Na DVD a Blu-ray vyšla limitovaná edice kompletní Nolanovy trilogie o Batmanovi, která nastavila nové standardy pro superhrdinské filmy. K jejich síle a dokonalému příběhovému oblouku se vrací náš seriál. První část čtěte zde, druhou tady.

MĚSTO (rytířská bitva o Manhattan)

Gotham City sice podle všeho čeká zkáza, nicméně Nolan mu věnuje takovou pozornost, o jaké se mu v předchozích dílech a sériích jen snilo. Je právoplatnou postavou, o jejíž život se svádí osudová bitva. Pokud se na adresu filmu Temný rytíř povstal vynořují výtky v tom smyslu, že snímek nenabízí tak silné emoce jako jeho předchůdce, je to zkrátka tím, že zatímco Joker atakoval nitro Bruce Waynea/Batmana, Bane opouští chaos a rozvážně útočí v globálu. Batman je jen součástí verbeže, kterou se snaží vyhladit. Nolan jako první režisér batmanovského snímku otevřeně vybízí ke srovnání Gotham City se současným New Yorkem, konkrétně tedy s Manhattanem.

Gotham City bylo ostatně v 19. století hanlivým označením právě pro New York, v doslovném překladu znamená Gotham Kocourkov. Ve filmu je celá řada cityscape záběrů na město a jeho přilehlé okolí – natáčelo se v reálných lokacích v New Yorku, Chicagu a nově i v Pittsburghu. Zatímco Gotham City v Batman začíná bylo uměle vybudováno v obřím leteckém hangáru, ve dvou sequelech ho ztvárnila reálná velkoměsta, jejich skutečné ulice a budovy… Reflexe Spojených států po 11. září spjatá se strachem z terorismu je zde cítit zase o něco silněji.

Zajímavé je pak srovnání finální rozmáchlé bitvy o město v Temný rytíř povstal a ve skvělých Avengers v režii Josse Whedona. Tam je Iron Man alias Tony Stark jediný, kdo je schopný odvrátit jadernou střelu od Manhattanu a ještě ji vyslat přímo do jádra nepřátel. Pokud by se mu to nepovedlo, New York by padl a invaze by pro lidstvo nejspíš nedopadla dobře. Teď Batman. Temný rytíř bere sebeobětování jako svou poslední povinnost a službu Gothamu, rozhodne se i s atomovkou odletět na širé moře, aby zabránil nejenom zániku města, ale také hrozícímu rozšíření odkazu Ligy stínů, která vyhlazuje důležitá centra už od nepaměti.

Avengers přináší superhrdinskou megabitvu s levitujícími velrybami, která naprosto přesně odpovídá tomu, co megalomanského se děje na stránkách Avengers v jejich původní komiksové podobě. V případě Temný rytíř povstal zase zpočátku sledujeme spíše špionážní (skrývání se po městě, sledování náklaďáku) honičku vrcholící střetem dvou armád ve stylu rytířských bitev. Včetně toho, že se oba soupeři vášnivě hledají v nepřehledné vřavě.

Je osvěžující a zajímavé, jak důsledně nás Nolan provází podzemím města skrývajícím chodby, které propojují snad všechny důležité prostory v ději. (Velmi důsledný je v tomto smyslu i Amazing Spider-Mana režiséra Marca Webba. Do newyorské kanalizace soustředí těsné atmosférické střety pavouka s Lizardem, velkoměsto pak slouží zejména jako otevřený rajon bez hranic, který je přímo stvořený a uspořádaný pro Spider-Manovy akrobatické průlety na pavučinách.)

Také nám jako první nabízí pohled na gothamské sportovní kolbiště. Gotham dále oficiálně pasuje na největší město v USA, prozrazuje počet obyvatel (přes 30 milionů) a dobrovolně uhýbá od vyobrazení města jako betonové džungle poseté skleněnými obry, z jejichž ramenou vás může kdokoliv a kdykoliv sledovat. Rozprostírá ho více do šíře, odhaluje těsnou propojenost a dynamičnost jednotlivých prostor, které dohromady utvářejí obrovský ostrov. Kvůli teroristům, kteří o jeho struktuře a rozloze vědí nebezpečně mnoho, se ale může snadno a rychle stát nepříjemně těsným až klaustrofobickým.

NADĚJE (symbol, který nezemře)

Batman i Bruce Wayne v závěru příběhu umírají, je to však jen nahrané divadlo. Boháč i jeho netopýří alter ego jsou očištěni, odhaluje se socha, symbol heroické persony, jež se vždy chovala tak, jak si žádalo město a obyvatelé. Žije dál a žít bude pro budoucí generace. Shrňme si jádra jednotlivých částí: první Nolanův batmanovský opus je velkolepým návodem na překonání strachu (tím, že se s ním naučíte koexistovat a využijete ho jako účinnou sebeobranu), druhý podkopává urputnou snahu nalézt alespoň nějaký srozumitelný řád uprostřed bezbřehého chaosu. Třetí je pak překvapivě pozitivní tečkou, prohlášením o tom, že i v těch nejtemnějších a nejtěžších časech je třeba udržovat si naději na lepší zítřky.

Pro Bruce Waynea jde vlastně o vítězství na celé čáře: Alfréd mu v první polovině vypráví, jak rád by ho potkal ve Florencii v restauraci u stolu s ženou a viděl, že je šťastný. Waynovi se to nakonec skutečně podaří a Alfred si může říct vytouženou větu „You did it“. (Na inernetu však kolují i vážně míněné diskuze na téma Alfredův sen. Je zajímavé sledovat, jak určitou sortu fanoušků zkrátka postihlo něco jako Inception syndrom – domněnka, že Nolan vypráví natolik komplikovaně, že ve skutečnosti nic není tak přímočaré a každá sebebanálnější scéna má ve skutečnosti přehršel významů a vysvětlení)
Pokud naději nejste schopni nalézt, musíte si ji, bohužel za obrovskou a obvykle bolestivou cenu, vytvořit.

Tohle dost možná banální zjištění je v závěru podáno odzbrojujícím způsobem. Batman své město zachrání a osvobodí, vrátí mu stabilitu, nepřinese ale prakticky žádnou výraznější změnu. Gotham City se s největší pravděpodobností vrátí do totožné pozice, v jaké bylo před Baneovou takzvanou revolucí. Tedy do pozice města, které rozhodně není ideálním místem. Pokud se má dočkat pozitivní změny a zachráni se, musí se zapojit úřady i občané. Netopýří symbol a jeho sebeobětování slouží jako ideální odrazový můstek.

Příhodnou inspirací nabízí také pro budoucího ochránce města Jamese Blakea alias Robina, který má předpoklady stát se dalším bojovníkem mnohem snáze a dříve než sám Batman. V mládí přišel o rodinu, vyrůstal v sirotčinci, ulice Gotham City zná nazpaměť, je čestný, spravedlivý, umí bojovat, je nezkorumpovatelný a především nerad prolévá krev, přičemž dokáže překonat strach. Vedle Batmana je jedinou postavou v Temný rytíř povstal, která hned několikrát čelí téměř jisté smrti.

Důchod Bruce Waynea a naznačený zrod Robina je překvapivě optimistickým zakončením legendy, které je při zpětném pohledu jediným možným a správným. Znovu totiž souvisí s tím, o co se tu hraje celou dobu – s nadějí, která se buď zjeví, nebo ji někdo musí vybudovat. Navíc je sympatické, že Nolan se krátce po premiéře v dopise s fanoušky nadobro rozloučil i dopisem, ale v závěru samotného snímku jim přinesl typický komiksový cliffhanger. Naději na pokračování, která může (a nemusí) roztáčet vaši fantazii a přimět vás přemýšlet o tom náplni nové trilogie nebo o kostýmu Robina nebo o tom, jestli by Blake přímo navázal na Bruce a převzal po něm netopýří štafetu a plášť.

ODPOČINEK (The Legend Ends)

Christopher Nolan ve své batmanovské legendě stačil nevídaným způsobem vyprávět o strachu, chaosu, smrti i naději. Nabídl svůj inspirativní pohled na převod komiksu do filmu, přes veškeré překážky a pochybnosti ho pojal naprosto seriózně a dodal mu na hrdosti. Závěr trilogie je nejpalčivější asi v tom, jak moc působí jako loučení. Nechcete, aby Batman zmizel, ale zároveň mu přejete zatraceně dlouhý odpočinek. Moc dobře víte, jak moc si ho zaslouží. Velice dojemná a nutná rozlučka.