Encyklopedie komiksu v Československu vzbuzuje u čtenářů „ostalgii“ (1. část)

Připravili Tomáš Prokůpek a Milan Krejčí

RECENZE: Český komiks už delší čas prožívá období intenzivního sebeuvědomování, stále zde ale chybí seriózní publikace mapující jeho dějiny. Snaha o vydání podobné knihy už by si přitom pomalu zasloužila sepsání vlastní historie.

Průkopnicí na tomto poli je Olga Bezděková, která měla v roce 1989 vydat v nakladatelství Albatros dvoudílnou práci Kreslený seriál – u nás doma. Sametová revoluce s sebou nicméně přinesla tolik změn, že paradoxně zapříčinila i zrušení záslužného vydavatelského počinu, takže autorka pouze otiskla vybrané pasáže v týdeníku Svět v obrazech (1990) a slovenském periodiku Bublinky (1992).

Nová výrazná vlna zájmu o dějiny českého komiksu se zvedla v posledních letech. Jejich sepsání ohlašoval Milan Kruml, autor nešťastné knihy Comics: Stručné dějiny; neexistují ovšem žádné další zprávy, že by se skutečně pustil do díla. Historička umění Helena Diesing už má přes dva roky hotový rukopis Český komiks první poloviny 20. století, který měla v roce 2010 vypravit do světa Academia. Bohužel však došlo k neshodám mezi autorkou a nakladatelem, proto se vydání knihy prozatím odkládá.

Na scénu se dokonce pokusila vrátit Olga Bezděková, ovšem i její snaha doplnit a publikovat svůj starší text pro tuto chvíli skončila nezdarem. „Akademické“ dějiny českého komiksu vznikají pod patronátem AV ČR, svou verzi historie českého komiksu sepisuje americký vysokoškolský pedagog José Alaniz a je dost dobře možné, že se rodí i další podobné projekty – ve všech případech se ale jedná o publikace, na které si nejspíš ještě chvíli počkáme.

PRVNÍ POKUS

Existující vakuum (kromě Saudkovy monografie) do jisté míry zaplňuje jen publikace, která vyšla na podzim 2010 a nese titul Encyklopedie komiksu v Československu 1945–1989. Už při prvním prolistování se ovšem potenciální čtenář zarazí – název je zavádějící a kniha, aniž by o tom byla zmínka někde na titulu, ve skutečnosti představuje toliko první díl plánované série. Obsahuje pouze přehled seriálů z časopisu ABC, které vycházely v období 1957–1990. A při podrobnějším prostudování se vynořuje řada dalších problémů.

Autorům Josefu Ládkovi a Robertu Pavelkovi nelze upřít zapálenou snahu ani velké vynaložené úsilí. Pročetli všechny seriály, které se v ABC objevily, pečlivě je srovnali se všemi pozdějšími reedicemi, prostudovali všechny knižní předlohy, které byly do seriálů v ABC adaptovány, vzali si k ruce paměti Vlastislava Tomana, dlouholetého šéfredaktora ABC, a setkali se i s dalšími autory. Naneštěstí jim však nohy podráží nezkušenost s přípravou podobného typu publikace. To se projevuje jak absencí kritického odstupu od tématu, jež je dána jejich ryze fanouškovským zázemím, tak problematickým nakládáním s prameny i celkovou neschopností podobně rozsáhlý a ambiciózní projekt přiměřeně koncepčně uchopit.

Než se pustíme do detailnějšího rozboru, je potřeba zdůraznit, že značná část viny padá na nakladatelství XYZ, které zásadním způsobem selhalo a zcela odbylo redakční práci. Z knihy čiší, že její obsah byl vydavateli fakticky lhostejný a že k ní přistoupil jako k produktu, kterým se nemusí příliš zaobírat – hlavně, aby se prodal. To vedle názvu, který lze těžko vnímat jinak než jako záměrné matení zákazníků, dokládá skutečnost, že knize nezajistil odbornou ani adekvátní jazykovou korekturu (jejich absenci prokážeme dále v textu).

MOTIVACE A KONCEPCE

O problémovém přístupu autorů si lze udělat přesný obrázek již z úvodu, který má zřetelně ublížený tón. Autoři zde píší, že hlavním impulsem k sepsání encyklopedie byla práce (nikoli disertační, jak mylně uvádějí, ale absolventská) Tomáše Hibiho Matějíčka Generace 1989 českého komiksu, v níž je období před sametovou revolucí stručně shrnuto konstatováním, že „komiksy u nás někdy vycházely a jindy prostě ne.“ (str. 9) Matějíčkův komentář je však zcela neutrální a nelze jej zpochybnit – například na sklonku druhé světové války nebo na počátku 50. let v českých zemích žádné komiksy skutečně otiskovány nebyly. Proto je těžké porozumět tomu, proč se autorů tolik dotklo, že Matějíček ve své práci o komiksu po roce 1989 nic nepíše o jiných, jim osobně bližších historických etapách.

Následně podkládají údajné přehlížení poválečného komiksu jediným dalším příkladem – agenturní zprávou o smrti Ljuby Štíplové, u které ovšem nijak nepřekvapuje povrchnost, jež je v daném formátu zcela běžná. Při nezaujatém pohledu na aktuální reedice Čtyřlístku, Saudka, Kruma, Scheka i všech dalších klasiků se přitom naopak zdá, že k přehlížení kvalitních titulů z minulosti zde určitě nedochází.

V úvodu rovněž chybí některé náležitosti, které by měl podobný text standardně obsahovat. Při vymezování hranic komiksu autoři docházejí k závěru, že dvě jim známé definice jsou příliš obecné, a tak komiks vlastně definovat není možné (pouze vyřazují fotokomiks, protože do komiksu jej podle jejich názoru nepodloženého žádnými argumenty „opravdu řadit nelze“). U řady hesel pak autoři opakovaně nadhazují, že je otázka, jestli dané dílo do komiksu patří. A jejich doprovodné úvahy často mají nechtěně komickou podobu.

MIMO REALITU

Jako když u seriálu Profesor Filutek praví: „Na nich [příbězích profesora Filutka] nejlépe můžeme rozvinout debatu, zda ony krátké, nejčastěji tříobrázkové stripy jsou jen vtipem, nebo komiksovým příběhem.“ A ona „rozvíjená debata“ potom má podobu jediné navazující věty: „Přiznáváme, že v tomto případě převážil věhlas tohoto neumdlévajícího důchodce, jemuž autor laskavě propůjčil titul profesora.“ (str. 24) Jinde chybějící definice způsobuje, že jsou v knize jako výtvory „inklinující ke komiksu“ či stripy prezentovány ukázky, které očividně nesplňují ani ten úplně nejobecnější požadavek na sekvenčnost – viz Nepraktova dílka složená z nenavazujících jednopanelových kreslených vtipů (str. 225).

V úvodu je dále nastíněna koncepce celé encyklopedické série – autoři chtějí mapovat všechna česká periodika (kupodivu ne slovenská, i když je v názvu publikace řeč o Československu) a v nich všechny pokusy o vyprávění v obrázcích. Zjevně však sami netuší, jak velké množství seriálů zde v dané době vycházelo. Jejich „střízlivý odhad“, že na pokrytí takto bezbřehého prostoru jim bude stačit „pět až šest publikací“, je zcela mimo realitu – ve skutečnosti by jim nestačilo ani patnáct podobně pojatých knih. Navíc nikoho ze zainteresovaných nejspíš nenapadlo, že po vytěžení nejatraktivnějšího ABC bude každý další svazek méně prodejný.

S velkou pravděpodobností se proto rýsuje totožný vývoj jako u Velkých knih komiksů ABC – zatímco první část byla naplněna nejznámějšími příběhy a prodávala se slušně, čtvrtý díl skončil hluboko v červených číslech, protože už příliš lidí nezajímal.

Bezprecedentní je pak i prohlášení, kterým celý úvod končí – kdo by prý chtěl knihu podrobit ostřejší kritice, nechť si podobnou publikaci nejdříve zkusí sepsat sám.

Pokračování příště… což znamená zítra

25 komentářů u „Encyklopedie komiksu v Československu vzbuzuje u čtenářů „ostalgii“ (1. část)“

  1. ….celá kniha na mě působí zmateně.Myslím si,že je odfláklá.Jako sběratel jsem si jí koupil,ale při čtení jsem byl zklamán.Nejsem rejpal,ale tohle se podle mého názoru nepovedlo….Naopak chválím SUPER knihu Planeta Eden,ta je skutečně čtivá a člověk  tam najde  zajímavé věci…..Mareksx

  2. Pro uplnost – v prvni casti z pochopitelnych duvodu chybi zminka, ze nejvice (minimalne pro ctenare) se o mapovani dejin c. komiksu v posledni dobe zaslouzil T. Prokupek, jehoz studie v Aargu by mozna uz taky vydaly na knizku.

  3. Recenze je to velice zajímavá, zvláště v tom, že autoři dělají jen jedno – hází jedno negativum za druhým přesně ve stylu: „… to kdybych já se toho chopil“, a na otázku: „Jak by to vypadalo“ by nejspíš přišla odpověď: „No to bys čuměl! Z deníku osamělého běžce, F. R. Čech). Je také velice milé vidět, jak autoři už dopředu vědí, že všechno prostě „bude blbě a nebude se prodávat“. Nechci tu zdůrazňovat, že to připomíná jisté manýry jistých lidí, kteří nejen mojí osobě, ale i mnoha jiným odmítli dokoliv uveřejnit se slovy – to se číst/prodávat nebude. Neberu páně Prokůpkovi jeho názor, ovšemže má na něj nevyvratitelné právo, ale vzhledem ke znalosti jistých okolností si umím představit, proč právě tuhle knížku rád mít nemůže, takže je jasné, že ji nehodlá chválit. A že i zmíněná recenze má své mouchy, dokazuje fakt, že její autoři tvrdí něco o tom, že v po válce nebo v 50. letech tady komiksy otiskovány nebyly… Pokud si ale dobře všimou, publikace mluví o době před revolucí, ne jenom o 50. letech. Což by byla zase a jenom slovní přestřelka.
    Takže sečteno a podtrženo – z celého textu na mě stále více vane dojem, že si autoři Encyklopedie dovolili vstoupit na pole, kde se pohybuje skupina vyvolených a běda, jak tam někdo vleze. A ještě ke knížce samotné: nacházíme tam spoustu „ostalgií“, jak se píše v názvu, ale toho konkrétna je tam málo. Doufám, že autoři kritiky už je dávno zaslali autorům, aby se dokázali ze svých chyb poučit.

  4. >richard král
    řekl bych, že autoři recenze zde požadují jen jedno, a to odbornost, která by s knihou, jejíž název je Encyklopedie, měla být nutně spjata; příklady, které v recenzi uvádějí, dokládají, že odbornost této encyklopedii chybí.

  5. Richard Král: Je velký rozdíl mezi „jak já bych dělal“ (což recenzi podsouváte vy) a „existují hranice profesionality, za které nelze u publikce daného typu jít“ (což říká recenze). Argument „znám tajnou informaci, která dokazuje, že autor je zaujatý“ je celkem komický. Pasáž o konci II. světové války a začátku 50. let jste zjevně nepochopil, zkuste si ji přečíst ještě jednou – týká se výroku Tomáše Hibiho Matějíčka a ne encyklopedie. A konkrétním negativům, která v knize jsou, bude věnováno dost prostoru v navazujích dvou částech recenze.

  6. Je to docela legrace – Aargh! v podobě pana šéfredaktoratu rozsápe Encyklopedii komiksu, pro jistotu na pokračování, a jeho věrní přizvukují.To není příliš těžké zjistit, že zdejší přispěvatelé mají k Aarghu! nějakou pozitivní vazbu, či v něm přímo fungují. Jen tak dál a objektivně! Opravdu to vypadá, že autoři Encyklopedie šlápli někomu na kuří oko a teď musejí dostat pořádně za ucho – ta knížka prostě blbá bude a hotovo. Fakticky se těším, až se v dalších částech kritiky dozvím, že Kruana opravdu nemaloval Kobík, první Strážce Kovaříková, Toman že všechno od někoho opsal, ostatní odborníci jako Kholová, Baudis a Dunda nikdy nic takového nenapsali. A přirovnání k Velkým knihám komiksu je vyslovené diletantství – záslužné je určitě něco vydat, ale to ještě neznamená, že se tím dílo čtenářům kompletně přiblíží. Zvláště když ve Velkých knihách komiksů znovu vydaná díla procházela úpravami a v některých případech i zkrácením. To už vůbec nemluvím o tom, jak bylo třeba doslova zničeno prvních dvanáct znovu vydaných sešitů Čtyřlístku. Pánové kritici také píšou o tom, že autoři Encyklopedie budou muset pouze teoretické psaní o komiksech nacpat do patnácti knížek, a pokud mě ve škole naučili dobře počítat, máme čtyři Velké knihy komiksů, jednu o Větrníku, jednu o Ohníčku, jednu o Krumovi a sice fůru Čtyřlístkových, ale i tak by to znamenalo vydávat další stovky reprintů, a ty se nějak nekonají.
    V recenzi je evidentní snaha najít co nejvíce chyb a to často hrou se slovíčky („nikoli disertační, jak mylně uvádějí, ale absolventská“) anebo poznámkami, jak by to mělo vypadat („V úvodu rovněž chybí některé náležitosti, které by měl podobný text standardně obsahovat“), leč pouze obecnými bez konkrétního příkladu. Jestliže byl prvním podnětem onen fakt, že zde komiksů mnoho nevycházelo (dle recenze „ublížený tón“), pak toto „Zjevně však sami netuší, jak velké množství seriálů zde v dané době vycházelo“  naopak mělo být adresováno panu Matějíčkovi a ne autorům. A stejně jako v recenzi, tak lze označit nechtěně komickým úryvek „na sklonku druhé světové války nebo na počátku 50. let v českých zemích žádné komiksy skutečně otiskovány nebyly“ – tedy z rozmezí 44 let vytáhnout jen krátké úseky, obzvláště konec války, kdy nevycházelo a nebylo mnohem víc věcí a značně podstatnějších.
    Pokud jde o korektury, vím ze zkušenosti, že to padá na vrub vydavatele a s tím autor nic nenadělá.
    Mám prostě takový dojem, že za snahou udělat z Encyklopedie brak je opravdu něco jiného.

  7. Jo jo, s encyklopediemi to v Čr není lehké, viz Comics Centrum fail :)

  8. JerryA: Tomáši Hibi Matějíčkovi můžete adresovat cokoli už pouze do nebe…

  9. >jerrya
    opět kritizuješ recenzentovu kritiku neodbornosti knihy; podle v obou recenzích předvedených argumentů je neoddiskutovatelná a k poukázání na ni skutečně stačí tebou zmíněné „slovíčkaření“ – každé slovo totiž skutečně znamená něco jiného, a snaží-li se někdo vytvořit encyklopedii, měl by různé významy slov znát a nezaměňovat je, aby si text zmíněnou odbornost zachoval.

  10. Ja myslim ze motivace teto recenze je naprosto zrejma a pristup k ni logicky. Kdyz se nekdo dlouhodobe zabyva zevrubne dejinami ceskeho komiksu a pak o nich nekdo jiny vyda knihu oplyvajici nepresnostmi a amaterskym pristupem, je logicke ze na ni tento clovek napise recenzi, ve ktere na tyto nedostatky poukaze. (Navic kniha o abicku honosici se nazvem ‚Encyklopedie komiksu v Ceskoslovensku‘ je myslim trnem v oku kazdemu, kdo neco vi o ceskem komiksu.) Je samozrejme otazka do jake miry je schopen podat pevne argumenty, ovsem ja si myslim, ze ty Prokupkovy jsou zrejme a nevyvratitelne. Pokud se je autori knihy pokusili vyvratit, rad bych si to precetl a mozna prehodnotil. Snazit se odhalit nejake autorovy ‚vedlejsi motivace a zamery‘ je proto mimo misu.

  11. Taktéž se připojuji k panu Neutrínovi a je zcela nepopiratelné,že je třeba napřed knihu přečíst a pak hodnotit,obvzlášť,když v době kolem roku 1980 byl pan Neutríno ještě v kalhotách svého táty.Tím jsem se nechtěl nějak dotknout,ale jsem vděčný za každý úžasný počin na komiksové scéně viz. COMICS:STRUČNÉ DĚJINY,díky kterému nevím kdo je opravdu Superman a kdo Batman.

  12. Rudy je něco jako troll. Nebo Dánsko. Ale teď už mnohem vtipnější. Zlomyslně se bavím.

  13. Proto jsem napsala „…mělo být…“ nikoliv „má být“


    Polygraph:

    JerryA: Tomáši Hibi Matějíčkovi můžete adresovat cokoli už pouze do nebe…

  14. Vážený Ploppe, i vy jste přispěvatel Aarghu, takže je jasné, čí chleba jíte a koho píseň budete zpívat. Každopádně já jsem zde poprvé a i můj příspěvek byl první, tudíž nechápu úvod „opět kritizuješ“.


    plopp:

    >jerryaopět kritizuješ recenzentovu kritiku neodbornosti knihy; podle v obou recenzích předvedených argumentů je neoddiskutovatelná a k poukázání na ni skutečně stačí tebou zmíněné „slovíčkaření“ – každé slovo totiž skutečně znamená něco jiného, a snaží-li se někdo vytvořit encyklopedii, měl by různé významy slov znát a nezaměňovat je, aby si text zmíněnou odbornost zachoval.

  15. Opravdu to vypadá, že autoři Encyklopedie šlápli někomu na kuří oko a teď musejí dostat pořádně za ucho…

    JerryA: Autoři šlápli nikoli na kuří oko, ale do pořádného hovna, a to jak obsahově tak i graficky. Bohužel dnes může psát monografii umělce či encyklopedii opravdu každý… Nebo vlastně – nemůže – jak se právě ukázalo v tomto případě. Ta kniha si dle mého názoru takový odborný rozbor ani nezaslouží! Místo, aby se autoři poučili z chyb, které udělali, a chlapsky je přiznali, tak se preventivně hájí už v úvodu knihy, jako by jim bylo jasné, že na knize něco smrdí a jak se nyní ukazuje – mají pravdu… Já nepopírám, že tvorba této knihy bylo šílené martyrium a vím, že redakční stránka publikace je velmi nepopulární pro svou nekreativnost a ubíjející stereotypnost. Ale právě tato činnost korunuje tu šílenou práci, která na knize je. Důležité je si to uvědomit a poučit se z toho, ne přemýšlet, co má kdo a proč za lubem. Tohle není politická scéna ČR, tady ještě lidé říkají to, co si skutečně myslí…

  16. martin groch:Prosím pana martina grocha o trošičku úcty a Vykání,děkuji.Teď čemu nerozumíte,můžete specifikovat v čem jsem byl nekonkrétní a nevyjadřoval se ke komiksu,mému životnímu koníčku?A proč zde pane grochu publikuji?Já nepublikuji ,ale konstatuji.Nemám na to ,abych vedl třeba tenhle perfektní web,kde si můžeme vykat i tykat jako v nějakém dobročiném spolku pro charitu.Řeč byla přece jasná,a to o panu Foglarovi,kterého si nesmírně vážím a ptal se pana Muriela,jak spolupracoval po večerech na jeho románech či sepisoval jeho paměti( vynechme tedy tu stravu,která tak podráždila některé fanoušky Gambusínů a Rychlonožků).Apropó,tohle je nesmírně zajímavá a záslužná věc.Tímto pana Muriela zdravím.

  17. rudy: Uklidni se a přestaň dělat vyrvál – poslední varování. Na takový styl komunikace tady nikdo není zvědavý.

    ostatní: Reagujte prosím jen na příspěvky, u kterých čekáte srozumitelnou odpověď.

    P.S.: Občas blbne vkládání komentářů, tak prosím trpělivost.

  18. M@P:Dobře,výzvu přijímám.Je fakt,že občas mi také nenaskočí komentář kde čekám srozumitelnou odpověď.

  19. Polygraph: Já nepopírám, že tvorba této knihy bylo šílené martyrium a vím, že redakční stránka publikace je velmi nepopulární pro svou nekreativnost a ubíjející stereotypnost. Ale právě tato činnost korunuje tu šílenou práci, která na knize je.

    Právě to, co jste napsal, byste měl vy nebo další kritici směřovat na kompetentní místa. která redakční práci prováděla. A ne za ni spílat autorům. V tom je určitý rozdíl. Asi jako když napíšete článek a korektorka vám v něm nechá chyby.

  20. Nebo spíš Z.P. alias Delon alias Spirit alias …. má zaracha? :-)

  21. Právě to, co jste napsal, byste měl vy nebo další kritici směřovat na kompetentní místa. která redakční práci prováděla. A ne za ni spílat autorům. V tom je určitý rozdíl. Asi jako když napíšete článek a korektorka vám v něm nechá chyby.

    Bohužel, když se pod něco podepíšu, přebírám za to také zodpovědnost. Pracoval jsem v časopisu, kde četl vše vždy autor, potom jeho kolegové ze solidarity a naopak, potom korektor a tyto korektury kompletoval a zanášel editor a po editorovi to přečetl opět autor, jestli jsou všechny chyby zaneseny. Ale to v dnešní době snižování nákladů zní už jako pohádka z jiného století a světa. Ale dříve, milé děti, takhle skutečně lidé pracovali, stavěly se kdysi také secesní domy, které už dnes nikdo nepostaví apod. Korektorka je dle mého názoru sice pouhý dělník stavby, ale může napáchat mnoho škody, a autoři jeho stavbyvedoucí a architekti. Svěřit kontrolu nad stavbou dělníkovi je velmi nebezbečné – viz pád mostu ve Studénce do kterého narazilo IC.

    To nic nemění na tom, že jazykový korektor Vám stěží vychytá chyby faktické, pokud to tedy není zrovna fanoušek komiksu.

    Jsem rád, že kniha vyšla, už jen kvůli této debatě.

  22. > jerrya
    slovo opět jsem napsal proto, že jsi v podstatě zopakoval to, co psal richard král, tedy kritizoval jsi prokůpka a krejčího z nějaké předpojatosti; ať už tato předpojatost existuje nebo ne, faktické chyby, na které renenze upozorňují, jsou neoddiskutovatelnými doklady nekompetence autorů Encyklopedie;
    ve třech číslech Aargh!u jsem publikoval a T.Prokůpka jsem asi pětkrát v životě viděl, osobní přátelé ale nejsme.

Komentáře nejsou povoleny.