Příjemným a vítaným zpestřením komiksového trhu se letos na podzim stal návrat klasických evropských alb. Argo převzalo donžonovskou štafetu od Motu a Meander se po Aude Brunel pustil do vydávání Nicolase de Crécyho a jeho Doby ledové.

Předně je třeba říci, že pokud máte rádi výtvarně úchvatná alba, u kterých se neustále kocháte krásou kresby a dějovou linku necháte plynout jen tak mimochodem, tak není třeba dále čeřit vody recenzentského rybníku a album je to pro vás. De Crécy je mistr práce s barvou i kresby. U té používá nejasnou a velmi dynamickou linku, aniž by se ztrácela věrnost podání a při tom zůstala živost běžně vymezená jen skicám. O mimořádné kvalitě de Crécyho perokresby se už ostatně mohli čeští čtenáři přesvědčit u Pana Ovocňáka, nicméně až u Doby Ledové vystupuje na scénu druhá autorova silná stránka a tou je práce s barvami. Ty působí nejenom velmi přirozeným dojmem, ale dodávají kresbám výjimečnou atmosféru. Pro knižní požitkáře je třeba dodat, že kniha je moc pěkně odvedena a zvláště plátěný potah s barevným potiskem dává knize punc jedinečnosti.

O příběhu již nelze hovořit v superlativech jako u kresby, nicméně tu je a dalo by se o něm hovořit jako o slušném standartu. Členové archeologické expedice budoucnosti se vydávají po ledem zcela pokryté Zemi hledat stopy naší „dávné“ civilizace. Zde se „shodou okolností“ (viz další odstavec) propadnou do galerie Louvre, kde se rozmýšlí nad obrazy a snaží se interpretovat společnost, která je vytvořila. To je v podstatě vše, ovšem okořeněné jiskřením mezi postavami, mluvícími psy a takovou příjemně ujetou atmosférou. I ony interpretace jsou docela zábavné, zvlášť když si člověk uvědomí, zda nevytváří současní badatelé něco obdobného.

Drobný problém nastane, pokud se začneme zaobírat okolnostmi vzniku alba. To vzniklo ve spoluprácí nakladatelství Futuropolis s galerií Louvre a z knihy se tak chtě nechtě stává PR publikace. Zde je pak potřeba se ptát, jestli autor přišel s originálním pojetím a dané téma vložil do knihy pokud možno nenásilným způsobem, aby měl čtenář pocit hodnoty díla a ne vkusné reklamní brožurky. Přání zadavatele de Crécy obratně maskuje nevšedním až bizarním příběhem a docela se mu to daří i v  sekvencích plných „reprodukcí“, nicméně na povrch občas vystupují drobné edukativní pasáže, které výsledný dojem poněkud kazí. I tak zůstává toto album originálním komiksem s osvěžující kresbou i přiměřeně trhlým příběhem, a jak by znalecky poznamenal pan Huml: „To víte, doba ledová je doba ledová“.

Doba ledová
Autor: Nicolas de Crécy
Meander, 2008
záznam v comicsdb