RECENZE > Norský grafický román Munch pojímá životopis slavného malíře jako všechno, jen ne legendu. Však ji známe – tu o pološíleném umělci, jehož úzkost a hlad dohnaly k jednomu z vrcholů moderního malířství.
Pokračování textu Munch od Steffena Kvernelanda představuje skicář, v němž je celý život
RECENZE > UKÁZKY > Stačí mrknout na obálku a předsádku komiksu Rodinné tajemství z roku 2003, a čtenář vidí téměř vše podstatné, aniž by se mu ovšem jednotlivé dílky puzzle spojily. Jde přece o tajemství, a to se dočká rozuzlení až na poslední stránce.
Pokračování textu Jak na rodinné (a celonárodní) tajemství
Po desetiletích mlčení se zdá, že atentát na Heydricha objevili a podrobili zuřivým reinterpretacím snad všichni komiksoví autoři, které aspoň trochu zajímá druhá světová válka. Naposledy tak učinili loni v září kreslíř Fabien Bedouel a scénárista Pat Perna, kteří vydali už druhé album o osobním fyzioterapeutovi druhého muže třetí říše Heinricha Himmlera.
Pokračování textu Tak zase ta heydrichiáda: Kersten, lékař Himmlerův
RECENZE > Začněme tím, že nešťastný je už sám název třetího pokračování komiksového projektu podle cyklu České televize České století. Scénárista Pavel Kosatík kdovíproč zvolit „pohádkový“ formát názvu, a ten si o parodie rovnou říká. Variant mohlo být bezpočet: Jak Beneš vypálil Němcům rybník, Jak Heydrich v Praze do Valhaly přišel, atd.
Pokračování textu Jak Beneš vytrhl Sudeťákům stoličku
RECENZE > Komiks Operace Spelter (s podtitulem Kramolín 1944) není radno soudit podle obálky – kresbička legračních paraglánů navozuje dojem, že budeme mít co do činění s legráckami typu Jak jsem vyhrál válku Patricka Ryana a dalších. Pak už je to ale všechno jen a jen lepší, a nezmění na tom ani fakt, že na zadní straně obálky inzeruje nakladatel obsah jako komiks. Ve skutečnosti jde o „polokomiks“ – a protože autor textu Rostislav Novák ani kreslíř Aleš Čuma nepodali žádné vysvětlení, musíme spekulovat, že prostě neměli dost sil nakreslit celé vyprávění, a tak se omezili na vstupy jediným komiksovým panelem mezi textem, anebo krátkou dějovou sekvencí, logicky tam, kde to bylo nejnapínavější.
Pokračování textu Nejen Stříbro A a B, z nebe padal také Zinek
PROFIL > Považovat Johna Cartera v literární i komiksové podobě za šestákový příběh, byť legendární, by byla velká chyba. Jde totiž o „protohrdinský“ průnik indiánské a vědeckofantastické story, a podle některých znalců dokonce o grandiózní metaforu rané historie Spojených států.
Barsoomskou ságu lze totiž číst mimo jiné jako „frontier story“, tedy jako příběh z divokého amerického příhraničí coby linie doteku s dosud nepokořeným, nespoutaným indiánským územím.
Pokračování textu Warlord of Mars: Velká reflexe dějin USA 2/2
PROFIL > Letos je tomu přesně sto let, co americký spisovatel Edgar Rice Burroughs vydal v magazínu All-Story třetí román o neohroženém hrdinovi „dvou světů“ Johnu Carterovi. Po dílech Princezna z Marsu (vyšel v únoru 1912) a Bohové na Marsu (1913) autor uzavřel úvodní trilogii částí Pozemšťan, vojevůdce na Marsu (1913-14). Aniž to tušil, položil jeden ze základů budoucích žánru sci-fi i fantasy. A také velké komiksové literatury, dnes, pravda, poněkud pozapomenuté. Ale abychom se nedivili.
Vyprávění o veteránu války Severu proti Jihu, jež byl na útěku před Indiány přenesen na Mars plný bojechtivých národů, aby tam udivoval svými skoky i nadlidskou silou, má dnes za sebou v každé dekádě minimálně jednu komiksovou adaptaci.
Pokračování textu Warlord of Mars: Dva (velké) návraty Johna Cartera 1/2
UKÁZKY > Německé wunderwaffen neboli „zázračné zbraně“ z konce druhé světové války jsou pro komiks velkým lákadlem. Ačkoli těch pár leteckých, tankových a dalších superzbraní se koncem druhé světové války zapojilo v příliš malém počtu a neměly sílu na zvrácení výsledku, svými podivnými tvary dodnes dráždí fantazii a představivost.
Tuhle středu vychází u francouzského nakladatelství Soleil první díl nové série Železné divize (Les divisions de fer), která bude právě o strojích, na jejihcž konstrukci se podílela historie i představivost.
RECENZE > UKÁZKY > V srpnu 1942 se valili Němci ke Stalingradu, tankisté už viděli dým stoupající z centra města. Náhle se první sled dostal do prudké palby protiletadlových děl. Obsluhy, které měly střežit nebe, sklopily hlavně a pálily do Němců. Postup se zadrhl. Zkušení fronťáci se ale automaticky stáhli, přeskupili a nově zaútočili na asi třicítku palpostů. Bojovalo se zuřivě, hodiny. Baterie jedna za druhou umlkaly. Když je Němci dobyli, zjistili, že tam žádní skuteční obránci nejsou – proti nim stály jen ruské gymnazistky z 1077. protiletadlového pluku. Měly jen pomáhat s obsluhou, ne bojovat. Chlapi ale byli zapotřebí jinde, tak za to holky vzaly po svém.
Výjimečná událost? Ne na východní frontě. Každá „vlastenecká válka“ končí tím, že bojuje a střílí vše, co má ruce a nohy. Takže i ženy a dívky. A právě ten kontrast ženské křehkosti i zranitelnosti a chladných zbraní i brutality je přitažlivý. Objevuje se i ve dvou válečných komiksech: V Bitevním poli od Gartha Ennise a v The Grand Duke s fascinující kresbou Romaina Hugaulta.
Pokračování textu Ženy ve válce: Bitevní pole má Ennise, Grand Duke zase neuvěřitelnou kresbu
RECENZE > Kniha Generál Fajtl scenáristy a spisovatele Václava Šorela a ilustrátora Michala Kociána z nakladatelství XYZ předkládá čtenáři na první pohled těžko uchopitelný tvar.
Jsou zde kratičké kapitolky z Fajtlova života, spousta jedinečných historických fotografií, ideální bokorysy pilotových letadel a 42 stran komiksu, nesymetricky zapuštěných do chronologického vyprávění. Nás zajímá v této recenzi především ten komiks, to je třeba zdůraznit.
Pokračování textu Generál Fajtl aneb (skoro) sestřelený komiks