Havlíček převzal sfingu za celoživotní dílo, bude mít i svůj ZOOOM

Není tomu dávno, co jsme na Komiksáriu připomínali jubileum výtvarníka Miloslava Havlíčka. Jeho díla si váží i Akademie science fiction, fantasy a hororu, která ocenila Havlíčkovu dlouholetou práci tématicky zaměřenou na sci-fi ilustraci a komiks.

Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu za rok 2013 se udělovaly 17. května v rámci mezinárodního veletrhu Svět knihy. Právě tam Havlíček převzal sošku ve tvaru sfingy.

Od Sovětů k Angličanům

Výtvarník si toto ocenění bezesporu zaslouží díky své dlouhodobé ilustrátorské a grafické práci pro mnoho periodik, kde se fantastika začala tisknout. Počínaje vojenským čtrnáctideníkem Zápisník, přes AZ magazín, Letectví + kosmonautika, Interpress-Magazín, Signál, až po dětské časopisy Ohníček, ABC, Pionýrská stezka a rovněž jazykové vzdělávací měsíčníky Ogoňok, Freundschaft a R+R. Všude tam zanechal Havlíček zřetelnou stopu.

Největší „fantastický“ otisk však zůstal na stránkách týdeníku Sedmička pionýrů, kde v 70. a 80. letech soustavně ilustroval sci-fi povídky a novely domácích i zahraničních (hlavně sovětských) autorů. Jeho moderní kresebné pojetí realistické ilustrace, okořeněné dokumentární věcností i fantazijními představami, bylo pro čtenáře té doby doslova zjevením. Použitá technika akrylu ještě zvyšovala výsledný efekt. Nikdo takový tu do té doby nebyl, i když dlouhodobě se sci-fi ilustraci věnovali Teodor Rotrekl a Miloš Novák.

U kreslených seriálů představují práce s fantastickým námětem jednu polovinu, druhou tvoří dobrodružná, válečná, historická a dětská tématika. Havlíčkův vstup do seriálové sféry se odehrál prostřednictvím výukového časopisu Freundschaft, pro který nakreslil adaptaci indiánského příběhu Blauvogel – Wahlsohn der Irokesen (1972–73). Poté následovala téměř desetiletá komiksová pauza, než vytvořil do Pionýrské stezky válečné dílko Saturn. Nejproduktivnější komiksové období čekalo na výtvarníka v letech 1986–92, kdy vznikly díla zejména pro Ohníček a azbukou tištěný Ogoňok. Mezi poslední kreslené seriály patří Katkas Geschichten pro německý Freundschaf a Holidays on the Moon pro anglický R+R, oba z devadesátých let. Havlíčkova komiksová tvorba začala i skončila u školních jazykových měsíčníků a tím se zcela logicky tento žánrový kruh uzavřel.

Přiblížit Havlíčka

I přes svůj vysoký věk je Miloslav Havlíček neustále výtvarně činný. Spíše než na ilustrace se ale zaměřuje na knižní obálky, grafickou úpravu knih a koláže. Na podzim chystá výstavu v olomoucké galerii Mona Lisa a brněnské občanské sdružení Analphabet Books (vydává komiksovou revue AARGH!) mu chystá monografii coby třetí svazek edice ZOOOM.

Je dobře, že se letitá voda stojící okolo výtvarníka začala v posledním období znatelně čeřit. Snad nezůstane jen u nostalgického připomenutí mnohým pamětníků, ale Miloslav Havlíček se představí také současné mladé generaci, která jeho jméno dosud neznala.

Pavel Kosatík předává sfingu Miloslavu Havlíčkovi.
Kosatik_Havlickovi

Miloslav Havlíček předává Janě Šouflové cenu v kategorii Nejlepší dílo domácího výtvarníka.
Havlicek_Souflove

Havlíček na předávání Cen Akademie science fiction, fantasy a hororu.
Havlicek

Foto: Richard Kličník

4 komentáře u „Havlíček převzal sfingu za celoživotní dílo, bude mít i svůj ZOOOM“

  1. Pan Havlíček si určitě publikaci zaslouží. Jenom jsem vždycky měl za to, že série ZOOM má být zaměřena na mladé autory a má sloužit tak trochu jako startovací kicker nebo portfolio. Tuto filizofii jsem viděl v ZOOMu Tomáše Kučerovského. Ale následující 2 knihy mi připadají spíš jako brněnské „vysílání pro pamětníky“.

  2. Tak Kučerovský už taky není nejmladší a co se ilustrací a komiksů a týče, tak není o nic menší pamětník jak Pavel Čech. Ostatně oba jsou řazení ke Generaci nula.

  3. Cílem řady ZOOOM je ukázat komplexně tvorbu aktivních autorů, kteří by jinak podobnou monografii neměli šanci vydat. Publikace věnovaná Miloslavu Havlíčkovi představuje určitou výjimku – nikdo jiný v jeho generaci není podle našeho soudu tak málo doceněný. Další ZOOOMy budou znovu mapovat především tvorbu z okruhu Generace nula – ve dvaceti ještě nikdo nemá dost kvalitního materiálu, aby mohl podobnou monografii zaplnit.

Komentáře nejsou povoleny.