RECENZE > Komiks Operace Spelter (s podtitulem Kramolín 1944) není radno soudit podle obálky – kresbička legračních paraglánů navozuje dojem, že budeme mít co do činění s legráckami typu Jak jsem vyhrál válku Patricka Ryana a dalších. Pak už je to ale všechno jen a jen lepší, a nezmění na tom ani fakt, že na zadní straně obálky inzeruje nakladatel obsah jako komiks. Ve skutečnosti jde o „polokomiks“ – a protože autor textu Rostislav Novák ani kreslíř Aleš Čuma nepodali žádné vysvětlení, musíme spekulovat, že prostě neměli dost sil nakreslit celé vyprávění, a tak se omezili na vstupy jediným komiksovým panelem mezi textem, anebo krátkou dějovou sekvencí, logicky tam, kde to bylo nejnapínavější.

Tuto teorii potvrzuje fakt, že drtivá většina textu sestává z dialogů, což ovšem děj příjemně oživuje, takže absence obrázků záhy přestane vadit. Ta „sešitá“ forma navíc odpovídá hlavní dějové lince, a tou je pátrání školáků po osudech parašutistické skupiny Spelter neboli Zinek, vysazené rok před koncem druhé světové války na Třebíčsku. Žáci školou povinní by to vyvedli přesně takhle – něco kreseb, něco textu, prostě objevitelská koláž a deník z cest v jednom.

Jako celek to funguje docela přesvědčivě – kluci od počáteční nechuti pátrání nakonec propadnou, a čtenář se s nimi nechá málo známým svědectvím o hrdinství na Moravskobudějovicku také vtáhnout.

Kam zmizel kapitán
Vyslovenou chybkou je snad jen mlčení ohledně osudu velitele desantu Břetislava Chrastiny. Tak jsem pátral sám (na rozdíl od kluků mi stačil internet). Kapitán totiž hned na začátku při brodění přes řeku Jihlavu zahučel do vody, přišel o kanady i výstroj a denervován se od jednotky odloučil. Na nové místo setkání se už nedostavil, čímž ho autoři mají za vyřízeného.

Jemu se ovšem během léta povedlo dostat až na Slovensko, informovat Londýn partyzánskou vysílačkou a bojovat až do konce povstání. Pak se přidal k Svobodově armádě pozvolna se probíjející Slovenskem na Moravu, a válku skončil u Holešova v hodnosti velitel náhradního praporu. Neunikl však popotahování za svévolné opuštění jednotky a v roce 1950 dokonce coby parašutista z Anglie putoval na Mírov, kde odseděl dva a čtvrt roku. Do roku 1960 se živil manuálně, pak se mu dařilo trochu lépe. Zesnul v domově důchodců zcela zapomenut v roce 1971. Tolik nezbytné doplnění.

Kolik hajných pomáhalo odboji?
Následný příběh zbývajícího trojlístku je chvílemi nervák, a blízké setkání s fenoménem nacistických „volavčích sítí“ navíc ukazuje, z čeho vyrostlo naše tradiční udavačství a jak byli Češi poděšení šestiletou hrůzovládou předpřipraveni na Stalinovu lopatu. Pozoruhodná je také statečnost hajného Vitouše, který pomáhá a prchá podle potřeby – až by se čtenáři chtělo dozvědět víc o tom, kolik lesníků odboji napomáhalo. Ale to náckové také dobře věděli, střelivo jim zabavovali a měli na muže v zeleném zvlášť spadeno. O důvod víc vážit si Vitouše, vedle jiných, samozřejmě.

Ať si je to čítankové
Pátrání kluků nakonec korunuje setkání s očitým účastníkem příběhu, zcela nemytickým dědou, který toho zažil docela dost. A i když jeho vyprávění obsahuje reklamu na knihu historika Vlastislava Janíka, je to jenom dobře, protože podobná vyprávění o průniku regionálních dějin s těmi velkými jsou fascinující.

Na konci čtenáře možná napadne, že je to všechno možná až moc návodné: kluci nevědí-pátrají-nalézají-jsou pochváleni. Jenomže i coby recenzent dobře vím, že je co nalézat – sám mám v nejtěsnější rodině neméně drastické a dramatické vyprávění z války, a jsem přesvědčen, že na objevování čeká pořád ještě docela dost – i kdyby šlo o oprášení polo- (nebo zcela) zapomenutých událostí.

Operace Spelter je pro náctileté ideální, pro Husákovy děti zapomnění bezmála povinná – a zaujme i devadesátileté. Potvrdil mi to otec, který také zdrhal k partyzánům.

Operace Spelter – Kramolín 1944
scénář: Rostislav Novák, kresba: Aleš Čuma
Akcent, 2014, 64 stran, 159 Kč
web vydavatele