Marvel zveřejnil ukázky z chystané třetí série Ultimate Comics Avengers, kterou bude opět psát Mark Millar a kreslířský post tentokrát zastane Steve Dillon. Téměř padesátiletý (v dobrém slova smyslu) veterán z Londýna nakreslil celého Preachera, několik známých příběhů s Hellblazerem či Punisherem a obecně je považovaný za klasika, co se týče drsnější části středního proudu.

V současnosti kreslí dvě měsíční série najednou a na výsledku Ultimate Comics Avengers #1, kde se k týmu přidají Blade či Daredevil, se to podle ukázek projevilo přímo obludně.

Už v řadě Wolverine Origins si Dillon vybral pár slabších chvilek, nezvládal perspektivu, občas kreslil lidi podle anatomie neexistujících tvorů… V sérii PunisherMAX zase odvádí solidní výkon, libuje si v přepálené brutalitě (jeden z mafiánů například chodí celý sešit s vypadlýma očima, které visí na nervech), do mimiky postav vkládá detaily jako za starých časů Preachera a všechny postavy vypadají, že utekly z detenčního ústavu.

Na třetí řadu Ultimate Comics Avengers mu patrně nezbylo moc času. Nebo ji ve skutečnosti nakreslil sám Millar.

Aby bylo jasno, podobných prohřešků se měsíčně najde dost. V tomhle případě se akorát srazily na jednom místě tak hlasitě, že skoro zavání snahou o záměrně špatné vizuální vyprávění. Mizernou práci odvedl také redaktor, který by si problémů měl všimnout a vyřešit je s výtvarníkem. Možná je přehlédl proto, že Dillonovo vyprávění tu pomalu spadá do kategorie „tak blbé, až je zábavné“.

1. stránka
První strana je v pořádku. Dva panely jsou vycenzurované, protože se ve volně šířené ukázce nemůže zobrazovat explicitní násilí, a zasazené jsou do millerovsky vystínovaného rámu.

2. stránka
Tady už začíná cirkus. Hned kopačka do Bladeova obličeje vypadá, jako by mu ji uštědřil liliput. Na dalším panelu se ale dozvíme, že noha ve skutečnosti patří jedné z nazubených upírek. Plešatá v růžovém prádle přišla o pravou nohu, i když se ještě nepotkala s Bladeovým mečem, a levačka z nějakého důvodu hopsá před jejím tělem. Na vině není jen zdeformovaná anatomie a perspektiva, ale také nesmyslně použitá linka stehna. Dámě v popředí zase činko-lampa probodla obě ruce. Bladeův drsný výraz trochu kazí brýle. K modelu, který se v našem vesmíru dosud nevyrábí, se ještě vrátíme. Jediný bezproblémový panel je ten vycenzurovaný.

3. stránka
V druhém panelu si Dillon absolutně neví rady s perspektivou. V jaké úrovni se právě nachází vyskakující nemrtvý? Neproletěl trochu malým okýnkem? Není to na vysklené okno trochu málo střepů? Sousední pole potvrzuje, že zmizelo přes 80 % skla. Přestože sajec vyskočil před nějakou dobou, dva střípky levitují vzduchem ještě ve chvíli, kdy se za Bladea plíží neznámý vrah připravený utnout svalovcovu hlavu. Samozřejmě je to ve skutečnosti Bladeův meč, ale použitý záběr je totálně zmatečný. Dillon si vůbec oblíbil vyčuhující předměty, které nemají žádnou úlohu. Asi jako kdyby zvukařům sem tam vyklouzl mikrofon před kameru. Všimnětě si, jak kladná postava na stranách 2 a 3 zaujímá totožné „nahlížející“ postavení ve středu stránky (a že si stačila vyholit vlasy na spánku do špičky). Předmět v levém dolním rohu posledního panelu má být pravděpodobně světlo auta, v tom případě nesedí vztah s červeným vozem, jehož střešním okýnkem se propadla noha utíkajícího.

4. stránka
První panel. Dillona by žádná automobilka nezaměstnala. A kam se poděla Bladeova levá noha?! Póza prchajcího je sice legrační, když si člověk představí, že je postava totálně na mol nebo zavěšená na provázcích jako loutka, ale čtení situace neulehčuje. Druhý panel je zbytečně přelidněný, ačkoli dosud jsme nikoho kromě protagonistů honičky neviděli. A bylo to lepší než pozorovat podivného hermafrodita v růžovém saku. Třetí, podélný panel je opět magický. Sklo se krapet vysypalo jen tak, aby se neřeklo. Pokud měl rám okna (nebo co to je) předělovat obdélník na dva pomyslné panely, nepovedlo se. Proč vůbec dvojice skončila v obchodu s oblečením/čistírně, když nám tvůrci dosud ukázali jen silnici, nijaké pozadí a záběr na modrovlasého záporáka, který navozoval pocit otevřeného prostoru – proč by utíkal přímo do výlohy? Poslední panel sleduje kamera umístěná nad ramenem stojícího Bladea (už zase byl u kadeřníka) a upír leží pod ním na zemi, přesto je hlava upíra větší než kebule upírobijce. Kdo z nich je tedy fyzicky blíž divákovi? Nepochopitelně vykukující předmět v pravém horním rohu může být cokoli od miny po kolečko popelnice. Safra, s Dillanovou poruchou vnímání prostoru by to klidně mohl být i lustr. Celkové rozvržení děje na stránce je pozoruhodně odlfáknuté, za což nese vinu i scénárista.

5. stránka
Akce pomalu doznívá, takže se můžeme věnovat brýlím, jaké nenajdete ani v katalogu značky Ray-Ban. Hned na prvním panelu mají obě skla jiný tvar, i sklon levého sklíčka je důvodem k reklamaci. Zato výraz Bladea a souhra jeho obočí jsou naprosto geniální. Celou záležitost doslova rozsekává poslední panel. Modrovlas už kouká do blba a brýle se svým tvarem mění ve skalpel, na další – již nezveřejněné – stránce můžeme očekávat vrchol Millarovy kariéry: Blade procedí „Tohle ve Stmívání neukazovali, co? Ty zku***** močo**** zaje*****!“ a začne upíra pitvat slunečními brýlemi. Podle prudkého záhybu nosní opěrky by to klidně zvládnul i jehlanovou hlavou. Na předešlých obrazech sedí brýle přesně na mohutném afroamerickém nose, v závěru už drží čistě silou uší, zatímco se Bladeův nos zcvrkává. Co je při tom špatnéno na těchto brýlích, které nosil Wesley Snipes?