RECENZE > UKÁZKY > Hláškujících kulturistů není nikdy dost. A zejména toho, který zuřivě máchá dvojbřitou sekerou, porcuje nepřátele na dva a více kusů a řve u toho, aby mu políbili břiť. Veliký Sláine MacRoth je zpět v nové knize Poklady Británie, kterou nedávno vypustilo na trh nakladatelství Crew jako šestou publikaci ediční řady Mistrovská díla evropského komiksu. Má skvělou formu, ostrý břit a žízeň po krvi.

Mocná Bohyně země opět vysílá svého oblíbeného keltského Jamese Bonda do klíčových událostí britských dějin, aby se potýkal s cythraulským zlem a zejména temným bohem Guledigem. Tentokrát si svým Mozkohryzem zamáchá v časech Robina Hooda a krále Artuše. Kde mu to jde lépe?

První příběh se skládá ze dvou částí: Jméno meče a Vládce zmatečnosti. Sláine se zde vtělí do podoby Robina Hooda, aby zachránil pohanskou víru v Bohyni země před nástupem nového náboženství a krvavého boha Jahú. V souladu s tím chce zpátky i svou milovanou ženu Niamh, která má v tomto čase podobu jeptišky Marion.

Scenárista a Sláinův duchovní otec Pat Mills nenabízí jen bezduchou zábavu plnou krve, obnažených ženštin a nasvalených patetických reků. Libuje si v keltské mytologii a její pohanskou filozofii, která je mu bezesporu blízká, šíří prostřednictvím svých komiksů do dnešní křesťanskými tradicemi svázané společnosti. Některé úvahy nad podstatou bytí mohou na akce chtivého čtenáře působit jako brzda, ale ke Sláinovi tradičně patří a do jeho dobrodružství pěkně zapadají. To platí nejen pro Jméno meče, Vládce zmatečnosti nebo Poklady Británie, ale pro Sláinovu sérii jako takovou.

Sláine maluje krví

Naštěstí má Mills kromě filozofických sklonů také nadání vymýšlet skutečně poutavé a zajímavé příběhy a sem tam je okořenit povedeným vtipem. Rozhodně nečekejte klasický mustr hrdina vs. padouch, kdy hrdina je bílé dobro a padouch černé zlo (schválně, kdo vyhraje). Vše je poněkud zamotanější, komplikovanější, postavy nejednoznačnější a příběh tím pádem poutavější. Zkrátka vydařená fantasy, ve které nic nechybí a současně nabízí něco navíc. Ale pokud Sláina znáte, tohle všechno už dávno víte.

Zajímavé je, jak důležitým faktorem pro Millsovy scénáře je jejich výtvarné ztvárnění. Sláina zkrátka nemůže kreslit či malovat jen tak někdo. A právě na prvním příběhu této knihy je to zatraceně znát. Jméno meče totiž ilustroval Greg Staples – dnes renomovaný malíř fantasy výjevů. Někde před polovinou ho to ale asi přestalo bavit, příběh opustil a zbytek musel dokreslit Clint Langley.

Staples vtahuje čtenáře do působivého světa prostřednictvím atmosférických maleb a kompozičně silných výjevů. Má cit pro detail a neváhá použít světlo. Jeho Sláine se velmi dobře čte i navzdory značně slabému tisku (nebo spíš mizerným tiskovým podkladům). Pak ovšem na straně 47 dramatickým polodetailem rohatého boha opouští scénu a střídá ho anarchie Clinta Langleyho. A s ním mám vážně problémy.

Langley už tenkrát (komiks vznikl v letech 1995 – 1996) hojně využíval počítačových efektů. A jak bývá dobrým zvykem, nadměrné zdobení se jen snaží překrýt chabý základ. Všelijaké odlesky, šmouhy, bezdůvodné rozmazy, digitální sníh, kouř, listí nebo oheň se snaží překrýt bohatě vykreslenou, ale jinak vcelku mizernou kresbu, která navíc zřejmě velmi často vznikla obkreslením fotografie či jiného obrázku od někoho lepšího (sám se netají tím, že s fotografiemi hojně pracuje).

Jinak si totiž nedovedu vysvětlit Langleyho rozpolcenost, kdy jednou nakreslí člověka anatomicky správně a jindy mu všechno lítá jak v amatérských komiksech z fanzinů. Hlavně jeho „lepé“ děvy jsou často znetvořené do asexuálních forem a hodí se spíš na záda trestance, která snesou lecjaký art brut. Řemeslně zdatný kreslíř, i kdyby to echt flákal, by prostě takovéhle boty neudělal. Krom toho jsou některé výjevy nepřehledné a kompozičně ne příliš šťastně řešené. Langley zkrátka sráží požitek z četby.

Úkol pro Ukka

To ovšem vůbec nevadí, protože záhy si čtenář spraví chuť měrou vrchovatou. Už v roce 1997 nám Crew dala dvoudílnou ochutnávku z eposu Poklady Británie, takže se nejedná tak úplně o krok do neznámých vod. Spíš se jen dovíme, jak to vlastně všechno začalo a hlavně jak to dopadlo. A je fajn, že můžeme srovnávat.

Sláine je povolán Bohyní do časů krále Artuše, aby ozdravil zemi po smrti obou rohatých bohů (Artuš a Mordred) tím, že najde zbývající posvátné relikvie – poklady Británie. Byl by to nejspíš daleko lehčí úkol, kdyby se mu do cesty nepřipletl dobyvačný Sas Hengwulf a hlavně temný démon Cythraulu Guledig. A tak jde osvalený rek a jeho trpasličí společník z dobrodružství do dobrodružství, sbírají poklady a bourají maso nepřátel.

Jako významné plus hodnotím, že se k cíli monotónně neprosekávají Mozkohryzem, ale že často musí zapojit vlastní um a důvtip. V jednom případě je dokonce celý úkol na bedrech trpaslíka Ukka. Ponuré putování leckdy velmi příjemně osvěží povedený vtip či (sebe)parodie (ta na Barbara Conana se skutečně povedla) a nechybí ani špetka té filozofie.

Celý kus vyvedl svou mimořádně talentovanou rukou Dermot Power, který se z trojice výtvarníků jednoznačně umístil na nejvyšší stupeň vítězů. Jeho malba je propracovaná, krajiny mají prostor (na rozdíl od obou předchozích autorů), muži jsou mužní a ženy půvabné (na rozdíl od Langleye), akce přehledná a červenou barvou nešetří. Poklady Británie jsou prostě skutečný skvost. Co víc si přát? Možná jen větší formát.

HD na malé obrazovce

Před šestnácti lety nabídla Crew kousek Pokladů Británie ve formátu, jaký si Powerova malba zaslouží. V plnotučné A4. Co na tom, že půlku barev vsákl papír, že překlad rozhodně nedosahoval kvalit knižního vydání. Větší panely jsou daleko působivější. Tenkrát to byl zkrátka film na velkém plátně. Dnes je sice obraz restaurovaný, v HD, s lepším dabingem, ale na malé obrazovce (pokud zůstaneme u filmové metafory). Ale nedá se nic dělat, aby knížka zapadla do edice Mistrovská díla evropského komiksu, bylo nutno přistoupit na tento drobný a v podstatě jediný kaz českého vydání.

Poklady Británie patří mezi skutečná mistrovská díla, kde si perfektně padly do náruče kresba se scénářem. Slušelo by jim to i bez předchozího příběhu, který působí nevyrovnaným dojmem, ale při troše cynické vůle se dá brát jako takový rozsáhlejší bonus. Každopádně sekeru zuřivého Kelta z hlavy jen tak nedostanete. Poklady Británie jsou velkolepým výpravným komiksem, který by neměl chybět v knihovně nejen žádnému fandovi fantasy (tam je to povinnost). Ale ani žádnému příznivci dobrých komiksů.

Sláine: Poklady Británie
scénář Pat Mills, kresba Greg Staples, Clint Langley, Dermot Power, překlad Martin D. Antonín
Crew, 2013, 220 stran, 549 korun
záznam v ComicsDB

Greg Staples

Clint Langley

Dermot Power