RECENZE > Řeznicko-filozofická opera dospěla do třetího dějství a s ním i do finálního kataklyzmatu, nazvaného Eldorádo. Nastal čas stáhnout zakrvácenou zástěru a vystavit za tuto opulentní komiksovou hostinu účet.
Pokračování textu Jerie zrychluje a Candide se rozplývá
RECENZE > Jako kluk jsem to v osmdesátých letech četl milionkrát. Pak přišla hodně dlouhá pauza, protože vracet se k jednou přečtenému je čím dál větší luxus. Kolikrát jsem si v tomto tisíciletí prohlížel (natož četl!) legendární seriály Tajemství zlatého koně nebo Trať se ztrácí ve tmě? A nyní dostávám naservírované skoro(!) ty samé příběhy znova. Jsou stejné a jiné zároveň. Zvláštní pocit.
Pokračování textu Saudek. Technické noviny 1971–1977, čili déjà vu ve slovenštině
RECENZE > Všichni tak nějak tuší, co by měl nabídnout druhý díl jakékoliv série. Měl by být větší, epičtější, dobrodružnější, zábavnější, jednoduše, pokud se vám to minule líbilo, chcete teď dvakrát tolik. A jelikož první díl Záleskautek působil v českých luzích a hájích jako návrat klubáckého komiksu a zároveň jako vstupní brána mladých slečen do obrázkového média, je logické, že se tu najde dost čtenářů i čtenářek, kteří si na pokračování dlouhé měsíce brousili zuby. Splní tedy komiks jejich očekávání?
Pokračování textu Táborová četba
Reinhard Kleist, německý komiksový autor, se ve svém grafickém románu Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové drží svého zaběhnutého žánru – biografie. Žádný jiný německý kreslíř se nesoustředí na biografie tak jako Kleist. Ten se snaží zachytit velké i malé, avšak vždy důležité příběhy, mezi něž osud somálské běžkyně Samii Jusuf Omarové bezesporu patří. Autorův úvod i epilog knihy napsaný německým novinářem Eliasem Bierdelem upozorňují na to, že Samiin příběh je příběhem i dalších uprchlíků nejen ze Somálska.
Pokračování textu Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou
RECENZE > Luke Pearson sice s Hildou neskončil, ale odskočil si na chvíli od komiksu k seriálu, a tak si na další modrovlasou knížku ještě chvíli počkáme. Nakladatelství Paseka se rozhodlo, že nám čekání zpříjemní a velice chytře se sáhlo po dalším britském autorovi. Joe Todd-Stanton je sice ještě o něco méně zkušený než náš oblíbenec, ale to neznamená, že by se v budoucnu nemohl stát další britskou stálicí naší dětské literatury.
Pokračování textu Malé milé příběhy
RECENZE > Čas nám od vydání první dílu Ocelového alchymisty pokročil, přišla druhá část a v květnu na nás Crew hned vysype díl třetí. A je to dobře. Příběh totiž přímo bobtná pod rukama a potvrzuje tak přesně to, v co jsem v předchozí recenzi doufal: že jsme zatím viděli pouze zlomeček z velikého a promyšleného universa.
Pokračování textu Cesta za kamenem mudrců
RECENZE > Patnáctiletá Čise Hatori neměla zrovna lehký život. Tatínek a bratr od rodiny odešli a maminka jí před očima spáchala sebevraždu. A tak se Čise rozhodla prodat sama sebe do otroctví, aby už nemusela řešit svou budoucnost. Když ji na trhu koupí podivná bytost s lebkou místo hlavy, nevypadá to s ní úplně růžově, ale osud je k ní tentokrát vlídný. Ona bytost je čaroděj, který z dívky hodlá udělat svoji učednici a později i nevěstu. Čise totiž není tak úplně obyčejný člověk. Je „Sleigh Beggy, od přírody nadanou čarodějnicí, která umí věci, o nichž ani sama dosud netušila.
Pokračování textu Čarodějova nevěsta je fantasy manga z anglického venkova, kde se dějí zvláštní věci
RECENZE > Vypadá to, že už se běžný superhrdinský koncept přejedl nejen běžnému čtenáři, ale i běžnému scénáristovi. Jeff Lemire tak po nedávné Černé palici opět nabízí do Čech jiný pohled na žánr nadlidí. Jak se mu tedy „temný a srdcervoucí příběh“ vydařil?
Pokračování textu Komiksová mrtvola
RECENZE > Parafráze názvu tohoto kultovního francouzského filmu (1956) Rogera Vadima, do jehož hlavní role obsadil svou tehdejší manželku Brigitte Bardot, by mohla také znít „A Vadim stvořil BB“. Ta se totiž stala sexuálním symbolem 50. a 60. let nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Obdobnou parafrází „A Forest stvořil Barbarellu“ bychom mohli vystihnout význam komiksové hrdinky, která při svém zrodu (1962) smetla ze stolu všechna nastavená pravidla, doporučení i zákazy a stala se rovněž sexuálním symbolem, a to komiksovým. Aby ne, když svůj předobraz měla právě ve své živé krajance, která jí poskytla celý svůj vizuál. Komiksový kreslíř Jean-Claude Forest v podstatě překreslil slavnou filmovou star do svého nového sci-fi bande dessinée.
Pokračování textu A bůh stvořil ženu
RECENZE > Kdy jindy se začíst do Slaďáku Philippy Riceové než na Valentýna. Místo komerčních obrazů lásky však ze Slaďáku sálá příjemná nálada každodennosti. Od chvíle, kdy se dva setkají a zamilují se, přes první dovolenou až po stěhování, nám Riceová ukazuje ty nejmenší maličkosti, které vztah provází.
Pokračování textu Nejsladší knížka