ANKETA > Místo záplavy novinek přinese rok 2014 zřejmě dobrou příležitost k dohnání restů, ať už jde o komiks domácí, nebo zahraniční. S orientací v nabídce minimálně za uplynulý rok by opět ráda napomohla tradiční anketa Komiksária. Ohlédli jsme se za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2013 přinesl.

Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Martin Foret, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Lukáš Růžička, Jan Samohejl, Jakub Sedláček a David Zachoval. Příští rok snad zazní i ženské hlasy.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

MARTIN FORET
Když nejde vysloveně o nějaká „technická“ selhání, je tohle spíše čistě subjektivní otázka. V hlavě mi za loňský rok uvízla dvě zklamání, jedno domácí a jedno překladové. Jakkoliv rozumím tomu, že běžného kupujícího může oslovit spíše svazek s příběhy rozdělenými do čtyř ročních období než jejich čistě chronologické vydání, soubor S kocourem Vavřincem od jara do zimy se podle mého soudu nepovedl. Vedle sebe se ocitají pokračování, která dělí řada let a v nichž hrdinové i jejich příhody vypadají dosti jinak. A to, že ve svazku chybí informace o tom, kdy které pokračování vlastně vyšlo, to považuji za zásadní vadu na kráse.

Druhé zklamání se asi nesetká s pochopením většiny a očekávám fyzické tresty ze strany věrných a spokojených crewních čtenářů, ale zklamal mě komiks Borgia. Už jsem se po úvaze vyhnul polskému vydání, ale když jsem dostal od Ježíška to české z edice Mistrovská díla evropského komiksu, tak jsem se s chutí začetl. Po přečtení zbyla ale (pa)chuť spíše hořká – od Jodorowského, od kterého mám rád řadu titulů (vedle Incalu z těch česky dosud nevydaných třeba Bílého lámu nebo Bouncera), jsem nečekal něco tak předvídatelného, šablonovitého a chtěně „šokantního“. A nečekal jsem, že místo Manary, kterého mám taky moc rád (hlavně Indiánské léto, El Gaucho a Příběhy Giuseppe Bergmana), to bude kreslit efektní Manýra.

MICHAL JAREŠ
Nuda z posledního KomiksFEST!u nějak trvá a ta pachuť ne a ne odejít. Zestárnul jsem, nebo se už jen míjím?

PAVEL KOŘÍNEK
Drobnými i většími komiksovými zklamáními rok 2013 nešetřil, kdybych měl vybrat jen jedno, ne asi největší, ne asi nejdůležitější, přesto ale i těch několik měsíců od oznámení stále citelné, byl by to asi zánik malého alternativního nakladatelství PictureBox. Zánik o to bolavější, že přišel zrovna ve chvíli, kdy se zde pod editorským vedením Ryana Holmberga začala rozjíždět asi nejzajímavější reprintová manga řada Ten Cent Manga.

PAVEL MANDYS
Loni toho vyšlo dost, přesto se naleznou jizvy: nakladatelství Mot nevydalo ani řádku, svou komiksovou produkci na minimum omezilo Argo a BB/art omezení hlásí na letošní rok. Na příkladu nevídaného úspěchu Oprásků (nic proti nim) se ukazuje, že Češi vždycky dají přednost rychlému vtípku před propracovaným dílem, které od čtenáře vyžaduje trochu soustředění.

MARTIN PŘIBYL
Jak vždycky horuji pro komiksy od Meanderu, tak musím říct, že Profesorova dcera i Svoboda! jsou krásné knihy, ale naprosto o ničem. Situaci stihlo zachránit alespoň Macanudo.

Nový Asterix na mě svým původním kouzlem vůbec nedýchl. Je to celé hezká napodobenina, ale chybí tomu jiskra a jedinečnost původní tvorby. Teď už nastane jenom postupné rozmělňování legendy.

Ke konci roku ukončilo svoji činnost nakladatelství PictureBox, každého takového vydavatele je velká škoda. A odešel Kim Thompson, klíčový redaktor a překladatel z Fantagraphics – jeho úmrtím vzniká mezera, která ještě sice není vidět, ale časem ji pocítíme. Nebo spíš nepocítíme, protože některé věci se na americký trh prostě nedostanou.

Nejbizarnější je ovšem situace kolem limitovaných edicí. Vydavatelé už situaci vyhrotili ad absurdum, což možná funguje finančně, ale ve skutečnosti je situace až úsměvná. Divím se, že se ještě neozvali sami sběratelé, neboť takový způsob vydávání rozhodně cenu sbírek nezvyšuje.

LUKÁŠ RŮŽIČKA
Zase se jednomu nakladateli nevyplatilo, že dělal věci srdcem a ne hlavou. Loni tak přišla o svoje domovské nakladatelství v USA ta roztodivná parta autorů a komiksových experimentátorů jako Yuichi Yokoyama, Mat Brinkman, Brian Chippendale, C.F., Matthew Thurber nebo Sammy Harkham. PictureBox vydával opravdovou alternativu a umělečtější komiksy, ne všechny věci mi sedly, ale skoro všechny dokázaly překvapovat a přicházet v komiksu s něčím novým.

U nás se připomnělo, jak je komiksová špička uzoučká – když se sejde pár dobrých autorů, kteří na svých komiksech přes rok teprve pracují, nastane vzduchoprázdno. Co pak zbývá? Reprinty klasiky (ale vážně Toman baví někoho pod třicet?) a tituly Parazit IX9 nebo Kmochův Kolín. Jejich tvůrci oplývají úctyhodným zápalem pro věc, ale číst to a dívat se na to je až fyzicky nepříjemné, nebo spíš nemožné.

JAKUB SEDLÁČEK
Je fajn, že se reedice dočkala totálně rozebraná saudkovská monografie. Je škoda, že s nedostatečně opravenými chybami, věcnými i interpretačními. Kafkův, Švejdíkův a Mairowitzův Zámek láká na značková jména autorů (řečeno jazykem uměleckého marketingu), ale výsledek je bohužel poněkud mdlý a v sousedství dalších kafkovských komiksových adaptací, co u nás zatím vyšly, nevyniká.

DAVID ZACK ZACHOVAL
Díky bohu, zklamání a průsery dost velké, aby mi zvedly mandle (nebo žaludek), se nekonaly. Ale jedna špátenka mě napadá. Je až humorné, co všechno vychází jako exkluzivní limitovaná edice s certifikátem pravosti, speciální pečetí na pergamenu z vepřího tenkého střeva, s přibaleným pubickým chlupem autorovi sestry (nebo jejich psa, kdo by to rozeznal). Chápu existenci podobné komodity. Chápu sběratelství. Chápu spekulace na aukcích. Ale nějak nedokážu setřást pocit, že se to zase tak nějak typicky po našem začalo přehánět. Ve chvíli, kdy v luxusní kožené úpravě vyjde komiks o koncentráku, tak si to prostě lehce ironický úšměšek zaslouží. To mi nevymluvíte.