Jak se dělá komiks krok za krokem. Dan Černý popisuje vznik Jelit

Koukat tvůrcům pod ruku je vzrůšo. Ať už člověk kouká, jak se Frank Quitely digitálně mazlí s tabletem, nebo sleduje tradiční metody při tvorbě komiksu Jelita.

Jeho autor Dan Černý, známý hlavně jako otec hurvínkovského deratizátora nadpřirozena Fanouše, souhlasil, že se o svůj „making of“ podělí i se čtenáři Komiksária. Seriál Jelita, respektive (J)elita pravidelně rozebírá lásku, sex a něžnosti v časopisu Bravo.

1) Kreslený scénář (storyboard)

Ledabyle načmáraný plánek budoucího komiksu vzniká po uválení myšlenkového chuchvalce, který tvoří jakýsi základ příběhu a skládá se z různých inspiračních zdrojů či spontánních záblesků nápadů. Má začátek, konec a něco mezi. Pokud je tento chuchvalec (říkejme mu třeba námět) zralý na vyprdnutí na papír, jdu na své pracoviště (do hospody), kde ho tužkou zkonkretizuji do bločku ve formě storyboardu.

Ten nepotřebuje žádnou výtvarnou péči, je čistě informativní. Vznikají v něm dialogy, velikosti záběrů, rozmístění a nasměrování postav (to je důležité kvůli pořadí bublin či nechtěným střihům přes osu) a hrubé kompozice. Pro kratší komiksy je storyboard klíčový, jinak hrozí, že nám příběh buď přeteče, nebo naopak skončí dříve, než by měl.

2) Tužka

Podle storyboardu začnu vlastní kresbu nejprve tužkou. Tužka má obrovskou výhodu v tom, že je snadno gumovatelná, čímž se dají jakékoliv nechtěné či nepovedené tahy s lehkostí eliminovat, aniž by na to pak někdo přišel. Tato výhoda umožňuje také kreslit čáry, které ve finále nebudou vidět, ale velmi pomůžou dosáhnout žádaného tvaru, například kostřičky do postav, zadní strany geometrických objektů či kompoziční linie.

Tužka je též důležitá při rozvrhování textu. V Jelitech mám zakázáno rozdělovat slova na konci řádku, takže je někdy skutečně potíž umístit dialogy tak, aby sedly obzvláště do užších panelů. Bubliny se pochopitelně kreslí až po napsání textu. Tahy tužkou jsou dynamické, plné šťávy a volných myšlenek.

3) Fix či pero

Následuje obtažení fixem či perkem. Jelita vytahuji fixem, takže už nebudu doplňovat „či perkem“. Jasná a čistá černá linka konkretizuje nejasné tahy tužkou. Nevytahuji pochopitelně vše, pouze to, co má být vidět.

Začínám letteringem, poté následují bubliny, citoslovce, postavy a pozadí za nimi a vše nakonec završí uzavření panelů rovnými liniemi, při kterém fixu vydatně pomáhá pravítko. Obtahování fixem je pečlivé, přesné, s téměř administrativním nádechem a téměř bez myšlenek.

4) Guma

Až černé linky zaschnou, je třeba zbavit se rušivé tužky. Gumování je práce otravná, absolutně netvůrčí a krom toho při ní hrozí zničení práce zmuchláním či roztržením papírového podkladu. Je však nezbytná, aby z chaosu vzešla krásná čistá kresba.

5) Vybarvení

Komiks se dá vybarvit tisícem a jedním způsobem. Jelita rozehrává pestrou symfonií barev počítač, konkrétně program malování, který možná působí trochu kuriózně a dělá tvůrce zajímavým, nicméně je velmi praktický a šikovný. Vybarvování chce cit a jemnost. Ne všechny barvy se snesou. Je to trochu zdlouhavá, ale vcelku zábavná činnost.

Nakonec se přilepí logo, název epizody a lákavý titul příštího dílu, kterému nesmí čtenář odolat, aby si svou oblíbenou tiskovinu koupil i za čtrnáct dní. Hotovo. To celé odešlu e-mailem redakci. A začínám uvalovat nový myšlenkový chuchvalec.

15 komentářů u „Jak se dělá komiks krok za krokem. Dan Černý popisuje vznik Jelit“

  1. Porgram malování jsem naposled viděl ve Windows 3.11… doufám že od té doby doznalo nějakého vylepšení, protože pokud ne, tak to tedy respekt! :)

  2. Co ten třetí panel od konce, který má různé barvy neohraničené černou linkou? Třeba ty zelené lístečky, to je kreslené myší na počítači?

  3. jojo… všechny neohraničený barvy černou linkou jsou kreslený myší… včetně stínů v obličejích a vlasech a já nevím kde ještě :-)

  4. Já taky zkoušel svoje amatérský pokusy obarvovat v Malování, ale dojel jsem na to, že umí přebarvit jen souvislou plochu přesně stejné barvy, takže kolem černých linek zbyly vždycky světle šedé obrysy. Teď už umí Malování vybarvit i „podobné“ barvy?

  5. no…. já používám starý malování a černý linky si v irfanu vyjedu jenom černý bez šedejch přechodů, takže mi to vyleje celý. Jsou tam sice pak pod lupou vidět pixely na tý černý lince, ale když je ten obrázek dost velikej, tak se to v tisku ztratí.


  6. Walome:

    Malování? :D tak to je hustý.
    Dobrej článek.

    Tak už si zase Dane chválíš vlastní články, to už vypadá na schízu.

  7. Gratulujeme Karbonovi, od teď ho řadíme mezi spam. Společnost mu budou dělat rat poison, the best fat burner, diet pills či låna pengar. Mimo jiné kvůli tomu, že psal pod různými přezdívkami.

  8. Výborný článek!
    Dan je můj nejoblíbenější český autor! A díky moc za nového Fanouše! Potěšil jako vždycky.

  9. Hustý to by mé nenapadgi,omtlo faktv hustysxxvý
    Ččccccccccccccccccaaaaaaaaaaaaaaaaaaauuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu,,,!!!!!!!!¡!!!!!!!!!!!!!???????!?!?!?!?!?!

  10. Zdravím Dane,

    Vaši práci tužkou a fixou obdivuji už od Posledního kačeřího příběhu.

    Chtěl jsem se Vás zeptat jakou tužku, fixy, potažmo gumu používáte (typy i výrobce)?

    Děkuji

  11. No a tomhle jsem ted presne psal v clanku pod Koplem, jak zakopl. Tady je preCernano… sam si chvali vlastni clanky, ostuda.

  12. ahoj, chtěla jsem se zeptat, v jakém programu převádíte naskenované rastrové kresby na vektor.
    díky :-)

  13. Gibraltar: Díky moc, nechci dělat reklamu, ale ok… fixy kupuju v proiru, ale výrobce neznám, není na fixe uvedený, gumy používám Maped softy – takový s barevným obalem a tužku normální kohinor jedničku; markéta: v žádným, kresby zůstávají v rastru, jen jsou v tak vysokém rozlišení, že při zmenšení do tisku nejsou pixely vidět.

Komentáře nejsou povoleny.