomyšli
Jako součást Smetanovy Litomyšle probíhá ve zdejší galerii Kubík výstava Stvoření světa, která vznikla u příležitosti 100. výročí narození známého francouzského karikaturisty a kreslíře Jeana Effela. Zastoupeny jsou originální kresby, skici i další výtvarné artefakty, součástí instalace, jež zabírá úctyhodných 800 m2, jsou dále fotografie a portréty prezentovaného tvůrce, různá vydání Effelových kreseb nebo projekce slavného animovaného filmu, který podle kreslířova námětu vznikl v 50. letech v Československu. Výstava už byla v dubnu a květnu k vidění ve Vysokém Mýtu, v Litomyšli potrvá do 27. července a následně se přesune do Prahy a Paříže. Všem zájemcům je k dispozici český 80stránkový katalog formátu A4 i několik dalších doprovodných tiskovin. A co se souvislosti s komiksem týče – na výstavě sice převládají jednotlivé kresby, několik sekvenčních pasáží se ale najde. Ještě podstatnější je však podivuhodná podobnost mezi Effelovým Adamem a Martinem Přibylem, tvůrcem a hybatelem Komiksária. Dědičnost se zkrátka nezapře, byť už od dob praotce lidského rodu uplynul nějaký ten pátek.
Nekonečná tramvaj #31
Recenze: Tintinova dobrodružství #10 – Záhadná hvězda
„Konec světa se blíží! Nastávají dny hrůzy! Všichni zahyneme!“ volá šílený prorok Filipulus. Není se co divit, vždyť příběh o záhadné hvězdě psal Hergé v letech 1941-42, uprostřed vítězného tažení Hitlerovských vojsk Evropou. Úzkost, která v těch letech doléhala na obyvatele starého kontinentu nalezla odezvu i na prvních stránkách komiksu „Záhadná hvězda“. Nesnesitelné horko, které vyvolává nová hvězda, jež se nezadržitelně řítí k Zemi, vyhání obyvatele z domů a krysy ze svých úkrytů. Tísnivá atmosféra se ještě prohloubí, když Tintin pohlédne do dalekohledu a spatří v něm obrovského pavouka. Poté, co si Tintin odbude hrůzostrašný sen (sekvence zcela neobvyklá v Hergého tvorbě), se situace poněkud zklidní: bolid se nesrazí se Zemí, ale jeho úlomek dopadá do Severního ledového oceánu. Tím končí úvodní část příběhu a začíná část druhá: vědecká expedice zamíří k meteoritu na palubě lodi „Aurora“.
Pokračování textu Recenze: Tintinova dobrodružství #10 – Záhadná hvězda
Komiksárium podporuje gravatary
Možná jste si už všimli, že se v diskuzích pod články objevily k jednotlivým komentářům ikonky s myšákem. Ty je možné mít i vlastní, stačí se jen zaregistrovat na serveru Gravatar, kde si můžete nahrát vlastní ikonu, která je vázaná na vaši emailovou adresu. Tu stačí mít u komentáře jen správně vyplněnou a systém se už o všechno postará.
Jak si nahrabat jako komiksová hvězda…
…vám sice neporadíme, ale aspoň pár základních doporučení od výtvarných technik až po tisk a jednání s nakladateli vám poskytnout můžeme. Obsahuje je totiž text Několik poznámek k tvorbě komiksu Tomáše Hibiho Matějíčka, který je součástí letošního vydání vydavatelské ročenky Almanach Labyrint. Ta kromě kompletního seznamu domácích vydavatelů obsahuje i řadu praktických textů, například rady začínajícím autorům a vydavatelům, doporučení pro nabízení rukopisu nakladatelům nebo i seznam knižních ocenění a výňatky z autorského zákona. Samotný Hibiho „komiksový“ text pak krokuje vznik komiksu kapitolkami Autorská spolupráce, Scénář a koncept, Výtvarné zpracování, Lettering, Předtisková příprava, Kudy do světa,Vydání a Několik doporučených odkazů.
Nezávislá abeceda: Charles Burns 2/2
Může být abeceda závislá? Mám dojem, že ano, závislá na tom, kdo ji používá nebo zneužívá. Naopak nezávislá abeceda si dělá sama co chce, trochu zlobí a trochu vyplazuje jazyk (vidíte třeba to drzé Ch?) a neposlouchá a bouří se. A pokud vyjdeme z názoru, že samotná písmena vznikla z obrázků, není pak každé slovo malým komiksem? Toto je tedy nezávislá abeceda angloamerického – ehm – komiksu. Tedy – comixu… nebo komixu? Samo si to řekne, kdy to chce tak a kdy onak, už je to přece jen subkultura více jak čtyřicetiletá a i když za ta léta sjela hodně druhů drog, nakazila se všemi možnými i nemožnými chorobami (namnoze pohlavními) a i když už dneska je comix víc „alternativní“ než „undergroundový“, je to pořád jedna z nejzajímavějších částí komiksového světa vůbec. Posouvá totiž pořád hranici dál: jen si připomeňte, kdo všechno v poslední době alespoň u nás rezonoval mimo striktně komiksové ghetto: Bryan Talbot? Takřka esence britské alternativy… Zapomeňte na chlapíky, co mají problémy se zářením paprsků gama – podruhé přichází Charles Burns.
Nezávislá abeceda: Charles Burns 1/2
Může být abeceda závislá? Mám dojem, že ano, závislá na tom, kdo ji používá nebo zneužívá. Naopak nezávislá abeceda si dělá sama co chce, trochu zlobí a trochu vyplazuje jazyk (vidíte třeba to drzé Ch?) a neposlouchá a bouří se. A pokud vyjdeme z názoru, že samotná písmena vznikla z obrázků, není pak každé slovo malým komiksem? Toto je tedy nezávislá abeceda angloamerického – ehm – komiksu. Tedy – comixu… nebo komixu? Samo si to řekne, kdy to chce tak a kdy onak, už je to přece jen subkultura více jak čtyřicetiletá a i když za ta léta sjela hodně druhů drog, nakazila se všemi možnými i nemožnými chorobami (namnoze pohlavními) a i když už dneska je comix víc „alternativní“ než „undergroundový“, je to pořád jedna z nejzajímavějších částí komiksového světa vůbec. Posouvá totiž pořád hranici dál: jen si připomeňte, kdo všechno v poslední době alespoň u nás rezonoval mimo striktně komiksové ghetto: Bryan Talbot? Takřka esence britské alternativy… Zapomeňte na chlapíky, co mají problémy se zářením paprsků gama – přichází Charles Burns.