Nezávislá abeceda: Daniel Clowes 2/2

Může být abeceda závislá? Mám dojem, že ano, závislá na tom, kdo ji používá nebo zneužívá. Naopak nezávislá abeceda si dělá sama co chce, trochu zlobí a trochu vyplazuje jazyk (vidíte třeba to drzé D?) a neposlouchá a bouří se. A pokud vyjdeme z názoru, že samotná písmena vznikla z obrázků, není pak každé slovo malým komiksem? Toto je tedy nezávislá abeceda angloamerického – ehm – komiksu. Tedy – comixu… nebo komixu? Samo si to řekne, kdy to chce tak a kdy onak, už je to přece jen subkultura více jak čtyřicetiletá a i když za ta léta sjela hodně druhů drog, nakazila se všemi možnými i nemožnými chorobami (namnoze pohlavními) a i když už dneska je comix víc „alternativní“ než „undergroundový“, je to pořád jedna z nejzajímavějších částí komiksového světa vůbec. Posouvá totiž pořád hranici dál: jen si připomeňte, kdo všechno v poslední době alespoň u nás rezonoval mimo striktně komiksové ghetto: Allan Moore? Vynořil se z britského podzemí… Zapomeňte na ty, co si myslí, že jsou Poslední Czarnian – podruhé přichází Daniel Clowes.

pic02.jpg

předchozí část

Jestliže se Ghost World zaobírá světem žen, je následující grafický příběh, David Boring (knižně 2000), zcela zaměřen na hlavního hrdinu. Ale David je v lecčems podobný Enid: na jednu stranu znuděný životem (hříčka se jménem v názvu, takže pokud bychom překládali, tak možná jako David Nudař), jdoucí od prázdného sexuálního vztahu k dalšímu, ale stále hledající svého otce, tvůrce zapomenutého komiksového hrdiny… když si k tomu připočtete ještě jeho zvláštní vztah s lesbickou spolubydlící a fanatického příbuzného, který věští konec světa, dostanete opět velmi zvláštní obraz světa, který Clowes ukazuje spíše jako memento než jako skutečnost. Je opravdu nuda vyvrcholením a jediným pocitem na konci světa, nebo je to jenom svět, který tu nudu vytváří, protože už všechno ostatní má? Ta zvrácenost je porušená kresbou, která je líbivá. Jeho nebezpečnost je právě v tom: v literárnosti a dějovosti značně volné, takže si ji můžeme vykládat mnoha způsoby.

david_boring.gif

Pokud jde o snovost, je třeba zmínit i další velkou Clowesovu práci, ilustrovaný román nazvaný Jako sametová rukavice odlitá ze železa (Like a Velvet Glove Cast in Iron, původně vycházelo v Eightball #1-10, knižně 1993, česky Al Dente, Brno 2005). Jedná se pravděpodobně o nejméně srozumitelné Clowesovo dílo: surrealistickou, bestiální podívanou, nelogickou a snovou grotesku, zaplněnou zvířecími, mimozemskými a dalšími nelidskými postavami, které žijí a motají se do životů lidí. Za pozornost zcela jistě stojí pro Clowese tolik typická prázdnota ulic a pokojů, ve kterých jeho hrdinové jsou takřka uvězněni. Stejně jako v de Chiricových obrazech se pak dává přednost obdivování stínu a podloubí, než životu. Nakonec je to lepší, jsme donuceni hrůzou z prázdna, takže cokoliv, co by se mohlo zdát lidštější než nicota, je přátelské, bližší. V Clowesových zákoutích anebo ještě lépe ztuhlých, zamrzlých okamžicích, je postava uvězněná, existenciálně zmačkaná a drcená. Východiskem není ani útěk do snů a představ, protože ty, jak se v „Rukavici…“ ukazuje, jsou možná ještě krutější, než sama pozastavenost času. I když se překlad do češtiny příliš nevyvedl, i když je comix sám příliš zatížen odkazy na americkou popkulturu, snad dokáže zaujmout i tak.

sametova_rukavice.jpg

Clowesova práce s kresbou je zajímavá: pokud znáte klasické příběhy o Archies nebo podobné teenagerovské komiksy, bude se vám jeho styl zdát velmi povědomý. Stejně jako u výše Charlese Burnse a bratří Hernandezů jsou to ovšem pouze mimikry: všichni jsou podbíziví, lákaví, ale o to víc pak mohou zaútočit. V Clowesově díle se mnoho věcí neodehrává v akci ilustrace, ale v akci slova. Většina účastníků se psychologicky rýpá sama v sobě, komentuje události viděné pouze jimi a sotva se setkáte s něčím, co by připomínalo rvačku nebo honičku. Pokud Clowes užívá barvu, tak je to hodně technicolor, ale v jeho třech velkých knihách, v Ghost World, v Davidu Boringovi a v Jako sametová rukavice odlitá ze železa, se bez barvy skoro obejde a často využívá vedle černobílé kresby jen světlezelenou nebo modrou na stíny. Navíc v Boringovi hraje velkou roli právě retro vzpomínka na staré pulpové sešity a komiksy „zlaté éry“, takže se tu střídají černobílé pasáže s barevnými políčky, což spíše odpovídá stylu Eightball. Barevné pasáže jsou flashbacky do minulosti, nebo jen ve dvou třech políčkách najednou upozorní na důležitost, na konflikt, který se děje, rozsvítí se tak cosi, co nedoříká v kresbě, ale barvou pouze napovídá.

eightball_15.jpg

Daniel Clowes je velmi pracovitý a velmi výkonný, často se s jeho jménem setkáme i mimo oblast komiksu – například vytvořil mnoho CD obalů pro americké nezávislé hudební skupiny. V tom je shodný třeba s Los bros Hernandez. Clowes je mimo jiné držitelem několika cen – Harveyovy, Eisnerovy a Ignatzovy. V posledním Eightball #23 (The Death-ray, tedy Paprsky smrti, 2004) se Clowes rozhodl předvést, jak se v comixu dá vyprávět takový obyčejný, životní příběh superhrdiny z maloměsta – ovšem po clowesovsku. Zase je to spíš příběh dospívajícího kluka v 70. letech 20. století, protože hlavní hrdina Andy vyrůstá bez rodičů pouze s dědou. Jeho otec byl genetický inženýr a trochu Andyho „upravil“. Díky nikotinu se v něm uvolní superschopnost, ovšem za jakou cenu… Jeho poslední prací je kromě Ice Haven (2005, původně ovšem celé číslo Eightball #22, které bylo doplněno a upraveno – spíše zpráva než recenze o tomto komiksu se objevila také na komiks.cz) také dvacetistránková série Mister Wonderful, která vycházela od září 2007 v The New York Time Magazine. Jinak stále více věří ve spolupráci s filmem, i když většinou chybí potřebné finance na jeho nejujetější fantazie. Ostatně se objevil také v jedné epizodě Simpsonových společně s Alanem Moorem a Artem Spiegelmanem… Podle The Death-ray se prý chystá nějaký film, a sám Clowes s režisérem Michelem Gondrym (ano, s tím, co natočil třeba Věčný svit neposkvrněné mysli) pracuje pomalu na scénáři snímku s prozatímním názvem Master of Space and Time (podle románu Rudy Ruckera z roku 1984).

eightball_23.jpg

A když už mluvíme o filmu, tak na závěr jedna otázka pro všechny: v Davidu Boringovi se prý Clowes inspiroval nějakým českým animovaným filmem a vytvořil podle něj obrázek boha. Víte o jaký film jde? (Já ne…)

god.jpg