RECENZE > UKÁZKY > Nad vrcholky Karpat se tyčí modrý skalní hrot, do jehož špičky je vklíněn zlověstný hrad s rudým, křečovitě pokrouceným kmenem starého dubu. Rejdy, které noc co noc prozařují nebe nad touto strašidelnou horskou jehlou, děsí tamější domorodce víc než vlkodlaci a upíři z okolních hvozdů. A právě sem čtenáře zavádí neúnavný tuzemský chrlič komiksů Petr Kopl, jenž se v titulu Tajemný hrad v Karpatech rozhodl převyprávět slavný Verneův román po svém.

Komiksové verze klasických románů často nedopadají příliš dobře. Zpravidla se úzkostlivě drží předlohy, přebírají sáhodlouhé dialogy a zachovávají si vážnost povinné školní literatury. Autoři si dobrovolně nechávají svazovat ruce pietní úctou k originálu a bojí se vlastní invence. S podobnou obavou jsem otevíral i Koplovu knížku. Přece jenom Petr Kopl je známý rutinér, který seká jeden komiks za druhým: V roce 2010 vydal Tři mušketýry a Krále Artuše, o rok později Psa Baskervillského a Návrat do údolí stínů, loni to byly tituly Wetemaa, Dracula, Procitnutí, Štěky Broka Špindíry oceněné čtenářskou cenou Fabula Rasa a právě Tajemný hrad v Karpatech.

Známe pořekadlo o kvalitě a kvantitě. Jenže po několika přečtených stranách musely jít předsudky stranou. Komiks nejenže otrocky nekopíruje ani knížku ani známý český film, ale dokonce si dopřává naprosto nevídané a neslýchané úlety, z nichž by se nejednomu učiteli literatury roztočila hlava.

Pokračování textu Kopl napsal skromnou Ligu výjimečných, nakreslil maglajz →