Asi před deseti lety jsem náhodně potkal známého sběratele Zdeňka Buriana, který mi nadšeně vyprávěl, že má konečně možnost získat originál od Teodora Rotrekla. Dlouho o něm mluvil a já se trochu styděl, protože jméno Teodor Rotrekl mi neříkalo vůbec nic. Potom jsem si vzpomněl, že jsem toto jméno vídával ve starých ročnících časopisu ABC.
Pokračování textu Legendárního malíře Rotrekla považoval Lem za svého nejlepšího ilustrátora
Dobrý voják Švejk patří mezi nejpopulárnější české románové postavy. Haškovo životní dílo tak vcelku logicky představuje domácí látku, která je v zahraničí nejčastěji převáděna do komiksové formy. Kreslené příběhy se Švejkem se postupně objevily v Srbsku, Polsku, Maďarsku nebo Slovinsku. Nejstarší (skoro)komiksová verze ovšem vznikla už v letech 1923–25 v Československu – tehdy otiskovalo České slovo Ladův obrázkový seriál, z nějž autor později vybral některé kresby a použil je jako doprovod k ilustrovanému vydání románu.
Následně si Josef Švejk zahostoval ve stripech a komiksech Bohdana Chlada, Jiřího Wintera-Neprakty, Káji Saudka nebo Jana Patrika Krásného, na novou komiksovou adaptaci románu si však vzhledem ke kodifikovanému Ladovu ztvárnění hlavních postav dlouho nikdo netroufal.
Ke zlomu došlo teprve nyní, kdy nakladatelství XYZ vydalo komiksového Švejka (186 stran, 399,-) podepsaného kreslířem Petrem Vyoralem. Už z prvních ukázek je však bohužel celkem zřejmé, že tento pokus nedopadl dobře a že představuje jen další položku v aktuální vlně zcela zbytečných komiksových převodů literární klasiky, jimiž český trh zaplavuje především nakladatelství Grada.
Následuje dvacetistránková ukázka.
Pokračování textu Vyšel Švejk v komiksové podobě. 20 stran osvětlí, jestli je to zbytečná adaptace
Ve Slaném v říjnu proběhne sedmý ročník Slan-Festu, což je festival, kde se můžou předvést amatérští filmaři a nekomerční tvorba. Organizátoři letos chystají i komiksovou výstavu, proto se na nás obrátili, jestli bychom jim nepomohli sehnat díla, která by jinak ležela v šuplíku.
Takže jestli sami tvoříte a dokážete své politicky nekorektní komiksy překreslit do vyhovující podoby (komiks nesmí být v rozporu se zákony ČR a tak dále), zkuste najít odvahu. Od Slan-Festu ke KomiksFESTu třeba nevede tak dlouhá cesta. Uzávěrka je až 15. září.
Při brouzdání po oficiálních stránkách festivalu si můžete rozmyslet, jestli je vás Slan-Fest hoden.
Pražský obchod inter:zone, který na webu i na Žižkově prodává „komiks, fashion a street art“, se stal (kromě vesničky Hluk) jediným místem na planetě, kde si můžete vybrat z až pěti originálů obrazoposterů Jiřího Zimčíka (obrazopostery jsou ručně lepené z kousků barevného papíru, každý obrazoposter existuje pouze v pěti číslovaných kopiích a některé série už začínají být vyprodané). Při osobní návštěvě shopu můžete doufat, že dostanete nižší cenu, než je uvedená na webu.
Žena mi tuhle dávala k přečtení bestseller Cormacka McCarthyho Cesta, o putování otce se svým synkem apokalyptickým světem. S díky jsem odmítl, že mám chuť spíš na něco odlehčenějšího, a instinktivně jsem sáhl po novém počinu nakladatelství Sýpka Tři Stíny. V nich se, jak jsem záhy zjistil, vydává otec se svým synkem na cestu, aby unikl stínům, které se kolem nich začaly zjevovat. Povzdechl jsem si, že nic odlehčeného se konat nebude, začetl se a knihu na jeden zátah přečetl. Jinak to nešlo – komiks si mě zcela podmanil.
Pokračování textu Před stíny neutíkej
V pondělí 21. března zemřel ve věku 86 let Gustav Krum, který spolu s Janem Černým-Klatovským, Bohumilem Konečným a Milošem Novákem patřil k okruhu přátel a pokračovatelů geniálního realistického ilustrátora Zdeňka Buriana.
Podobně jako jeho souputníci se Krum postupně vymanil z Burianova stínu, výtvarný projev se pročistil a získal expresivnější nádech. Gustavu Krumovi nejvíce vyhovovaly cestopisné a historické náměty, jeho pečlivé studování všech dostupných materiálů, kterému věnoval maximální pozornost, bylo pověstné. Pro nakladatelství Olympia ilustroval dvacet čtyři románů Karla Maye a svými kresbami doprovodil také knihy Henryka Sienkiewicze, Jacka Londona nebo Jaroslava Foglara.
Krum během svého života zabrousil i do hájemství kresleného seriálu, na rozdíl od Konečného a Nováka se v něm ale nikdy necítil úplně doma. Rostislav Matulík dokonale vystihl výtvarníkův komiksový styl, když jej označil za „němý historický velkofilm“, ovšem „sledovaný nikoli na monumentálním plátně, ale v hledáčku kamery.“
Gustavu Krumovi nicméně nelze upřít dokonalé řemeslo a poctivé realistické ztvárnění, které v 60. a 70. letech na stránkách Zápisníku, Květů nebo Pionýrské stezky okouzlily bezpočet klukovských čtenářů.
Matt Murdock alias Muž beze strachu alias Daredevil se oficiálně zabydlel i v Česku, omnibus příběhů od Bendise a Maleeva (ačkoli jeho jméno trestuhodně chybí na obálce) je vůbec nejlepší způsob, jak se seznámit s moderní verzí slepého ochránce New Yorku. Bendis ještě přitlačil na pochmurnou atmosféru, kterou se na přelomu 70. a 80. let proslavil Frank Miller. Od něj Crew připravuje minisérii Muž beze strachu, což bude trochu matoucí vzhledem k tomu, že se tak jmenuje právě první český omnibus.
Budoucí architekt Sin City už krátce po dvacítce ukázal, kam ho to táhne a superhrdinský komiks, v němž se ještě před pár měsíci proháněly velké mluvící gorily, proměnil v tragickou kriminálku odehrávající se v barech a skrýších mafiánů, hrdinům i záporákům stavěl do cesty osudové ženy a do toho stíhal skládat pocty svému mentorovi Willu Eisnerovi (například nápisy epizod ve stylu Spirita). Výrazný Millerův styl svého času dokonce parodoval Alan Moore v jedné britské antologii.
Marvel si nyní ale řekl, že drsnosti bylo dost (po Bendisovi přebral sérii expert na noir Ed Brubaker). Daredevil se tak v červenci dočká restartu, který by měl Murdockův život trochu prosvětlit a udělat z něj zase pravého superhrdinu se superprotivníky. Přečíslovaný Daredevil #1 by ale nemusel být úplný průser, protože ho dostali na starost scenárista Mark Waid a především výtvarné duo Marcos Martin a Paolo Rivera. Ačkoli Marvel v tiskové zprávě píše, že se řada nemá změnit v dnes tolik moderní retro, Martin a Rivera určitě dají Daredevilovi příjemně staromódní vzezření (Martin nedávno udělal to samé se Spider-Manem, kam jeho kresba navazující na Stevea Ditka neskutečně pasovala, a v podstatě byla jediným důvodem, proč se nechat lapit do pavučin).
Malíř Rivera (blog), mimo jiné jeden z oblíbených komiksových výtvarníků Jiřího Gruse, natočil se serverem The Comic Archive video, ve kterém názorně ukazuje, jak vzniká obálka prvního čísla.
Pokračování textu Video: Daredevil začne od začátku, maluje ho Grusův oblíbenec
Až na hranice Moravy se Slovenskem se musí vydat návštěvníci výstavy Komiks, kterou Petr Včelka připravil ve spolupráci s Galeriií výtvarného umění v Hodoníně. Na středeční vernisáži přiblíží Včelkovu tvorbu ředitel galerie Josef Fantura a kurátor Jan Buchta.
„Kromě originálů komiksu z Gavrona nebo Trosečníka (Kontraband) a samostatných komiksových kreseb jsou na výstavě k vidění i publikované komiksy (knihy), namátkou Havraní speciál, KOMIKS 2008 (Polský sborník s komiksem 8731), Kontraband, Generace nula atd. Součástí výstavy je i výběr z diplomové práce – osm maleb na motivy Duny Franka Herberta, ze kterých je komiksové uvažování zřejmé. Výstavu uzavírá velkoformátový linoryt, který tématu i vizuálnímu pojetí výstavy konvenuje,“ napsal nám sám Včelka, jenž plánuje celé album zasazené do postapokalyptického světa z povídky Poslední .
Výstava trvá do 8. května, pozvánku najdete po kliku.
Pokračování textu Pozvánka: Včelka přiletí do Hodonína vystavovat komiksy i malby na motivy Duny
