A jak se vám vůbec líbí nová reklama na Pribináček?

VIDEO > Trailer na film Čtyřlístek ve službách krále nevypadá vábně z mnoha důvodů. Jednou z nejotravnějších věcí je asi pověstný český product placement. Turista v Praze si sice může číst anonymního průvodce a na náměstí je pohádkově znějící Klenotnictví magistry Stříbrné, ale zároveň je tady dost konkrétní maskot Pribináčka (0:08), Bobík líže Chupa Chups (0:31), paní pošťačka samozřejmě nosí známé žluté logo (1:34) a na náměstí je pobočka HM Studio Hračky (1:38). To by bylo, aby se hrdinové na závěr vítězoslavně nezpumprlíkovali šáněm Robby Bubble, které je taky mezi partnery.

Kluci, to je hrobka českých králů dětského komiksu. V kinech od 31. ledna 2013.

Pokračování textu A jak se vám vůbec líbí nová reklama na Pribináček?

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází

* Ve středu 28. listopadu umřel v San Francisku Spain Rodriguez. Tenhle rodák z Buffala ve státě New York (narodil se 2. března 1940) patřil k důležitým postavám undergroundu, i když jsme u nás měli dost smůlu a poznali ho jen jako autora agitky Che.

Rodriguezova angažovanost však vyrůstala z kořenů z 60. let (vždyť jeden z jeho hrdinů, Trashman, byl od počátku agentem „šesté internacionály“). Spain je autor spojený s první dekádou undergroundu a společně s Robertem Crumbem, Victorem Moscosem, Rickem Griffinem, S. Clay Wilsonem, Robertem Willsonem a Gilbertem Sheltonem dělal dlouhodobě na společném časopisu Zap Comix, což byl a je ten nejúhelnější kámen celého comixu a velký třesk undergroundu vůbec. Ve srovnání s ostatními ze Zapu byl Spain rozlišitelný svou „hranatou“ kresbou. I jeho náměty vycházely z poněkud odlišných pozic od ostatních. Chyběla mu hravost Crumbových a Sheltonových postav, nevyžíval se v psychedelii jako Moscoso a Griffin, neuměl dokonale kreslit jako Willson a jeho vlastní pornografické výjevy nedosahovaly té nejbrutálnější podobě Clay Wilsona.

Doplňoval ale tuhle šestici dokonale. Byl originální v námětech, nebál se politických ani hodně osobních témat, která zpracovával dřív než se staly standardem v grafických románech 90. let (sebrány vyšly v booku My True Story, který vyšel v roce 1994 u Fantagraphics). Jeho násilné scény (rvačky, zabíjení) jsou syrové a nekašírované, mají jinou výpověď než zápolení superhrdinů. V mnohém prokopal cestu Franku Millerovi nebo Brianu Azzarellovi. Byl oblíbený a přátelský, což dokazuje mimo jiné i stránka na The Comics Journal, kde se ke Spainovi vyjadřují nejrůznější osobnosti alternativního komiksu. Generace otců zakladatelů undergroundového comixu pomalu odchází.

Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází

Obhajoba temného rytíře: S Banem se přivalila revoluce (2/3)

Tento týden vychází na DVD a Blu-ray limitovaná edice kompletní Nolanovy trilogie o Batmanovi, která nastavila nové standardy pro superhrdinské filmy. K její síle a dokonalému příběhovému oblouku se vrací náš seriál. První část čtěte zde.

REVOLUCE (gothamský převrat a vláda obyčejného lidu)

Komisař Gordon v průběhu filmu Temný rytíř povstal mluví o zlu, které pomalu, ale jistě povstává z místa, kam se ho v minulosti snažili společně s Batmanem zatlačit. Doslova tedy vylézá z podzemí, z rozsáhlé gothamské kanalizace, v níž Bane osnuje plán vedoucí ke zkáze města. Tajné plány v podzemí, opuštěné tunely nově obydlované teroristy, kteří se chystají splnit svůj úkol ve jménu prospěšné věci. Trochu to připomíná Langovo Metropolis – tedy rozvrstvení společnosti dle třídního postavení: utlačovaní dřou v podzemí, zajišťují energii a chod města, aby se bohatí měli tam nahoře víc než dobře.

Pokračování textu Obhajoba temného rytíře: S Banem se přivalila revoluce (2/3)

Joker si vyjel na projížďku a nezapnul si špásy

RECENZE > Kreslením komiksu Joker strávil Lee Bermejo dva roky. Se scenáristou Brianem Azzarellem jej tvořili ve stejné době, kdy vznikal film Temný rytíř, který definoval Batmanovu nemesis pro dnešní generaci. Nebožtík Heath Ledger ztvárnil postavu tak mocně, že se stal obecným měřítkem pro veškeré padouchy a jeho úsměv nakazil i Bondova záporáka v aktuálním Skyfallu. Azzarellova i Nolanova verze jsou si nevídaně podobné – z výšin neškodné superhrdinské nadsázky spadly do Scorseseho špinavých ulic mezi obyčejné gangstery a ani v jednom příběhu není důležité, odkud arcilotr přišel, ale že nejde předvídat jeho další krok.

A oba žolíci nosí ten děsivě natržený úsměv, který v novém tisíciletí dodal Jokerovi tajemství (nevíme, jak se mu to stalo) i fyzickou stopu, na níž se nepříjemně kouká (málokdo si po ránu ošplouchne obličej kyselinou, ale každý ví, jak bolí jen opar nebo koutek). Bermejo se inspiroval nechutnými fotkami zavražděné Elizabeth Shortové, kterou v roce 1947 kdosi naporcoval a rozřezal jí ústa. Neobjasněný případ dostal přezdívku Černá Dahlie.

Rozlišovat mezi pravdou a mýtem u vzniku komiksu Joker, který nedávno v češtině vydalo nakladatelství BB/art, je ošemetnější. Byla by chyba odsoudit ho šmahem jako doplněk k filmu. První skica od Bermeja se objevila před první fotkou namaskovaného Ledgera. Filmaři ale jeho vizi nemohli tak brzy využít, v té době už museli mít vlastní návrhy. Vydavatel komiksu DC Comics a studio Warner Bros. zodpovědné za Temného rytíře patří do stejné mediální rodiny, ale Jokera, který vyšel pár měsíců po filmu, nikdo nepropagoval jako merchandising nebo něco podobného. Nejpravděpodobnější je Bermejova teorie: zpracování je podobné, protože vznikalo ve stejné době, ze stejných kulturních a společenských podnětů.

Pokračování textu Joker si vyjel na projížďku a nezapnul si špásy

Obhajoba temného rytíře: Jak Batman padl a povstal (1/3)

Tento týden vychází na DVD a Blu-ray limitovaná edice kompletní Nolanovy trilogie o Batmanovi, která nastavila nové standardy pro superhrdinské filmy. K jejich síle a dokonalému příběhovému oblouku se vrací Ondřej Čížek. S novým přispěvatelem Komiksária jste se mohli seznámit v recenzi Dredda 3D, dál byste o něm ale možná rádi věděli, že studuje obor Teorie a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého, pracuje jako media manager festivalu Academia film Olomouc a přispívá do hudebního magazínu Full Moon. Kromě komiksu ho baví subkultury, architektura a žraloci. Miluje britské kytarovky a cokoliv spojeného s Batmanem.

SÉRIE ČLÁNKŮ O NOLANOVĚ NETOPÝŘÍ TRILOGII OBSAHUJE ZÁSADNÍ SPOILERY A JE URČENA PŘEDEVŠÍM DIVÁKŮM, KTEŘÍ VIDĚLI VŠECHNY TŘI DÍLY

Temný rytíř povstal a Christopher Nolan ve velkém stylu zakončil kolosální trilogii, která jednou provždy proměnila subžánr komiksového filmu. To, co v roce 2000 započal Bryan Singer, Nolan dovedl prakticky k dokonalosti. Řeč je o zásadní proměně superhrdinského mýtu ve filmu – jeho přizpůsobení moderní době a jeho zpřístupnění intelektuálnějšímu publiku. Singer svými X-Meny (X-Men, 2000; X-Men II, 2003) dodal komiksovému filmu na vážnosti, přivedl ho k civilnosti a k reflexi celospolečenských otázek. V tomto případě tedy k homosexualitě (jakým způsobem se k vaší jinakosti staví okruh vašich nejbližších přátel i nepřátel?) a politice (jak se s touto jinakostí vyrovná veřejnost – kdo, proč a jak ji využije, případně zneužije ve své cestě k moci?).

Singer byl, je a bude první, ovšem svého pomyslného trůnu se vzdal díky splněnému snu – režii staromódně romantického Supermana (Superman se vrací, 2006). Jeho místo převzal právě Nolan v roce 2005 (Batman začíná), výsostné postavení nejprve s odstupem tří let stvrdil (Temný rytíř) a poté se s ním hrdě a dobrovolně rozloučil (Temný rytíř povstal). Christopher Nolan se během svého letitého působení v Gothamu vypracoval poměrně rychle a hladce do pozice Franka Millera komiksového filmu. Tedy persony, která s neskutečným přehledem obrací zažitá klišé vzhůru nohama, dané modly dokáže nekompromisně pohřbít a vzápětí provést jejich renesanci. A zůstává zásadní inspirací pro následovníky.

Pokračování textu Obhajoba temného rytíře: Jak Batman padl a povstal (1/3)

Ultimátní komiksový komplet se vrátí v prosinci. Prý v doprovodu masivní reklamy

Všechno, co se dalo napsat o edici s názvem Ultimátní komiksový komplet, se už napsalo. A byla docela zábava sledovat dění kolem téhle kolekce, která přináší prazvláštní průřez důležitými příběhy nakladatelství Marvel.

Po Vánocích začne další kolo, tentokrát už naostro a po celém Česku (dokonce i v Praze). Projekt UKK se vrátí do obchodů 27. prosince, pořadí knih zatím není potvrzené, ale dá se předpokládat, že čtrnáctideník okopíruje model z Velké Británie. Cena bude opět 49 korun u prvního čísla, 99 korun u druhého dílu, další svazky se budou prodávat za 199 korun.

Podle tuzemského distributora Mediaprint & Kapa budou mít komiksy Marvelu „masivní podporu v televizi“, takže příští info už možná naladíte na Nově či Primě.