Titeuf skutečně vidí řadu věcí jinak; jeho úhel pohledu – který ostatně tvrdošíjně vždy považuje za jedině správný – se často diametrálně liší od názoru jeho okolí: rodičů, spolužáků či čtenářů a na tomto odlišném náhledu na realitu je pak založena celá plejáda jednostránkových gagů našeho alba. Neboť nakladatelství Mladá fronta zase jednou zabrousilo na tenký led francouzského komiksu a po nešťastném pokusu s příběhem Paříž pod vodou (série Spirou a Fantasio) vyrukovalo s jednoznačně nejoblíbenějším současným francouzským komiksovým hrdinou Titeufem. Proč si k tomu zvolilo v pořadí 5. album série, na to odpovídá překladatel Luděk Janda: „Teprve od pátého dílu se Zepovi podařilo najít definitivní polohu pro svého hrdinu a současně se také ustálila jeho vizuální podoba“.

Hlavní hrdinou série je tedy Titeuf, dítě školou povinné, nešťastně propadající téměř ze všech předmětů, nešťastně zamilovaný do spolužačky Nadi; na jeho téměř holé hlavě mu do výše trčí žlutý pramen vlasů a od svých spolužáků (Naďa je vyjmenovává na předsádce) se liší také tím, že mu překladatel ponechal původní francouzské jméno. Co znamená „Titeuf“ se dozvíme na internetové adrese www.titeuf.cz: jde o zkomoleninu francouzského výrazu „petit oeuf“, neboli „malé vajíčko“ (průhledná narážka na hlavu našeho hrdiny). Ve většině gagů Titeufovi sekunduje brýlatý Eman, ale na své si přijde i korpulentní Hugo, imigrant Kolja, a zvláště Titeufovi rodiče, jejichž sporadické pokusy o výchovu syna se naprosto míjejí účinkem.

Album obsahuje 46 jednostránkových gagů, ve kterých se náš hrdina musí vyrovnávat nejenom s obvyklými problémy, které přináší školní docházka, ale zkoumá dětskýma očima i tajnosti dívčí anatomie, problémy nezaměstnaných či handicapovaných spoluobčanů, záludnosti dospívání, stáří a smrti, atd. Jsou to vážná témata, která však autor dokáže podat humorně a s nadhledem. Jak už bývá u humorných komiksů zvykem, je Zepova kresba krajně stylizovaná. Náběh k realistickému pojetí (ale jen náběh!) snad mají jen dospělé postavy, kdežto dětští protagonisté (a nejvíc opět náš hrdina Titeuf) mají drobná tělíčka a velké, všelijak zešišatělé hlavy ozdobené prapodivnými účesy. Jak jsme již řekli, každá stránka obsahuje jeden gag. Ten se obvykle skládá ze čtyř stripů, z nichž každý obsahuje dva až tři obrázky. Autor tedy nijak neexperimentuje s rozměry obrázků, děj i četba se rozvíjejí plynule zleva doprava a shora dolů.

Za skvělý překlad odpovídá Luděk Janda (*1975), grafik a překladatel z francouzštiny a španělštiny. Se ctí a velmi úspěšně se vyrovnal s nesčetnými úskalími francouzského originálu, ve kterém dětské postavičky mluví svérázným školním argotem. Jeden příklad za všechny: Titeuf zásadně zdraví slůvkem „Tchô!“, které je pravděpodobně jeho osobitou verzí italského „Ciao!“. V překladu Luďka Jandy náš hrdina zdraví hezky česky „Čágo!“. Luděk Janda je rovněž autorem českého letteringu, který je maximálně věrný francouzskému originálu i charakteru písma, které Zep používá. Respektuje i Zepovu zálibu měnit typy písma v bublinách, nebo je volně překrývat.

První gagy s hlavním hrdinou Titeufem uveřejnil Zep ve fanzinu „Sauve qui peut“ [Zachraň se, kdo můžeš], kde si jej roku 1992 povšimnul Jean-Claude Camano, redaktor nakladatelství Glénat. Přizval Zepa ke spolupráci, a tak již roku 1993 vyšlo první album série pod názvem „Dieu, le sexe et les bretelles“ [Bůh, sex a kšandy]. Prodalo se jej tenkrát jen několik tisíc výtisků (na francouzské poměry je to málo), u dalších alb se však prodejnost postupně zvyšovala a poslední (dvanáctý a letošní) díl „Le sens de la vie“ [Smysl života] již vyšel téměř ve dvoumilionovém nákladu. Titeuf se tak důstojně připojil k frankofonním evergreenům Asterixovi a Tintinovi. Série byla přeložena do 15 jazyků, včetně čínštiny.

Autorem komiksu o Titeufovi je švýcarský výtvarník Zep (*1967), vlastním jménem Philippe Chappuis. Přezdívku „Zep“ si zvolil na počest hudební skupiny Led Zeppelin, kterou fanaticky obdivuje. Debutoval roku 1987 krátkými gagy v časopisu Spirou a sérií „Victor“, kterou vytvořil roku 1988. Za své dílo získal rekordní počet šesti cen, z toho 2 ceny na komiksovém festivalu v Sierre a 3 ceny na mezinárodním festivalu v Angoulêmu. Poslední z těchto cen je z roku 2004; jde o Velkou cenu města Angoulême.

České stránky Titeufa: www.titeuf.cz

Titeuf to vidí jinak
autor: Zep
Mladá Fronta, 2008
záznam v comicsdb