…říká Markéta Smolíková Kubátová o svém netradičně rozsáhlém debutu Egypťan. Autorka narozená roku 1977 při jeho tvorbě využila studium animované tvorby na FAMU i četbu komiksů od Mikea Mignoly.

Průvodcem fantasy povídek je Ratep, jenž v mládí podlehl temnému bohu Sutechovi a dopomohl mu na svobodu. Umírajícího chlapce zachránil Usir, strážce říše mrtvých, kterému nyní Ratep slouží. Zatímco Sutechova krev mu propůjčila moc, Usirův dech mu daroval nesmrtelnost. Ratep tak prochází staletími, bojuje s přívrženci Sutecha a vzdoruje osudu, který mu připravil Usir…

V anotaci se dočtete, že autorku inspiroval egyptský mýtus. V rozhovoru však přiznává, že impulsem pro komiks, který ležel několik let v šuplíku, byla nejznámější role Arnolda Vosloo.

Můžete trochu přiblížit svoje komiksové začátky?

Milovala jsem je už jako malá, i když za mého dětství se v Čechách komiksy moc nevyskytovaly. Kája Saudek byl samozřejmě bůh. Sama jsem se o komiksy pokoušela už na základní škole a pravděpodobně jsem na ně byla hrozně pyšná, ale teď doufám, že se mi žádný z nich už nikdy nedostane do ruky – pohled na tehdejší kresbičky by mě pravděpodobně strašil mnoho nocí.

Co vás k nakreslení Egypťana inspirovalo?

Inspirace k Egypťanovi byla naprosto infantilní. Byl to Sommersův film Mumie (kéž bych se alespoň mohla pochlubit nějakým umělecky hodnotnějším snímkem a ne obyčejným letním blockbusterem). Zalíbila se mi postava Imhotepa a prostě mě bavilo toho chlapa kreslit, čímž jsem se teď nejspíš přiznala asi k nejpitomějšímu důvodu, proč nakreslit třísetstránkový komiks.

Jak dlouho jste jej tvořila?

Komiks jsem kreslila čistého času zhruba rok, ale jinak to samozřejmě bylo let několik, protože každý, kdo chce jíst, se musí v Čechách zabývat ještě jinou pracovní činností než jen kreslením komiksů. Poslední příběh jsem dokreslila přibližně před čtyřmi lety.

Máte nějaké oblíbené autory? Vypadá to, že váš styl ovlivnili kreslíři jako Miller, Risso a především Mignola. Nejen „obálky“ uvozující jednotlivé kapitoly připomínají kompozice známé ze světa Hellboye.

Oblíbeného autora jste trefil naprosto přesně, je to Mike Mignola, který byl pro mě jako zjevení. Komiksy samozřejmě sleduju, ale jsem hrozně nevděčný kupec – abych si nějaký koupila, musí se mi líbit příběh i kresba. Většinou mě zaujme to první, ale knížka se mi nelíbí po výtvarné stránce, což je třeba příklad klasického stylu starších amerických komiksů o hrdinech.
Poslední komiks, který jsem si koupila, a jsem z něho nadšená, je Malý upírek od Joanna Sfara. On je to tedy vánoční dárek pro dceru, ale už jsem ho stihla přečíst třikrát a doufám, že do Vánoc nebude moc ohmataný.

Příběhy v Egypťanovi se odehrávají v různých epochách a na různých místech, je tu Egypt před naším letopočtem, střední Amerika v 15. století nebo Benátky v 19. století – rešeršovala jste si nějak podrobně dobové reálie?

Tvrdit, že jsem si dobové reálie pro Egypťana nějak zvlášť rešeršovala, by bylo trochu přehnané. Samozřejmě že o těch dobách něco vím a když bylo potřeba, tak jsem se dovzdělala, ale rozhodně nejsem historik a opravdu jsem nelpěla na detailech – tvar hlavic sloupů v egyptských chrámech mě zajímal jen do té míry, aby byl egyptský, ale pokud se tento styl používal v dobách Kleopatry a ne dříve, to mi bylo skutečně jedno. A tak je to se vším. Když se podíváte na „Posvátné jezero“, poznáte, že je ten příběh zasazený do střední Ameriky, ale rozhodně nerozlišíte, zda jde o kulturu mayskou, aztéckou, olméckou nebo jinou. Šlo mi spíš o atmosféru než o technické přesné znázornění.

Vystudovala jste animovanou tvorbu na FAMU. Na Egypťanovi je to vidět, sice jde o prvotinu, ale vyprávíte ji sebevědomě s minimem textu. Působí zkrátka jako profesionálně odvedená práce…

Komiks je vlastně takový propracovanější storyboard, obrázkový scénář pro jakýkoli film, ať už hraný nebo animovaný. V tomhle ohledu mi studia na FAMU dala opravdu hodně, protože kreslení storyboardů jsme provozovali prakticky nepřetržitě a nikdy to nebylo tak dokonalé, aby to nešlo znovu předělat. A protože se profesoři hodně snažili, tak se mi snad jejich poučky o zákonitostech filmového střídání obrazů a rytmu filmu nějak propasírovaly do bránícího se vědomí. Myslím, že Egypťan je v podstatě takový film, akorát není natočený, ale nakreslený.

Egypťan má otevřený konec. Setkají se čtenáři ještě s Ratepem? Třeba v současnosti?

Nějaké nápady by byly a ačkoli nemám důvod ho nechat zemřít, takže by se teoreticky mohl dožít naší současnosti, dost pochybuji, že by se mohl objevit v nějakém takovém příběhu. Důvod je prostý: nebaví mě kreslit současnost a auta mi vyloženě nejdou…

Komiks jste vydala u nakladatelství Argo, kde dosud žádný český komiks nevyšel. Bylo těžké prosadit si skoro třísetstránkové dílo?

Když jsem dokreslila Egypťana, velmi sebevědomě jsem ho uložila do šuplíku a dál už jsem o něm moc nepřemýšlela. Po nějaké době jsem si v náhlém pominutí smyslů sjednala schůzku s člověkem z jednoho vydavatelství, který si prohlédl moji práci. Kresba se mu sice líbila, ale nakonec došel k názoru, že Egypťan nemá tu správnou uměleckou myšlenku a je vůbec celý komerční, takový hollywoodský velkofilm a nikoli evropský nezávislý snímek, a o takové věci oni zájem nemají. Egypťan se tedy vrátil do svého zabydleného šuplíku, odkud si ho ještě později půjčil můj bratr a odnesl ho do Arga. Raději sám, neboť jak pravil, má prezentace díla stylem „Tady to máte, já vím, že to není nic moc, ale třeba vás to zaujme. A nebo víte co, dejte mi to zpátky, to fakt nemá cenu.“ je trochu debilní. V Argu se to líbilo a já se po důvodech nepídila, aby si to náhodou nerozmysleli. Takže jsem opravdu ráda, že knížka vyšla a doufám, že se nakladatelství aspoň trochu vyplatí. A že když bude Egypťan uspěšný, budou se moct vydat i další komiksy nových českých autorů.

Budete se komiksům věnovat dál?

Co se týče plánů do budoucna, tak to je čistá sci-fi: buď nějaký vědec vynalezne přístroj, který den natáhne alespoň o pár hodin, a já se pak v tomhle časovém prostoru budu moct věnovat kreslení komiksu, nebo se přihodí ještě větší nepravděpodobnost a vyhraju v loterii. Nebudu už muset vydělávat na běžné živobytí a jako bohatý rentiér budu mít moře času na komiks. Pokud nastane jedna z těchto dvou alternativ, můžete se těšit na další díly Egypťana. Pokud ne, můžete se těšit stejně, ale pravděpodobně se jich dočkáte až v důchodovém věku…