ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2016 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Jan Havlíček, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jan Samohejl, Martin Šust a David Zachoval.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Událostí roku je pro mě nepochybně dnes už pravidelný (nejen) komiksový výlet do Paříže. Zvlášť v mých nejoblíbenějších obchodech Gibert Joseph a Jeune, kde se dají pořídit kvanta BDček ve velkých slevách, jak starých titulů, tak i úplných novinek. Platí to i pro knihy, filmy a hudbu. Obchody jsou to snad nafukovací, je tam toho rok od roku stále víc. I loni jsem si přivezl pár komiksových lahůdek jako pětidílný integrál steampunkového dobrodružňáku Hauteville House, trapera Buddyho Longwaye nebo špalek Sweet Tootha. Pro pilování francouzštiny seriálové packy Deadwood, Penny Dreadful, Vikings. Většinu toho za poloviční cenu. Velkou radost mi stále dělá polská scéna, tamní vydavatelé si už troufnou i na takové vydavatelské “sebevraždy“ jako prastaré evropské série v integrálech: sci-fi Luc Orient, historické Vasco, dobrodružňák Bernard Prince atd. Tyto tituly by byl dnes problém vydat i v západní Evropě. Držím palce a s mojí účastí můžete počítat, Lechové.

MICHAL JAREŠ
historik komiksu
Spíš to jsou věci, u kterých jsem nějakým způsobem na vážkách a nevím, jak a kam je zařadit, každopádně je zmínit chci, protože jsou podle mého dosti podstatné pro to, co jsem tak minulý rok četl. Neodvažuju se to dát do nejlepšího překladového komiksu, protože to nejlepší určitě není, ale událost je to dost podstatná – Joyce Farmerová a její Ráchel a Lars. Obrázkový deník dvojího odcházení (Cesta domů). Už kvůli Farmerové. Podobně nevím, kam zařadit Sempého Raoula Taburina (Baobab), i když mi dělal radost, takže šup s ním do Událostí. Dalším takovým kouskem je Před komiksem Tomáše Prokůpka a Martina Foreta (Filip Tomáš – Akropolis), kde se zase stydím hodnotit, protože je to ta naše parta, že jo…
Událostí jako celek jsou pak pro mne opět nějaké ty výhonky z androše: takže BubbleGun 9, XRX mag 5 a nový časopis Sour (i když v něm jeho autoři hned na úvod píší, že nedělají underground, ale old school klasiku).
A Dechberoucí Zázrak vychází dál! Není to samo o sobě událost?

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Seč můžu, držím palce Modré Crwi: pokud by se to nakonec ukázal být funkční obchodní model, jak do českého prostředí přivést aktuální evropskou produkci, měli bychom zaděláno na radost ještě pro mnoho měsíců a let.

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Silně pozitivně na mě zapůsobila výstava Tajemné příběhy Pavla Čecha na brněnském Špilberku (1.12.2016-26.2.2017), která byla tradičně zaměřena na děti. Malá a mladá generace tu měla postavené mini Stínadla a po celou dobu výstavy probíhal bohatý doprovodný program. Je skvělé, že neustále vychází Bublifuk (byť nepravidelně) a že nakladatelství Crew rozjelo Modrou Crew určenou primár ně pro evropský komiks. Nekomiksovou, ale výtvarnou událostí bylo také vydání reprezentativní publikace Dobrodružný svět Zdeňka Buriana (Albatros).

ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka a japanoložka
Stejně jako jindy, i v roce 2016 vyšlo mnoho skvělých komiksů, konala se spousta komiksových festivalů atd. atd., ale pro mě je jednou z největších událostí vydání publikace V panelech a bublinách: Kapitoly z teorie komiksu od osvědčeného autorského týmu Kořínek-Foret-Jareš. Takováto pečlivě sestavená, rešeršovaná a především čtivá teoretická studie totiž na české komiksové scéně chyběla už mnoho let, a je velmi dobře, že se pánové z Centra pro studia komiksu rozhodli tuto mezeru zaplnit.

PAVEL MANDYS
redaktor iLiteratura.cz
Foret, Prokůpek: Před komiksem. Teoretické a kunsthistorické obhospodařování komiksu pořád potřebujeme.

TOMÁŠ PROKŮPEK
editor sborníku AARGH!
Kniha V panelech a bublinách představuje dlouho chybějící a přitom srozumitelné shrnutí toho, jak je na tom současná teorie komiksu. Doufám, že teď alespoň trochu ubude bakalářských prací stavějících pouze na McCloudově publikaci Jak rozumět komiksu. Taky považuju za skvělý nápad komiksovou soutěž Henryk v bublinách, kterou uspořádal Polský institut v Praze – a poté smysluplně finančně ohodnotil vítězné práce. Klidně by se s takovýmito aktivitami mohla v budoucnu vytasit i kulturní centra dalších zemí. A sympatické mi bylo i komiksové sympozium, které v červenci uspořádalo uskupení Laydees do Comics Praha – podobné snahy o společné tvůrčí aktivity domácích autorů či autorek vnímám jako opravdu smysluplné.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Vyšlo několik krásných knih o komiksu. V panelech a bublinách: Kapitoly z teorie komiksu a Před komiksem, které vychází z dlouhodobé práce domácích komiksologů. A náhled na kapitalismus po marvelovsku od Paseky taky potěšil.
Nápad rozšířit úspěch MDEKu o řadu Modré Crwe vypadá nanejvýš nadějně a sympaticky. Bublifuk se udržel, a to je dobře. A není od věci připomenout milou atmosféru brněnské Komy.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Mou největší komiksovou událostí roku 2016 byla moje přednáška o tématu migrace v komiksu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak k tomu došlo? Snadno. To takhle náhodu na tramvajové zastávce potkáte jednoho kamaráda z fandomu a on se vám mimo jiné zmíní o tom, že na téma migrace slíbil přednášku v rámci interdisciplinárního festivalu. Vás to zaujme, přemýšlíte si o tom v rámci takového mozkového joggingu a pak mu pošlete i několik nápadů, co by se v té jeho promluvě mělo objevit. A poté si jdete poslechnout výsledek. Známý svůj veřejný proslov začal omluvou, že se nestihl na toto téma příliš připravit a že jako hlavní zdroj mu posloužila má korespondence – odhadem se jednalo tak o 70 procent z proneseného, včetně rozboru jedné naskenované ukázky. Zajímavý zážitek. Obsahově jsem tomu neměl co vytknout a sám bych to tak dobře ani náhodou neodprezentoval. Možná bychom měli založit tvůrčí tandem.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
S úspěchem se uzavřela série Češi, která pro mě byla velmi příjemným překvapením už ve své seriálové podobě a ta komiksová, na domácí poměry vskutku ambiciózní, vše ještě podtrhla. Snad se dočkáme podobně odvážných projektů i do budoucna, zvláště pokud se jich zúčastní komiksová tvůrčí špička. Zajímavým pokusem je album On the Coast of Dreams, český komiks vydaný v anglickém jazyce, jenž by mohl ukázat cestu i dalším, přestože jde o prozatím osamělý výstřel do tmy. Přes jisté výtky potěšila i crowfundingová Kytice, zvláště představením pro mě nových tváří. A opomenout samozřejmě nelze ani teoretické publikace od „obvyklých podezřelých“ V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu a Před komiksem: Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Přiznávám, že mě knihy pro tentokrát zájmově spíše minuly, ale i tak nelze pominout jejich hodnotu a význam. Českou komiksovou historii máme pokrytu vskutku nebývale podrobně, u té zahraniční je to ale naopak, o to víc tedy potěšil „kontroverzní“ Marvel od Seana Howea. Jen víc podobných knih!

DAVID ZACHOVAL
Comicsdb.cz CFO
Pro mě hlavní událostí 2016, alespoň tedy u nás, je určitě vznik Komiksáře a vůbec nástup youtube pořadů s comicsovou tématikou. Sledovanost není zatím nijak slavná, ale stejně jako kdysi komunitu kultivovali redaktoři různých ezinu, jsem rád, že rostou podobní „buditelé“ i v proudu média jejich generaci bližší. I fakt, že to celé ideově a dneska vlastně i technicky zajišťuje vydavatelství Crew, je strašně sympatický.