Archiv rubriky: Historie komiksu

ROZHOVOR: Populární Kačer Donald se protlouká životem už 79 let

(Rozhovor vedl Kamil Fila. Text publikujeme se svolením autora a šéfredaktora týdeníku Respekt, v jehož čísle 24/2013 původně vyšel.)

Komiksového historika a teoretika Pavla Kořínka z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd zanesla touha poznat detailněji domácí i světový komiks až k Disneyho Kačerům. Při bádání s překvapením seznal, že ho jejich příběhy zajímají nejen jako předmět zkoumání, ale i jako zábavné čtivo. 9. června se hrdina Kačer Donald „dožil“ 79 let.

Kamil Fila: Proč je Kačer Donald tak nezničitelný? Co má navíc například oproti Mickey Mousovi?

Pavel Kořínek: Minimálně u komiksu měl v průběhu 20. století oproti Mickeymu mnohem větší štěstí na autory: scénáristé a výtvarníci jako Al Taliaferro, Carl Barks či Don Rosa mu v každé době dokázali vetknout osobitý výraz, díky kterému Kačer zvládá oslovovat nové generace čtenářů. Jedná se o mnohem životnější typ: Mickey je geroj, hrdina, über-hlodavec, Donald má oproti tomu často hluboko do kapsy a protlouká se životem, který před něj staví různé nástrahy. Jeho příběhy mají dodnes moderní, rychlý děj a zároveň navozují nostalgický pocit „starého dobrého Kačerova“.

Pokračování textu ROZHOVOR: Populární Kačer Donald se protlouká životem už 79 let

ČERNÁ A BÍLÁ: Dramatické obrázky Jošiharu Tacumiho a příběh dospělé mangy

Hlavním hrdinou mangy Plynoucí život (Gekiga Hyōryū, 2008/A Drifting Life, 2009) je začínající autor Hiroši. Někdy v druhé polovině 50. let čte moralizující článek o sexu a násilí v publikacích, které byly dostupné dětem v síti tehdy velmi oblíbených manga půjčoven. „Vulgární manga se šíří, sdružení rodičů chce zasáhnout!“ zní titulek novinového textu, jenž zmiňuje také časopis Stín (Kage/Shadow), v němž vychází jeho první autorské pokusy.

„Nemůžeš se rozčilovat kvůli každému takovému článku,“ uklidňuje ho starší bratr.

„Naše cílová skupina přeci nejsou děti, ale starší čtenáři, kteří už něco zažili a pochopili. Když do někoho píchneš nožem, krvácí. Jak to někdo může považovat za špatný vliv na děti?“

„No to jo, ale v půjčovnách najdeš naši mangu na stejných poličkách jako časopisy pro děti. Nemůžou za to, že si myslí, že jsme to stejné.“

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Dramatické obrázky Jošiharu Tacumiho a příběh dospělé mangy

Před sto lety Lada tvořil nezbedné komiksy. Nyní vycházejí v jedné kolekci

UKÁZKY > Historie komiksu nepatří podle tuzemských nakladatelů k sexy tématům, přestože i situace v téhle oblasti se pomalu zlepšuje. Fanoušci domácí i zahraniční tvorby jsou si ale rovní – obě skupiny toho o dějinách komiksu vědí stejně málo, pokud spoléhají jen na český trh. Alespoň nakladatelství Albatros si jednou za čas udělá radost a vydá tituly jako Dobrodružství Ferdy Mravence nebo Otazníky detektiva Štiky. A tentokrát jde ještě dál do minulosti v publikaci, jejíž význam a podoba si nezadají s archivními soubory, jaké produkují američtí nakladatelé Fantagraphics nebo IDW.

Nezbedné komiksy Josefa Lady berou čtenáře do let 1908 až 1916, tedy do časů, kdy za oceánem vycházel Little Nemo in Slumberland od Winsora McCaye, kdy George Herriman vymýšlel strip Krazy Kat, kdy Frank King ještě ani nezačal vydávat Gasoline Alley a kdy jistý E. C. Segar vůbec netušil, že někdy vymyslí nějakého Pepka námořníka.

Samozřejmě v tom má prsty Tomáš Prokůpek. „Když jsem v rámci svého historického bádání procházel uměleckou sbírku Památníku národního písemnictví, zjistil jsem, že tam mají unikátní kolekci Ladových raných obrázkových seriálů, která dosud nikoho nezajímala. V Ladových monografiích se zatím objevilo pár ukázek, ale nikdy si nikdo nedal práci, aby dohledal původní texty, které na originálech nejsou – ty práce byly vždycky prezentovány jen jako ukázky Ladova dobového kresebného stylu, nic víc,“ popisuje vznik souboru jeho editor.

Pokračování textu Před sto lety Lada tvořil nezbedné komiksy. Nyní vycházejí v jedné kolekci

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: O historii undergroundu a neviditelných českých stripech

* Vychází osmnáctý díl The Complete Peanuts, obsahující stripy z let 1985–1986. K tomu Petr Onufer dopřekládal další výbor pro české čtenáře, tak se těšte. Už kvůli tomu, že se po tomto svazku začne snad s vydáváním kompletních stripů… Záleží samozřejmě na tom, zda budou o další Peanuts stát čtenáři a zda to vydavatele nepřestane po pár svazcích bavit. Nebylo by to poprvé, kdy se u nás začne něco vydávat a nedokončí se to. Stačí třeba připomenout Rabínova kocoura, XIII, Donžon

Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: O historii undergroundu a neviditelných českých stripech

Český komiks 1. poloviny 20. století: Jak vypadá očekávaná kniha

UKÁZKY: Dlouho očekávaná publikace Český komiks 1. poloviny 20. století z pera historičky umění Heleny Diesing právě vstoupila do knihkupectví.

Kniha vedle známých autorů jako Josef Lada, Ondřej Sekora nebo Jan Fischer představuje řadu zapomenutých tvůrců a jejich pozoruhodných děl. Barevná publikace o 360 stranách stojí 1 249 Kč.

Pokračování textu Český komiks 1. poloviny 20. století: Jak vypadá očekávaná kniha

ROZHOVOR: Tomáš Prokůpek bádá ve skryté historii českého komiksu

Představuju si ho jako Indiana Jonese. Pídí se v zaprášených archivech po komiksových pokladech, a když mu nevrlá knihovnice upře přístup do studovny s artefakty, obličej se ji rozpustí jak svíčka. To proto, že komiksový badatel využije místo biče spíš obří lupu…

Tomáš Prokůpek pro Čechy objevil komiksové pradědečky, jako jsou Zdeněk Pokorný, Ladislav Vlodek nebo Emil Posledník. Jejich díla i životní osudy přibližuje v magazínu AARGH!, který se loni dožil desátých narozenin. Prokůpek to neoslavil jen vydáním Výročního speciálu, ale také zplozením syna Václava, který se narodil letos v květnu. Takže si zadělal i na vlastní Království křišťálové lebky.

„Se svými největšími objevy se občas vytahuju před zahraničními kolegy,“ usmívá se Prokůpek, který podle svých slov prožívá snové období.

Pokračování textu ROZHOVOR: Tomáš Prokůpek bádá ve skryté historii českého komiksu

VIDEO: Peanuts byli, jsou a budou

Na internetu můžete najít spoustu návodů, jak kreslit postavy z Peanuts. Tohle video je ale jiné, ukazuje totiž, jak Charlieho Browna kreslil samotný Charles M. Schulz. Ukázka pochází z dokumentu A Boy Named Charlie Brown, který vznikl v roce 1963, ale nikdy nebyl odvysílán. Dá se koupit na DVD prostřednictvím Schulzova muzea.

Na You Tube si pak můžete prohlédnout ještě jinou scénu, kde je vidět, že se Schulz nad kreslícím prknem smál vlastním vtipům.

A když proskočíme historickým okénkem do současnosti, měli bychom informovat o plánech nakladatelství Boom! Studios. Po úspěchu komiksu Happiness Is a Warm Blanket, Charlie Brown začne v lednu vydávat měsíční řadu Peanuts, v níž budou Snoopyho a spol. kreslit Schulzovi epigoni.

Samozřejmě už nepůjde o stripy, ale několikastránkové příběhy. V případě Happiness Is a Warm Blanket, Charlie Brown to podle překvapivých zámořských ohlasů nedopadlo vůbec špatně.

Američtí bohové podle Morrisona

Skotský scenárista Grant Morrison už o bozích psal, teď o nich přemýšlí. Ve Spojených státech dnes vychází jeho kniha Supergods, v níž interpretuje superhrdinskou mytologii.

Následuje malá pauza, abyste se stačili prokousat vyčerpávajícím podtitulem určeným pro severoamerický trh… What Masked Vigilantes, Miraculous Mutants and a Sun God from Smallville Can Teach Us About Being Human (třeba „Co nás mohou o lidských bytostech naučit maskovaní mstitelé, podivuhodní mutanti a sluneční bůh ze Smallville“).

Pokračování textu Američtí bohové podle Morrisona

Encyklopedie komiksu v Československu vzbuzuje u čtenářů „ostalgii“ (2. část)

RECENZE: Samotná encyklopedická část je řazena chronologicky od nejstarších seriálů po nejnovější a jednotlivým výtvorům je věnován sudý počet stran, přičemž pravou stranu vždy zaplňují ilustrace. U každého hesla se autoři pokoušeli dohledat další informace o daném seriálu, jeho hrdinech, autorech. Během čtení hesel však rychle vysvitnou zásadní problémy.
Pokračování textu Encyklopedie komiksu v Československu vzbuzuje u čtenářů „ostalgii“ (2. část)