ANKETA > Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2014 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Martin Foret, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Martin Přibyl, Lukáš Růžička, Jan Samohejl, Jakub Sedláček a David Zachoval.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

MARTIN FORET
Jakkoliv nemohu přestat reptat na zmenšený formát, je samozřejmě skvělé, že u nás vyšla Kasta Metabaronů – a navíc se značným prodejním úspěchem. Za cokoliv z evropského nadprůměru jsem vděčný – a doufám, že evropského komiksu u nás bude vycházet víc.

Jinak mě z překladů evropského komiksu (navzdory letteringovému lapsu) moc potěšil Brunschwigův a Cécilův Holmes (1854-1891?), který se v současné vlně televizně-filmové holmesomanie rozhodně neztratí. Alanovo dětství je pak pro mne vítaným „epilogem“ (jakkoliv dějově vlastně „prequelem“) ke Guibertově vydařené Alanově válce.

Nepochybně mistrovským dílem amerického (globálního?) komiksu jsou Peanuts, jejichž etudy začaly vycházet formou Sebraných stripů. Vyšly hned 3 sešity v podobě velmi (snad příliš) výpravně chudé (však srovnejme), ale snad aspoň v této podobě budou vycházet dále…

O vděčnosti za transfuzní oživení řad Lucifer a Mýty jsem psal už minule, mimo to Crew potěšila i dalším pokračováním Snyderova Batmana a rozjezdem Skalpů, jehož první svazek připomíná nejvíc asi i našich zemích populární cinemaxovský seriál Banshee. Vydatnou „jednochodovou“ lahůdku pak Crew nabídla v podobě Gaimanovi a McKeanovi Černé orchideje.

Gaiman pak stojí i za jedním z (mála skutečně) nepřehlédnutelných titulů z maratónské řady Ultimátní komiksový komplet Marvel – svazek 1602 nezklamal a je škoda, že Gaiman v rozvíjení tohoto světa nepokračoval.

Jakkoliv mi nesedly úplně stoprocentně, jsem moc rád, že vyšly Otčina Niny Bunjevac a Sex není zadarmo Chestera Browna – jsou to zase „trochu jiné komiksy“, kterým pro mě není nikdy dost…

MICHAL JAREŠ
Macanuda v Meandru jsem se nabažil krásně (s vročením 2014 jsou čísla 5 až 8). I když se ostatním moc nelíbí, mám z Chestera Browna a jeho Sex není zadarmo jistou perverzní radost. Jinak jsme se s překlady trochu míjeli…

MILAN KREJČÍ
Rozhodně sem patří Metabaroni, které výborně přeložil Richard Podaný a které uvádím i v sekci Události roku. Nejen kresbou, ale i obsahem mě zaujalo album Otčina Niny Bunjevac, která přibližuje historii nacionalistického konfliktu v bývalé Jugoslávii prostřednictvím dění ve své srbské rodině, žijící v Srbsku a v Kanadě. Zárodky konfliktu nejsou v bývalé Jugoslávii ani nevznikly během druhé světové války, ale táhnou se hluboko do historie Balkánu, kde se prolínaly nejen různé etnika, společenské a politické uspořádání, ale zejména náboženství. Svoboda cestování občanů v bývalé Jugoslávii, jejich pohyb za prací do západních zemí, otevřený obchodní styk, volná směnitelnost dináru za valuty na jedné straně a vládnoucí komunistická strana s principy diktatury proletariátu (evokuje to dnešní obraz Číny) na straně druhé, držely pod pokličkou stále doutnající etnická napětí, které pak eskalovaly v devadesátých letech až do občanské války. S jejími traumaty se státy byvší Jugoslávie vypořádávají do dneška a kdovíkdy to skončí. Ale to už je jiná historie.

PAVEL KOŘÍNEK
Alanovo dětství, Černá orchidej, několikeré Macanudo, Ekonomix. S menší výhradou ke scénáři Předstírat je prostě lhát. S velkou výhradou ke scénáři Metabaroni. Zvláštní posmutnělé poděkování Crwi a Richardu Podanému za dovršení Calvina a Hobbese. Protože víc nebude.

ANNA KŘIVÁNKOVÁ
Nejspíš Metabaroni a Calvin a Hobbes.

PAVEL MANDYS
Goodwin a Burr: Ekonomix. Další mírně levicově zaujaté dílo, v poslední třetině příliš průhledně aktivisticky bojující proti aktuálnímu zlořádu velkého kapitálu. Ale to té doby maximálně využívá přednosti komiksového média (nadsázka, zkratka a názornost) k podrobnému, zábavnému a zasvěcenému vyložení ekonomie jako vědy a historie ekonomických modelů. A také toho, jaký to má vliv na náš obyčejný každodenní život.

MARTIN PŘIBYL
Radost mi permanentně činí Macanudo, které loni dosáhlo úplné nadprodukce – nestíhal jsem kupovat, a velmi potěšilo Alanovo dětství. Také jsem rád, že tu vyšli Metabaroni.

JAN SAMOHEJL
Nejedná se asi o nejlepší dílo roku, ale osobně mě velmi příjemně překvapilo vydání Komiksové Bible. A to i přes výtky, které jsem popsal ve své recenzi na Komiksáriu. V rámci náboženského nebo historicko-naučného komiksu si tato kniha určitě zaslouží pozornost.

JAKUB SEDLÁČEK
Neuvedu Černou orchidej, i když je to nádherný komiks, vizuálně nejlepší, s jakým jsem se v loňském roce setkal, ale v originálu vyšel už skoro před třiceti lety, takže je spíš pohledem zpátky než aktualitou. Neuvedu ani Otčinu, strhující příběh, který propojuje malé dějiny s těmi velkými, ale nemůžu si pomoct, jsem už trochu přejedený autobiografickým praním rodinného prádla. Neuvedu ani originální Ekonomix, protože jsem příliš spjatý s nakladatelským domem, který ho vydal. Uvedu reportážní svědectví z romských osad a vyloučených lokalit Zprávy od Alaina, protože už od Rychlých šípů víme, že slabší se mají bránit. A protože kromě účelného propojení textu, fotek a komiksu tahle knížka jasně dokazuje, že opravdová tvorba tvoří hráz proti většinové hlouposti.

DAVID ZACHOVAL
Počítám, že s tím nebudu jediný, ale prostě musím zmínit Metabarony, kteří jsou nejen absolutní kult, ale dokonce i opravdu výborný comics, zvlášť takhle v jedné úhledné knize. Je to samozřejmě zas úplně typické metafyzické blábolení v geniálním výtvarném hávu, ale celek je prostě lahůdka. Z novějších věcí bych vypíchnul Zero, speciálně čtenářům, co stejně jako scénárista Aleš Kot “vyrůstali” na Warrenu Ellisovi a Grantu Morrisonovi. A když jsme u toho Warrena Ellise, vyšel poslední díl Transmetropolitana, takže pokud někdo dosud váhal, tak je nejvyšší čas týhle lehce politický scifárně se sympaticky nesympatickým hlavním antihrdinou dát aspoň šanci.