Archiv rubriky: Angloamerický komiks

HN: Komiks goes to Hollywood

Z obálky magazínu Víkend Hospodářských novin z pátku 13. dubna se dívá Jaroslav Rudiš, který v rozhovoru s Jiřím Leschtinou mluví mj. o trilogii Alois Nebel: „hlavně jsme chtěli ukázat, že i komiksem se dá vyprávět závažné, velké téma. Lákalo mě na tom, že komiksový příběh si můžete přečíst za třicet minut v tramvaji. A pak s ním strávit třeba týden při objevování spousty zašifrovaných věcí, skrytých detailů, které tam máme.“
V čísle se pak Irena Zemanová věnuje fenoménu filmových adaptací vznikajících cestou digitálních technologií, především aktuálním hitu 300: Bitva u Thermopyl. Prý „se pomalu stává fenoménem jarní sezóny. Nejen výtvarným, ale i komerčním“, a je „víc než za akční film považována za umělecké dílo.“ Podle autorky „ambice filmů jako 300 nebo Sin City sahají mnohem dál než jen na plnou pokladnu kina. Snaží se objevit nový žánr, představit novátorské, originální řemeslo, nadchnout se, a s látkou si pohrát.“
Celý text, zakončený větou „Boom výtvarně nápaditých komiksových adaptací využívajících moderní počítačové technologie je podle všeho teprve v počátcích.“, je dostupný zde.

Zajímavé podněty v Hostu

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)

Klasika s příchutí komiksu

Přibližně před rokem rozjelo nakladatelství Penguin novou edici klasických děl světové literatury, ovšem s obálkami od známých komiksových kreslířů. Udělejme si malou soutěž a zkuste uhádnout autory níže uvedených obálek. Pět z nich znáte i z českých vydání. A prosím negooglit.

Autor č.1: Daniel Clowes
frankenstein.jpg
Pokračování textu Klasika s příchutí komiksu

O komiksu ze žvýkaček…

… píše mimo jiné Lukáš Kašpar v rubrice Fenomén týdeníku Reflex č. 15/2007 (z 12. 4.) v článku o žvýkačkách Hmm, Juicy Fruit!, kde mj. uvádí: „Dalším důležitým krokem v rozšiřování žvýkačky bylo, že se na začátku padesátých let v oblíbené žvýkačce Bazooka Bubble Gum poprvé objevil kreslený komiks, který se postupně stal spolu s obaly předmětem obrovské sběratelské mánie.“

Komiksová Fontána

V kinech momentálně běží film Fontána režiséra a scénáristy Darrena Aronofského. Ten si již v ranných fázích vývoje na producentech vymohl, že dílo vyjde i ve formě komiksu. Sám se tak jistil pro případ, kdyby z filmu sešlo, což se málem stalo. Původně velkorozpočtový film s Bradem Pittem v hlavní roli se po odchodu hlavního protagonisty – a tím i většiny kapitálu – musel přepsat a do kinosálů se v úspornější verzi dostal až po několika letech s Hughem Jackmanem a Rachel Weiszovou v roli ústřední dvojice.
Stejnojmenný grafický román tak vyšel už v roce 2005 u Vertiga, jež je odnoží DC Comics, které je odnoží Warner Bros. Entertainment patřící Time Warner Inc. (aby bylo jasné proč). Z nabízených výtvarníků se Aronofskému zalíbil svého času vysloužilý veterán Kent Williams, který před mnoha lety vytvářel spolu s Davem McKeanem a Billem Sienkiewiczem tzv. neoexpresionistickou komiksovou vlnu. Williams – tentokrát pro změnu ovlivněný svým následovníkem Ashley Woodem – dostal k dispozici původní „bradpittovský“ scénář a k tomu volnou ruku, takže výsledné dílo může být zajímavou alternativou filmu, který ční vysoce nad současným průměrem. Ukázku o velikosti 6,85 MB si můžete stáhnout přímo ze stránek Vertiga.

fontana.jpg

Umění musí bolet

Pod tímto názvem u nás vyšlo koncem února DVD s filmem Art School Confidential. Pod ním je podepsaná autorská dvojice Terry Zwigoff (režie) a Daniel Clowes (scénář), proslavená filmem Ghost World (Přízračný svět). Příběh pojednává o mladém studentovi výtvarné akademie Jerome Platzovi, který by se rád stal největším malířem na světě, ale setkání s realitou na škole je poněkud jiné, než si původně představoval. I tentokrát film vychází z jednoho z Clowesových komiksů, ovšem na rozdíl od Přízračného světa se jedná spíše o zpracování námětu jedné krátké čtyřstránkové povídky. A také se tentokrát nejedná o tak dobrý film, ale za shlédnutí rozhodně stojí.

umenimusibolet.jpg

Pokračování textu Umění musí bolet