ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2017 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Kateřina Čopjaková, Martin Foret, Jan Havlíček, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jiří G. Růžička, Jan Samohejl a Martin Šust.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

KATEŘINA ČOPJAKOVÁ
recenzentka Respektu a Wave
Událostí roku pro mě bylo vydání Naposled od Charlese Burnse. Celkově mě baví dětská produkce Paseky, která si našla svou díru na trhu a vyplňuje ji něčím, co bych pojmenovala jako komiks pro citlivé duše. Patří sem třeba série o svéhlavce Hildě od Luka Pearsona nebo komiksy Rainy Telgemeierové.

JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Loňský rok byl pro mě plný malých radostí. V Paříži jsem si ve slevě pořídil integrál fenomenálních Zlodějů říší (Les Voleurs d’Empires) od Jeana Dufauxe a Martina Jamara, což je pro mě jeden z nejlepších historických komiksů, možná nejlepší vůbec. Velkou radost udělala dnes už vyprodaná fantasy art kniha Le Temps des fées od mé oblíbené ilustrátorky Sandrine Gestinové.
V Čechách bylo příjemným překvapením Argo a jeho komiksy Kiki z Montparnassu a Cromwell Stone. V Polsku je pro mě událostí minulého roku vydavatelský nováček Non Stop Comics, který zasypává fanoušky Image komiksů takovými kousky jako Kill or be killed, Monstress, Revival, Paper Girls a mnohé další. Už jsem si od nich pár komiksů pořídil a  za mě maximální spokojenost.

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Největším fenoménem posledních měsíců je myslím rozvoj českého komiksového YouTube – videa se točí v redakcích i čtenářských kamrlících, trpělivost diváků svými mnohahodinovými improvizačními eposy testují i někteří komiksoví kreslíři. Dívat se na to tedy povětšinou nedokážu, ale událost to je.

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Ani jsem si nepomyslel, že u nás vyjde Barbarella, která patří k základnímu komiksovému kánonu. Nakladatelství přece jen inklinují k soudobé tvorbě, která jim více zaručuje zpětný finanční efekt. Proto jsem byl mile překvapen počinem Arga a doufám, že ve vydávání těchto komiksových stavebních kamenů bude pokračovat i nadále. K vydání je toho ještě spousta. 
Erotický komiks je pro vydavatele jakási jistota úspěchu, o to víc, když za tím stojí Manara a jeho Klik. A samozřejmě Jodorovského a Janjetovi Technokněží. 
Největší událostí se však pro mě stal veletlustý špalek Ilustrátoři dobrodružství (Toužimský a Moravec), v němž Vladimír Prokop mapuje život a dílo sedmnácti českých ilustrátorů dobrodružných románů. Mnozí z nich patřili k průkopníkům domácího komiksu (Václav Junek, Bohumil Konečný-Bimba, Gustav Krum, Miloš Novák) anebo se o něj aspoň otřeli (Jan Černý-Klatovský, Karel Toman, Jaromír Vraštil). Vše pochopitelně s přebohatým obrazovým doprovodem jak osobních fotografií, tak reprodukcí jejich děl.

ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka, publicistka a japanoložka
První polovinu roku se mnou nic nebylo, ale v té druhé jsem zaznamenala skvělé sympózium Princezny: Šťastně až navěky? pořádané stále aktivnějšími Laydeez do Comics Praha, a také první ročník FRAME: Prague Comics Art Festival. Vždycky je pěkné vidět komiks na půdě alma mater. Mimochodem, festival ilustrace LUSTR byl taky fajn.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Příliv evropského komiksu nabývá na síle. Ještě nedávno to vypadalo, že to má u nás evropská tvorba spočítané, ale aktivity Crwe (MDEK, MC), Arga, Zaniru, nově i Vybírala nasvědčují o opaku. Ale na to, že tu bude vycházet Thorgal i příští rok, bych si tedy nevsadil…

JIŘÍ G. RŮŽIČKA
redaktor A2
Bohužel jsem neměl čas navštívit žádné z komiksových setkání ani žádnou z výstav, vyjmenuji tedy několik fenoménů, které jsem loni zaznamenal a potěšily mě. Jednak to je stoupající zájem o mangu. Přiznávám, že většina manga věcí, co u nás vychází, mne nezaujala, nicméně třeba Ghost in the Shell je fascinující už svou nesrozumitelností. Bavily mne také krátké hororové povídky v souboru Džundžira Itóa Ryby, těším se na Fullmetal Alchemist a také na příručku fanoušků japonské kultury, Planetu Nippon. Zaujalo mě také soustavné vydávání starších českých komiksů v nakladatelství Josef Vybíral, jakkoliv ne technicky dokonalé, každopádně ale zaplňující mezery, které tu zůstaly po Velkých knihách komiksu z BB artu. V té souvislosti zmíním, že jsme se konečně dočkali i českého vydání původní Barbarelly. Oceňuji také pravidelné balíky e-komiksů, nabízených za cenu od jednoho dolaru na platformě Humble Bundle. Loni jsem si pořídil hromadu e-komiksů z nakladatelství Fantagraphics ale také výběr z e-komiksů nominovaných na Eisnerovy ceny a ochutnávku z mnoha lákavých řad vydavatelství Image. A na závěr bych zmínil i nedocenitelnou a stále se lepšící komiksovou databázi ComicsDB, bez níž se dnes komiksový recenzent neobejde.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
V roce 2017 jsem konečně viděl Velké žitavské postní plátno. Textilie z patnáctého století o rozměrech sedm krát osm metrů zobrazuje devadesát scén s biblickými motivy. Pokud budete mít cestu do Žitavy, určitě se jděte na tento protokomiks podívat.
Dále můžu nabídnout něco trochu více „čecháčkovského“: Delší dobu jsem si chtěl koupit levné pěkné decentní triko s komiksovým motivem, což je docela těžké zadání. Až minulé léto jsem v secondhandu našel skoro nový kousek modré barvy se žlutým nápisem: The Adventures of Tintin. Cena? Patnáct korun. Jedním slovem spokojenost. K událostem s trochu větším dosahem patří třeba kniha Planeta Nippon nebo výstava v pražské Galerii Lucerna nazvaná České století v komiksu, která rekapitulovala úspěšnou komiksovou sérii podle Pavla Kosatíka.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Možná budu pro tentokrát až příliš obecný, ale přesto si neodpustím konstatovat, že rok 2017 se v mých očích jeví jako slušný krok kupředu pro český komiksový trh. Takřka ve všech publikačních ohledech jsem zaznamenal rozvoj.
Tradiční komiksová nakladatelství zvyšují svou produkci a ve větší míře se přidávají i „nová“, ať už čistě komiksová, nebo ta dosud zaměřená na beletrii. Komiksovému čtenáři se tím nabízí neustále vzrůstající diverzita, a především tím roste konkurenční prostředí.
Domácí tvůrci to mají v tomto ohledu mnohem těžší, i tak si však s rozmanitou podporou hledají cestu k tvorbě osobitých a zajímavých projektů. S úspěchem a čím dál častěji sázejí na crowdfunding, jenž umožňuje vznik publikací, které by jinak byly odsouzeny k „šuplíkovému zapomnění“.
Růst produkce může být do budoucna problematický, už jen soupisy chystaných komiksů na rok 2018 leckomu nahánějí strach. I v některých ohledech specializovaní čtenáři nebudou „stíhat“ i ve své subjektivně zvolené oblasti. Bude zajímavé sledovat, jak na to bude trh v dalších letech reagovat a kam se v tak malém českém prostředí dokáže rozvinout.