RECENZE > Je pěkné, když zahraniční autoři spojí své obrázkové příběhy s historií naší země. Dvojnásob pěkné je, když si tyto komiksy můžeme přečíst česky. Třeba dvě alba Jonáš Fink odehrávající se v padesátých a šedesátých letech v Praze. Nebo knihu Svoboda! o osudech českých legionářů v Rusku. V září tohoto roku se k těmto publikacím přidala Zahrada ve zbroji a jiné příběhy od Davida B., kde velký prostor získal Jan Žižka v čele husitských vojsk!

„Do ráje musíte přes Východní les, pak přes Hladovou step. Za ní bude Moře lží a pak země Ni-kde, ještě dál Sedmé klima a pak… pak ještě hodný kus cesty a budete v ráji.“ Úryvek ze Zahrady ve zbrani.

Baobab v zahradě Davida B.
Nejen do ráje vede dlouhá pouť. I cesta zmíněné novinky Davida B. k našim čtenářům byla trochu delší, než by se mohlo očekávat. Série Padoucnice zmíněného autora patřila k základním milníkům vzedmutého zájmu o deváté umění v Česku kolem roku 2000. V roce 2007 sympatický Francouz za svou tvorbu získal cenu Muriel, kterou si osobně převzal v pražském divadle Archa. V prostorách divadla si mohli návštěvníci prohlédnout i ukázky ze Zahrady ve zbrani. O necelý rok později se desetistránkový úryvek objevil i v letním speciálu časopisu Komiksfest! Revue. Přesto trvalo dalších sedm let, než Zahrada ve zbrani vyšla česky celá.

Vydání se ujalo respektované nakladatelství Baobab, které má na svém kontě už řadu obrázkových publikací především pro děti. Knížka už na první pohled působí příjemně – má pevnou vazbu, hezký papír, látkovou záložku i pěkný lettering (předpokládám, že se jedná o zdigitalizované písmo Davida B.). Co se týče kolorování, tak se mi líbí černobílé komiksy s jednou doplňkovou barvou. To je příklad i Zahrady ve zbrani, kde černé sekunduje hnědá.

Čtenáře lačnícího po kališnických reáliích může zmást první komiksová povídka Zahalený prorok odehrávající se v daleké Persii. Jak už dovětek z názvu „a jiné příběhy“ napovídá, publikace obsahuje vícero vyprávění, které všechny nespojuje avizovaný Žižka, nýbrž mystika, mytologie, touha po osvícení, což jsou ingredience dobře známé i ze zmiňovaného cyklu Padoucnice. Hlavními postavami Zahaleného proroka jsou chalífa z pohádek Tisíce a jedné noci Hárún ar-Rašíd a jeho protivník Hakim al-Muquanna, zakladatel sekty, jež spojovala učení zoroastrismu s islámem. Při četbě Zahaleného proroka jsem si vzpomněl na opus Habíbí, který se též odehrává v pohádkovém světě orientu. Oba komiksy dál spojuje elegantní černá linka, jež obrázkům často dává až ornamentální výraz.

Vznešené ideály špinavé od krve
Druhá povídka vtiskla celé knize název. V ní už se děj přesouvá do Čech začátku patnáctého století. Je zmíněna doba trojpapežství, osud mistra Jana Husa i husitská revolta. Postupně vyprávění představuje střet mezi silami slavného hejtmana z Trocnova a Adamity vedenými kovářem Rohanem. V případě zmíněné blízkovýchodní sekty z prvního příběhu i Rohanova extrémního hnutí se opakuje stejná zkušenost. Ze začátku je předkládána smělá společenská vize, entuziasmus rodící něco nového, nezkaženého. Postupně však převládají stále temnější důsledky těchto skupin, hodně podobné sociálnímu inženýrství totalitních režimů dvacátého století. Díky cyklu Padoucnice víme, že David B. má k takovým látkám blízko. Vždyť jeho dětství bylo plné nadějí i zklamání ze zázračných léků a duchovních komunit, které se snažili z epilepsie uzdravit jeho bratra.

Prostřední vyprávění Zahrady ve zbrani přirozeně přechází do závěrečné části svazku nazvané Zamilovaný buben. Žižka v ní hned v úvodu umírá. Kůží z jeho těla je potažen buben, jehož nadpřirozený zvuk pak vede husity do nových bitev. Kouzelný nástroj opět představuje obojakou sílu podobnou sociálním hnutím z předchozích povídek. Konflikt nastává, když prostá dívka ukradne zázračný artefakt zbrojnošům, kteří ho chtějí získat zpět.

Pro poslední story, stejně jako pro celou knihu, je typická určitá brutálnost, jak jí známe z pohádek (opravdu ne náhodou kniha začíná slovy bylo nebylo). Někdy je násilí skryto za slovy nebo se přechází jedním obrázkem, což ještě může povzbuzovat lidskou představivost. Vždycky je přítomen básnický odstup, přesto však třeba práce řezníka s koželuhem na děsivé výrobě bubnu zabírá tři stránky. Kvůli těmto pasážím a nelehkému poselství je publikace opatřena doporučením – Komiks pro dospělé a děti od patnácti let. Nad rámec tiráže svazek obsahuje ještě úsečné představení Davida B. plus jednoodstavcovou charakteristiku recenzovaného díla, což není zrovna mnoho. Povídky obratně utkané z dějepisných reálií, starých fantastických pramenů a invence komiksového tvůrce by si dle mého názoru zasloužily větší komentář. Zahrada ve zbrani mi prací s rozličnými inspiračními zdroji trochu připomíná povídky s Hellboyem. U nich mám moc rád krátké předmluvy od autora Mika Mignoly. Dávají nahlédnout do pozadí tvorby, přesto nijak neumenšují kouzlo předkládaných příběhů.

Rozpačitý Spasitel a přemoudřelý Žižka
Novinka z Baobabu nijak nezaostává za kvalitami stěžejní práce Davida B.. Na Padoucnici mě mrzela určitá rozvleklost a že zhmotnělé představy dětí s přibývajícím věkem hrdinů nutně přestávaly působit samozřejmě. Fantastické kratší práce Zahrady ve zbrani se podobným nástrahám vyhýbají. Jen na dvou místech jsem měl problém s autorovou balancí mezi realitou a pohádkovou nadsázkou. V menší míře u pasáže, kde Ježíš nedokáže své společníky dovést do ráje (kdo jiný než Kristus spojující v jedno Boha i Člověka by měl zvládnout takový úkol?). Vyloženě mě však iritovala část, kde nebohý Žižka je autorem nucen pronášet květomluvná moudra: „Adamité chtěli znovu stvořit rajskou zahradu, ale přehnali to! V bludném vytržení překročili údobí našich praotců a vydali se proti proudu stvoření.“ I výrazná vyprávěcí stylizace musí mít určité hranice, které v tomto případě byly neúnosně překročeny. Co však znamená několik rozpačitých oken kresleného seriálu v porovnání s výjimečnými kvalitami celé knihy? V některých momentech se čtenářova pouť Zahradou ve zbrani dotýká až pomyslného komiksového ráje…

Zahrada ve zbrani a jiné příběhy
autor: David B.
Baobab, 2015, 114 stran, 320 Kč
záznam v ComicsDB