RECENZE > Díky nakladatelství Crew vychází v češtině další globální komiksový trhák z Japonska – duchařská manga Bleach. Tite Kubo ji začal vydávat v roce 2001 v nejprodávanějším časopise Weekly Shonen Jump a postupně se s ní prodral do absolutní špičky nejprodávanějších komiksů v zemi vycházejícího slunce a pár let na to i v USA a zbytku světa.

Klíčové slovo v předchozí větě je „postupně“, první svazek Bleach nazvaný (i v českém vydání – jak velí licenční smlouva – anglicky) The Death and the Strawberry nabízí poněkud volný rozjezd, který prozrazuje, že Kubo při psaní prvních kapitol ještě moc netušil, kam chce svůj příběh vést. Jenže v komiksových ságách z Japonska absolutně platí: nesuď sérii podle první knihy.

Tou „jahůdkou“ v anglickém názvu první knihy je patnáctiletý Ičigo (jahoda) Kurosaki, který dokáže vidět duchy a komunikovat s nimi. Vede poklidný středoškolský život, ve volném čase pomáhá v rodinné soukromé klinice… Jednoho krásného dne mu rutinu naruší Rukia Kuchiki, sběratelka duší oblečená v kimonu bojuje se zlými duchy (hollow).

POVINNÁ SEZNAMKA

Poté, co jeden z nich napadne Ičigovu rodinu, stane se Ičigo proti své vůli také sběračem duší a zaplete se do složitého světa astrálních bytostí, kde se schyluje k drsné válce. Kromě toho ještě musí zvládat svůj běžný život středoškoláka a řešit neodbytné nápadnice, vždyť jsme na poli šónen žánru!

V prvních sedmi dílech Bleach se seznámíme s hlavní postavou a jeho rodinou a také jeho spolužáky, mezi něž se Rukia musí uchýlit. Po přenosu poloviny svých sil na Ičiga totiž zeslábne natolik, že není schopná se vrátit do sféry Společnosti duší, odkud přišla.

Sotva Ičigo pochopí zákonitosti světa duchů a svede vnitřní boj o to, jestli se skutečně stát sběračem duší, nebo ne, už musí zachraňovat spolužačku a svoji tajnou obdivovatelku Inoue, na kterou útočí její zemřelý bratr – zlý duch/hollow. Sedmá kapitola pak otevírá příběh záhadného papouška, který na sebe váže divné příhody, za nimiž pravděpodobně stojí další zlí duchové. Na její dokončení si ale počkáme až do další knihy.

NĚCO Z MYTOLOGIE

Námět Bleach čerpá z japonské mytologie, Kubo se prý inspiroval u slavné jokajské mangy Ge Ge Ge No Kitaro od Shigeru Mizukiho z konce padesátých let. Sběrači duší alias šinigami (bohové smrti) pomáhají zbloudilým dušičkám najít klid a na východě jsou něčím jako u nás Smrtka s kosou, nicméně vzhledem k harmoničtějšímu pojetí zásvětí nejsou nutně jen děsivá stvoření.

Ostatně termín šinigami je dobře známý čtenářům Death Note: Zápisníku smrti – kdo by neznal věčně vysmátého a jablka milujícího smrťáka, který se baví sledováním Lighta a jeho hrátek s vražedným zápisníkem. Místo gotické příšery Rjúka ale vypadají sběrači duší v Bleach jako normální lidé. Mimochodem, pro Bleach už překladatelka Anna Křiváková vhodně zvolila český překlad slova šinigami, skloňovat původní japonský termín by asi bylo hodně zabijácké.

Hlavní hrdina Ičigo má v sobě také něco ze samurajských eposů. Proti duchům bojuje obří katanou, která se vždycky kdesi zjeví (a je větší než on sám). Kubo miluje bojové scény, takže svistů meče si užijete třeba jako u standardní samurajské ságy typu Vagabond nebo Lone Wolf and Cub.

Hlavní hrdina je navíc i trochu sobecký rebel, který kašle na pravidla a dělá si věci po svém – viz úvodní kresba třetí kapitoly na straně 86, kde je zpodobněný jako pankáč. Jeho vztahy s otcem jsou trochu divoké a většinou končí rvačkou nebo alespoň létajícím nábytkem, což je ale víc součást snahy udělat gag než dějové linky – jinak je Ičigo vlastně takový správňák, který hned v první kapitole svoji rodinu zachrání.

Právě skoky mezi bláznivou groteskou, akčními scénami a vážnými meditacemi o smrti působí v první knize Bleach trochu násilně. Úvod je neuvěřitelně ukecaný (a to i na japonský komiks, který je ukecanější než ten západní) a přesto je vysvětlování nakonec trochu matoucí. Svistící meče na konci kapitol nezachraňují jen hrdiny, ale i nudné konverzačky ze střední školy, které naplňují pravidla žánru.

TEN TŘETÍ ZA NARUTEM A DEATH NOTE

Teprve s příběhem Inoue dostane Bleach trochu spád. Na místě je srovnání s dalšími mangami vycházejícími u Crwe: zatímco Death Note vtáhl čtenáře do děje prakticky okamžitě a Naruto rozehrál několik dějových linek, Bleach se rozbíhá velmi pomalu a nenápadně. Asi jako maratónec, který má strach, aby úvod moc nepřepálil.

Jsem zvědavý, jestli Bleach nakonec postupně uchvátí i české čtenáře. Proti hovoří třetí startovací pozice za Narutem a Death Note i volnější začátek série.

V Japonsku se to Kubovi podařilo: Bleach vychází ve Weekly Shonen Jump dodnes a příběhy zatím vydaly na 55 knih, kterých se prodalo hodně slušných 72 milionů kusů. K veleúspěšné značce si ještě připočtěte anime seriál (366 dílů), dvě OVA (filmy určené pro domácí přehrávače), čtyři celovečerní animované filmy, osm (!) rockových muzikálů, romány, karetní hry a samozřejmě několik počítačových her.

Bleach #1: The Death and the Strawberry
Tite Kubo
Crew, 2012, 200 stran, 189 korun
záznam v  ComicsDB