Minulý měsíc postihla komiksovou scénu citelná ztráta – 11. února totiž ve věku nedožitých 70 let zemřel po vážné nemoci Džiró Taniguči (1947-2017), jeden z nejosobitějších japonských autorů, jehož dílo bylo s uznáním přijímáno i v zahraničí.
Pokračování textu K úmrtí Džiróa Tanigučiho
RECENZE > Pravé japonské mangy je v poslední době na našich knihkupeckých pultech poměrně dost, ale kromě toho mají domácí čtenáři pravidelně k dispozici i přísun „české mangy“ v podobě sborníku Vějíř, který se letos dočkal už osmého pokračování. Protože však recenze této nejdůležitějšího platformy originální české mangy bývají rok od roku jednotvárnější, oživíme je tentokrát ještě krátkým zhodnocením lotyšské antologie š!, jejíž pětadvacáté číslo je věnováno právě světovým autorům ovlivněným japonským komiksem.
Pokračování textu Vějíř a š! – dvojnásobná nálož světové mangy
RECENZE > Manze se na českém komiksovém trhu snad konečně začíná dařit a důkazem je i to, že Nakladatelství Crew přichází tento podzim s novou, celkově již sedmou sérií ze své „japonské“ řady. Je jí Tokijský ghúl od Suie Išidy a jak název napovídá, jde v něm hlavně o záhrobní stvůry, které se živí lidským masem. Jednou z nich se (samozřejmě proti své vůli) stane vysokoškolák Ken Kaneki, kterému po nehodě transplantují orgány ženského ghúla. Není ještě tak úplně nemrtvým, ale už také není člověkem a žít mezi dvěma světy není žádný med. V první knize ho ale hlavně trápí hlad.
Pokračování textu Tokijský ghúl je temná fantasy s emo implantáty
RECENZE > Manga sekce nakladatelství Crew už stihla vychrlit celou řádku titulů japonské provenience (namátkou Bleach, Plačící drak, Gantz, Útok titánů) a po delších nebo ještě delších sériích se tentokrát vrha do díla, které je úplně titěrné (jen 428 stran) a které navíc není lety prověřené. Jedná se o dva roky starou adaptaci románu Hiroši Sakurazaky o invazi armád nepřátelských bestií na Zemi (zfilmováno jako Na hraně zítřka) a o hrátkách s časem, kterým jsou vystavěni lidští bojovníci.
Pokračování textu Keidži zítra ráno vstane a zabije o emzáka více
Japonský komiksový svět dnes zaznamenal citelnou ztrátu – v časných ranních hodinách 30. listopadu 2015 zemřel ve věku 93 let Šigeru Mizuki (1922-2015), legendární komiksový autor a držitel mnoha prestižních cen včetně Kulturní ceny Osamua Tezuky a japonského státního ocenění za kulturní přínos. Vzhledem k Mizukiho věku možná nejde o ztrátu zcela nečekanou, avšak o nic méně bolestnou, jelikož odešel nejen geniální a do poslední chvíle činný autor, ale také vzácný člověk.
Pokračování textu Odešla legenda japonského komiksu – Šigeru Mizuki
V současnosti se na pulty knihkupectví dostává již sedmý Vějíř – sborník české mangy, jenž od roku 2009 vydává občanské sdružení Kobuta. Už při pohledu na obálku nesoucí název Vějíř 2015 nelze než konstatovat, že tento unikátní útvar ušel od dob svých počátků dalekou cestu, a že na první pohled působí daleko dospěleji a profesionálněji, což je samozřejmě dáno jak stoupající výtvarnou úrovní přispěvatelů, tak rostoucími zkušenostmi redakčního týmu.
Pokračování textu Vějíř si ve svém žánru vydobyl pevné místo
Letošní vítěz Eisnerovy ceny v kategorii Nejlepší americké vydání zahraničního materiálu – Asie není příliš překvapivý: stala jím dvojice Showa 1939-1944: A History of Japan a Showa 1944-1953: A History of Japan z pera Šigerua Mizukiho, jednoho z nejuznávanějších a zároveň nejstarších současných japonských autorů, který tuto Komiksovou historii éry Šówa (Komikku Šówaši) původně publikoval v osmi samostatných svazcích v letech 1988-1989, tedy na samém sklonku éry, o které jeho manga vypráví.
Pokračování textu Mizukiho pohled na japonskou historii byl oceněn i letošními Eisnery
Máme velkou radost, že můžeme alespoň takto na skok uvítat mezi přispěvateli Komiksária expertku na japonský komiks Annu Křivánkovou, která mimo jiné překládá do češtiny série Útok titánů, Death Note nebo Gantz. Ve svém textu se vrací k mangám, které spojuje nominace na prestižní Cenu Willa Eisnera i to, že v češtině bohužel asi jen tak nevyjdou.
Letošní ročník udílení prestižních Cen Willa Eisnera byl pro Japonsko relativně úspěšný: věhlasný animátor a komiksový autor Hajao Mijazaki byl spolu s dalšími velikány uveden do Síně slávy, a stejně jako loni obsadila i letos díla japonské provenience všechny nominace v kategorii Nejlepší americké vydání zahraničního materiálu – Asie.
RECENZE > Bylo nebylo, jednoho krásného dne se na Zemi zjevili gigantičtí obři s výškou dosahující až patnáct metrů a začali s gustem pojídat celou lidskou rasu. Gastrovýlet tajemných návštěvníků přežila jen hrstka lidí, kteří stihli obehnat města vysokými zdmi. Za nimi jim nezbývá nic jiného než čekat, až se titáni (jak se obrům přezdívá) vrátí. A že se vrátí, nikdo nepochybuje.
Za této premisy začíná manga Útok titánů od Hadžime Isajamy, jejíž vydání v českém překladu aktuálně rozjíždí nakladatelství Crew. Tahle megaúspěšná frančíza hýbe japonskou popkulturou jako už dlouho žádná jiná. Co stojí za jejím úspěchem?
UKÁZKY > Nakladatelství Crew ohlašuje dva přírůstky do manga edice. Jedním je klasika Gunsmith Cats o nájemných lovkyních lidí a jejich zbraních (ženských i střelných), tím druhým pak současný fenomén Šingeki no Kjodžin neboli Attack on Titan, který drtí žebříčky prodejnosti.
Zároveň to znamená, že Crew navazuje spolupráci se společností Kodansha, o což český nakladatel údajně usiloval dvacet let. Kodansha má v nabídce mimo jiné kulty Akira a Ghost in the Shell nebo tituly Great Teacher Onizuka, Battle Angel Alita, Love Hina či Sailor Moon.
Pokračování textu Těžký kalibr u Crwe. Vyjdou mangy Attack on Titan a Gunsmith Cats