ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2017 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Kateřina Čopjaková, Martin Foret, Jan Havlíček, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jiří G. Růžička, Jan Samohejl a Martin Šust.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

KATEŘINA ČOPJAKOVÁ
recenzentka Respektu a Wave
Na české scéně, mám dojem, loni vládl spíše poklid. Po roce 2016, kdy vyšlo velké album Oskar Ed, je to asi přirozené. Nicméně na začátku roku se završila devítidílná série Češi a spíše do loňského roku řadím i projekt Ašta šmé Nejisté domovy, tvořený čtyřmi alby. Z nich bych vyzvedla především to od Marka Pokorného: Silnější než někdo.

MARTIN FORET
komiksový badatel
Rok 2017 mi přišel, pokud jde novinky domácí provenience, slabší než rok předchozí (snad to není jen slabší pamětí), ale přesto se objevilo několik titulů, které mi udělaly radost a které, myslím, stojí za doporučení.
Knih jako je Totální nasazení (Argo, Post Bellum) bych si přál, abychom měli více a je vlastně s podivem, že to po značném úspěchu svazku Ještě jsme ve válce trvalo tolik dlouhých let. Ne, že by to bylo příjemné čtení, to naopak. Tři silné příběhy žen ztvárněné v komiksu třemi různými styly (Tomáš Kučerovský, Karel Osoha, Petra Josefína Stibitzová) by ale měly být čteny. Stejně jako čtvrtý, ač výrazně hubenější, svazek z cyklu Nejisté domovy (o trojici prvních se tu hojně psalo loni) s názvem To už je všechno smazaný (Ašta šmé), který taky není žádné veselé čtení (vypráví o nelehkém dospívání adoptované romské dívky), ale je to čtení potřebné – a celá řada je velmi kvalitně připravená.
Zatímco v roce 2016 kraloval v domácí produkci Branko Jelinek s novým Oskarem Edem (Můj největší sen), nyní se vrátil Mikuláš Podprocký s Divočinou II.: Exodus – oba mi jistě odpustí, že je beru s hrdostí za domácí autory. Druhou Divočinu jsem ještě nestihl dočíst, ale je mezi tituly s vročením 2017 nepochybně nepřehlédnutelná.
Každý rok mě potěší Aargh!, ale nikdy ho neberu jako samozřejmost. A těší mě i souborná vydání starších domácích seriálů – loni především Anči a Pepíka a Poldy a Oldy, slabost mám i pro soubory jako byl Golem a další komiksy Jiřího Petráčka.

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Některé z mnou nejvíce vyhlížených komiksů byly nakonec odloženy do roka 2018, takže mi nakonec loňská domácí úroda připadne docela skromná. Vynikající je čtvrtý závěrečný svazek Nejistých domovů – krátký, ale nápaditě rok za rokem vyvedený komiks Stanislava Setinského To už je všechno smazaný. Několik let již trvající amplituda komiksu na historická témata přináší díla dost rozkolísané kvality, mezi ty nejzdařilejší ale rozhodně patří originální, výsostně autorský Rozvědčík Marty Morice i po všech stránkách profesionálně zvládnuté Totální nasazení, kde kvalitně připravené scénáře Tomáše Hodaně, Ondřeje Nezbedy a Petry Soukupové neméně kvalitně ztvárnili Tomáš Kučerovský, Karel Osoha a Petra Josefína Stibitzová. Výjimečným počinem je potom rozhodně k praktickému školnímu využití zacílený projekt Toufar – dějepisné sešity výtvarnice Juliány Chomové a scenáristů (a metodických autorů) Kamila Činátla a Čeňka Pýchy (dostupné na sesity.dejepis21.cz). Takhle nějak má vypadat nápadité a smysluplné využití komiksu ve školní výuce!

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Rád bych touto cestou ocenil dlouhodobou snahu a úsilí redakce čtrnáctideníku ABC o publikování původního, tedy českého, časopiseckého komiksu. Vloni slavilo ABC šedesátiny a po celou dobu jeho existence byl kreslený seriál pevně zakotven v obsahu časopisu. V některých letech více, v jiných méně, ale to je celkem pochopitelné. Sice se přes jeho stránky přelila větší vlna francouzského a později i amerického komiksu, ale domácím autorům zůstaly dveře vždy otevřené. V současné době věnuje ABC sedm stránek domácímu komiksu. Šest stran (2+4) dvěma dobrodružným příběhům a sedmou humoristickému seriálu o kocouru Mourissonovi. Mimo to je ještě zpravidla doplňují dva až tři stripy. Kocour Mourisson (vychází zde od roku 2002) se stal jakýmsi maskotem časopisu a jeho autor Lukáš Fibrich provází svými kresbami mnohé časopisecké texty a materiály. V říjnu 2017 se také objevilo souborné (celkově třetí) vydání 96 epizod Mourissona, které vydalo CZECH NEWS CENTER a.s.

Ani nevím, zda sem následná publikace Vlak patří, ale její autor určitě ano. Pavel Čech vydal ve svém domovském nakladatelství Petrkov lyrický a snový příběh muže a ženy, kteří prožijí vzájemné letmé setkání ve vlaku. Tedy ve dvou vlacích, jež zastaví současně na nádraží a jejichž okna se ocitnou naproti sebe. Obrázkové vyprávění tvoří dvoustrany, kdy na levé půlce je krátký text a na pravé černobílá kresba, tedy spíše ilustrace, kde si autor vyzkoušel novou techniku. Problémem je limitované vydání (500 ks), protože už teď je knížka rozebraná.

A když už jsem u Čecha, tak v novém Aarghu! (č.17) mu vyšel komiksový foglarovsko-stínadelský kraťas Zjevení a objevil se dotisk knížky Dědečkové.

ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka, publicistka a japanoložka
Přestože rok 2017 nebyl na český komiks vůbec chudý, zpětně zjišťuju, že se mi toho nepovedlo přečíst zase tak moc. Ačkoliv to není tak úplně můj styl, Totální nasazení z dílny Post Bellum považuji za hodně zdařilé a potřebné dílo. Líbil se mi i Rozvědčík od Marty Morice a byla jsem ráda za čtvrtý díl velmi dobrého projektu Nejisté domovy v podobě příběhu To už je všechno smazaný od týmu Bořkovcová-Hajská-Mašek-Setinský. Až nečekaně velkou radost mi také udělalo opětovné vydání klasiky 80. let – čtyřlístkovské dobrodružství Jak se chodí do pohádky, které mi táta kdysi musel předčítat pořád dokola (a povinně u toho měnil hlasy). Jde sice „remasterované“ a lehce doplněné vydání, což může člověka příliš uvyklého staré verzi spíš trochu zarazit, ale i tak jde o naprosto chvályhodný počin, stejně jako v případě vydání dalšího souhrnného vydání Poldy a Oldy. Předpokládám, že člověk odchovaný klasickým Čtyřlístkem se prostě pozná.

TOMÁŠ PROKŮPEK
editor sborníku AARGH!
Za pozornost určitě stála antologie Totální nasazení nebo čtvrté album ze série Nejisté domovy. A pořád mám radost, že vychází XRXmag.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
V minulém roce u mě nekralovala žádná velká pecka, ale nejvíc jsem si užil na koleně dělaný sešitek Michala Opitze Rumcajs se vrací a čtvrtý příběh projektu Nejisté domovy, To už je všechno smazaný. Oba si navíc můžete stáhnout zdarma z netu. Taky mě potěšil projekt Julek.

JIŘÍ G. RŮŽIČKA
redaktor A2
U českého komiksu v loňském roce platilo, že to nejlepší je zadarmo. Potěšily ale také další dva svazky skvěle edičně připraveného souborného vydání Anči a Pepíka Lucie Lomové a vydání Zenu žen Lely Geislerové, stylově dodržující původní svisle-nudlovitý formát. Ze stripů, které jsou dostupné jen v neknižní podobě, stojí za to některé epizody místního Pas Faux Pas a musím přihřát polívčičku i Hovorům z rezidence Schlechtfreund z domovské Ádvojky. Z množství komiksů, které vyšly na sklonku roku, jsem zvládl přečíst jen Klášter Nejsvětějšího srdce Štěpánky Jislové. Postapokalyptický příběh ve stylu francouzských bande dessinée potvrzuje, že v Jislové se skrývá velký talent současného českého komiksu. A teď tedy to nejlepší: nenápadná doku-série Nejisté domovy zcela nenápadně přišla se čtvrtým sešitem, tentokrát skromnějšího rozsahu, ale přesto silného čtenářského zážitku. V příběhu To už je všechno smazaný, ilustrovaném Stanislavem Setinským, sledujeme vyprávění romské dívky Terezy, která vyrůstá v náhradní rodině, kde ani kultivovanost rodičů nezabrání genům, jež se začnou projevovat zejména v pubertě. Sešit tak trochu připomíná obtíže, s nimiž se Tereza Boučková vyrovnávala v románu Rok kohouta. Sešit si zdarma přečtete na stránkách www.astasme.cz. Druhý výtečný komiks loňského roku nabízí od ledna ke stažení databáze comicsdB.cz. Jde o první sešit ze série Rumcajs se vrací, v níž se Michal Opitz inspiroval Millerovým Návratem temného rytíře a nechal Rumcajse zestárnout na šedesátníka. Manka je v té době po smrti a Cipísek se ujal funkce starosty Jičína, kde trochu zbyrokratizoval. A do toho knížepán sestřelí raketu, v níž shodou okolností letí predátor a vetřelec. Jsem zvědavý, jak tenhle podařený popkulturní crossover bude pokračovat a dost se těším na další vložené reklamy ve stylu stavebnice Levo s Rumcajsem „in his Raholec cave“.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Nejen mě určitě potěšilo knižní vydání sebraných stripů Zen žen. Jedná se o jednu z nejkrásnějších knižních nudlí, co jsem kdy viděl. Určitě si chci výhledově přečíst i Totální nasazení a z víceméně profesních důvodů dám asi šanci i polokomiksové publikaci Spolkla mě knihovna.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Českému komiksu vládne Podprockého druhá Divočina. Je to syrové, scenáristicky příznačně divoké a kresebně se to opět pohybuje v obvyklých moebiovských mantinelech, ale nemohu si pomoci, nikdo v minulém roce nepublikoval odvážnější a významnější komiks. Jsem opravdu rád, že se u nás objevují díla nové české generace a snad jich bude víc (tady bych zmínil Klášter nejsvětějšího srdce od nadějné Štěpánky Jislové), ale v minulém roce mě nejvíc upoutali právě přistěhovalci, ať už ze Slovenska (Mikuláš) či dokonce z Walesu (Truchlivý amoret pražský). Pokud bude u nás přistěhovalecká krize probíhat podobným způsobem i nadále, pak se není čeho bát…