Proč (ne)číst Čapka v komiksu

RECENZE > Dalším výročím, které si letos připomínáme spolu s osmičkou na konci letopočtu, je i úmrtí spisovatele Karla Čapka, a to den po Štědrém dnu, 25. prosince 1938. Do kina si můžete zajít na Hovory s TGM, které se postavou našeho prvního prezidenta samozřejmě váží i k založení republiky, v knihkupectvích se pak vyrojily hned tři čapkovské komiksy. Nakladatelství Albatros po loňské Velké knize Jana Štěpánka vydává hned dva komiksy, v nichž Štěpánek adaptuje Čapka. Tehdy se mnozí recenzenti ptali, proč v ní není asi nejslavnější Štěpánkův komiks, Válka s mloky. A teď se dozvídáme odpověď: protože se ho nakladatelství rozhodlo vydat samostatně. A k tomu přidalo ještě Štěpánkovu adaptaci Krakatitu. Mezitím Knižní klub vyrukoval s pěti Povídkami z jedné a druhé kapsy, které vyšly v souboru Kapsy a stojí za nimi, tedy hlavně scénáristicky, Jonáš Ledecký.

Odstřelený Krakatit
Začnu Štěpánkem. Velká kniha komiksů Jana Štěpánka myslím pro většinu čtenářů komiksů patřila v loňském roce k největším zklamáním. Nejen proto, že v ní chyběla zmíněná Válka s mloky ale i proto, jak nekvalitně byla edičně zpracována, přičemž vrcholem bylo několik chybějících stránek v jednom z obsažených komiksů. Já jakožto Štěpánkův obdivovatel v době, kdy jeho komiksy plnily časopis Kometa, jsem si navíc uvědomil, jak špatné jeho adaptace jsou a jak nepovedená jeho kresba občas je. I přesto jsem ale byl – zejména kvůli Válce s mloky – zvědavý na jeho adaptaci Krakatitu.

A ta se tedy hodně nepovedla. Zejména z druhé poloviny komiksu je totiž zřejmé, že Štěpánek jen překreslil – pravděpodobně přímo na vytištěné podklady – obrazy ze stejnojmenného Vávrova filmu. Inženýra Prokopa tu tak „hraje“ Karel Höger a i ostatní postavy ztvárňují další herci z tohoto filmu. Štěpánek tedy převzal jednotlivé obrazy, rozložil je do komiksového formátu, pravda o něco nápaditěji, než že by je jen poskládal do pásů pod sebou, a přidal pár replik, pravděpodobně přímo ze scénáře. Komiks, vydaný v pevné vazbě o sto dvaceti stranách za úctyhodné čtyři stovky, tak vypadá podobně jako komiksy vytvořené rozstříháním jednotlivých obrazů do komiksových pásů a lehce projeté komiksovým filtrem. Aby Štěpánek navíc splnil zadaný rozsah, přidal na úvod šest stránek, na nichž zcela nesmyslně v obrázcích představuje hlavní postavy. Vše pak doplnil počítačovým fontem v bublinách. Některé postupy ale přesto zaskočí, třeba úvod scény, v níž se Prokop propadá do horečnatého snu. Je totiž uvozena celostránkovou ilustrací s absolutně nekomiksovým fontem, na níž se dočteme „DĚJ SE ODEHRÁVÁ VE FANTAZII HOREČNÉHO SNU…“ a „DLOUHÉÉÉ BLOUDĚNÍÍÍ…“, „DLOUHÉÉÉ BLOUDĚNÍÍÍ…“. Tady má čtenář pocit, že soudnosti pozbyl nejen autor, ale všichni, kterým komiks na své cestě do tiskárny prošel rukama.

Zábavné Kapsy
O něco lépe než Krakatit dopadly Ledeckého Kapsy. I proto, že Ledecký už asi pochopil, že s kresbou díru do světa neudělá, a tak se tentokrát věnoval hlavně scenáristice (i když v příběhu Závrať nechal napsat strany 8 a 9 výtvarníkovi Matyášovi Namaiovi!). Na projektu se jako výtvarníci podíleli ještě Stan Solo a Petr Straník a v pozici letterera a koloristy Martin Pospíšil. Detektivní povídky s překvapivými pointami jsou adaptovány obstojně a dialogy zjevně pocházejí svou lehce zastaralou češtinou přímo od Čapka. I výběr je proveden vcelku dobře, snad s výjimkou povídky Oplatkův konec, u které si čtenář musí lecos domyslet, aby pochopil, že spolu s postavami sleduje vraždící postavu na útěku, u níž se s každou další obětí rozšíří počet těch, kteří se zapojují do jejího lovu. Nejlépe ze souboru vychází asi Závrať, v níž se Namai nebojí experimentovat s rozbíjením kompozice i jednotlivých oken. Nicméně mnohastránková galerie na konci, v níž každý z výtvarníků dostal pět stránek na to, aby tu ukázal své nákresy z povídek, jejichž rozsah je zhruba trojnásobný, je dost nadbytečná a celou publikaci jen zbytečně prodražila.

Osmdesát let po smrti autora, chápaného jako zásadní postava české literatury minimálně první poloviny dvacátého století, se samozřejmě nabízí otázka, co z jeho díla má svou hodnotu i dnes. Hrozba použití zbraní hromadného ničení bohužel přetrvala i po skončení studené války a nyní, kdy jsou lidé ochotni mít za vládce šaška, je možná ještě aktuálnější. Tuhle parketu ale po Čapkovi zaplnil žánr děl postapokalyptických, který působí tíživěji než z dnešního pohledu naivní Krakatit. Nicméně právě Čapkovy povídky, jsou tím, co ještě dnes dokáže čtenáře překvapit a snad i pobavit. Třeba se časem dočkáme i reprezentativnějšího souboru, za nímž budou stát kreativnější scénáristé a výtvarníci, kteří sáhnou i po dalších Čapkových povídkových souborech.

Válka s Mloky
scénář a kresba: Jan Štěpánek
C Press, 2018, 48 stran, 199 Kč
záznam v ComicsDB

Krakatit
scénář a kresba: Jan Štěpánek
C Press, 2018, 120 stran, 399 Kč
záznam v ComicsDB

Kapsy
scénář: Jonáš Ledecký, Matyáš Namai; kresba: Jonáš Ledecký, Stan Solo, Petr Straník
Knižní klub, 2018, 120 stran, 379 Kč
záznam v ComicsDB