Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami

skalpy2_uvod

RECENZE > Komiksový epos Skalpy mladého amerického scénáristy Jasona Aarona a barcelonského kreslíře R. M. Guéry je zasvěcenou výpovědí nejen o věčném americkém traumatu mezi bělochy a indiány, ale především o hledání vlastní identity a kořenů indiánského národa. Historické střety bílých osadníků s původními obyvateli vytvářely kdysi dávno základy i předivo jejich vzájemných vztahů a otiskly se nesmazatelně do současné americké společnosti. A v ní se musí indiánský národ nově etablovat. Že ne vždy je to procházka růžovou zahradou, nám ukazuje tento komiks. Je to starý boj s novými prostředky a strategií, jenže o to záludnější, že na opačné straně zákona se vyskytují i ti, kteří by jej měli bránit.
Pokračování textu Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami

Král je mrtev, ať žije návrat krále

kaja_uvod

Ve čtvrtek 25. června 2015 zemřel po devíti letech v kómatu Kája Saudek – a jeho smrtí se definitivně uzavřela jedna éra českého (i československého) komiksu. Saudek byl nejvlivnějším domácím komiksovým tvůrcem druhé poloviny 20. století a pro generaci kreslířů narozených od 50. do půlky 80. let bezpochyby platí bonmot Lukáše Fibricha: „Kdo nezačínal jako jeho epigon, ten určitě potají saudkuje dodnes.“ Vzpomínky dnešních šedesátníků i třicátníků na iniciační moment, který je přivedl k tvorbě kreslených příběhů, se často až stereotypně opakují. Mění se jen Saudkův příběh, který zásadně nasměroval trajektorii jejich tvůrčí dráhy – film Kdo chce zabít Jessii v roce 1966, černobílá ukázka z Muriel a andělů v Mladém světě v roce 1969, rok vycházející a poté zakázaný Lips Tullian z téhož týdeníku v roce 1972, slovenské seriály z Technických novin v 70. letech, obtížně sehnatelné speleosešity z 80. let, první vydání Muriel a andělů z roku 1991…
Pokračování textu Král je mrtev, ať žije návrat krále

U prvního želvího menu si čtenáři řekli o nášup

zelvy_ninja_1_uvod

RECENZE > Má to cenu? Ne… Myslím, že nemá. Vyprávět tady o tom, kdo jsou Leonardo, Donatello, Michelangelo a Rafael (a teď opravdu nemám na mysli renesanční všeuměly) je jako nosit dříví do lesa, ze kterého lítá mistr Tříska. Známe je všichni. Nebo jsme si to až do téhle chvíle mysleli.
Pokračování textu U prvního želvího menu si čtenáři řekli o nášup

Jak Beneš vytrhl Sudeťákům stoličku

cesi1942_uvod

RECENZE > Začněme tím, že nešťastný je už sám název třetího pokračování komiksového projektu podle cyklu České televize České století. Scénárista Pavel Kosatík kdovíproč zvolit „pohádkový“ formát názvu, a ten si o parodie rovnou říká. Variant mohlo být bezpočet: Jak Beneš vypálil Němcům rybník, Jak Heydrich v Praze do Valhaly přišel, atd.
Pokračování textu Jak Beneš vytrhl Sudeťákům stoličku

ZÁPISNÍK: Střípky z Crweconu

Crwecon_uvod

Zápisník jsme pojali trošku monotematicky – je plný pouze a jenom našich postřehů z Crweconu, převážně z nakladatelských panelů. Nicméně hustota novinek je tentokrát enormní a komiksové plány natolik rozsáhlé, že se může těšit opravdu každý. Celý zápisník je navíc prokládán fotografiemi Martina Čuříka z nichž atmosféra conu jenom číší.
Pokračování textu ZÁPISNÍK: Střípky z Crweconu

Sága se snaží naplnit svůj název do poslední kapky

CV-YLMT000-XX.qxd

RECENZE > Především bych rád poblahopřál scénáristovi Brianu K. Vaughanovi za název, který zvolil pro svůj epický román. Sága je slovo takřka mezinárodní a překladatelé si nad ním nebudou muset lámat hlavu. Podle Malé československé encyklopedie je „Sága základní prozaický genealogický žánr staré islandské a norské literatury, většinou anonymní. Ságy zpracovávaly uměleckou formou legendy historických panovníků či významných rodů. Vyznačují se básnickým viděním všední skutečnosti, objektivním stylem vyprávění, dodržováním chronologie, nezdobným stylem a častými dialogy “.
Pokračování textu Sága se snaží naplnit svůj název do poslední kapky