Archiv rubriky: Reportáže

Domácí komiks, Reportáže, Východoevropský komiks

Česká stopa na Ligatuře: Porotě chutnala Ústřice času

Polská tradice komiksových festivalů sahá do počátku 90. let – Mezinárodní festival komiksu v Lodži, nejstarší akce svého druhu v Polsku, se letos dočká už 23. ročníku. K lodžskému podniku ovšem dlouho chyběla výraznější alternativa.

Varšavská i další akce zaměřené na komiks pracují s velmi podobným mustrem a zaměřují se především na mainstreamovou produkci i fanoušky. Situace se změnila teprve v roce 2010, kdy se v Poznani uskutečnil první ročník festivalu Ligatura.

Letošní ročník ocenil české tvůrce – Džian Baban, Vojtěch Mašek a Jan Šiller získali za příběh Ústřice času první cenu v soutěži Silence, jež je určena krátkým komiksům beze slov.

Pokračování textu Česká stopa na Ligatuře: Porotě chutnala Ústřice času →

Reportáže

Pět minut s Moebiem: Tyvole, tyvole, tyvole…

Komentáře: 2

Jean Giraud hovoří s fanouškem Tomášem Kučerovským

Když se na mě obrátila redakce Komiksária, abych napsal krátký článek o svém setkání s Moebiem, odepsal jsem: „Ono moc není o čem psát, mluvil jsem s ním asi pět minut a celou dobu jsem z něj byl podělanej až za ušima.“ Na to mi přišla odpověď: “No, však i to podělání se dá pěkně popsat, ne?” Ech, no dobře. Bude to silně subjektivní vzpomínka. Výměnu plínek raději vynechám.

S Moebiem jsem se setkal na komiksovém festivalu v Lodži v roce 2008, jehož součástí byla tehdy putovní výstava českého komiksu Generace nula. Naše výprava (Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Martin Foret a já) tam ale stejně jela hlavně kvůli Moebiovi.

V natřískaném přednáškovém sále jsme se snažili zachytit každé jeho slovo, pohyb, gesto, cokoliv. Člověk, který ovlivnil několik generací komiksových autorů a výtvarníků, lidí, kteří jsou dneska sami legendami a kteří považují setkání s jeho prací za naprosto zásadní. Bilal, Gaiman, Saudek…

Pokračování textu Pět minut s Moebiem: Tyvole, tyvole, tyvole… →

Angloamerický komiks, Reportáže

Reportáž: Jak divoši z Česka přijeli na konferenci ICAF

Fatale

Pokud mám vysvětlit, jak jsme se s Pavlem Kořínkem ocitli na přelomu září a října 2011 na komiksové konferenci v americkém městečku White River Junction, bude potřeba vrátit se trochu do minulosti.

José Alaniz, docent na oddělení slavistiky Washingtonovy univerzity v Seattlu, se mi poprvé ozval v roce 2005 kvůli mému dva roky starému textu o českém komiksu pro International Journal of Comic Art (IJOCA). O rok později jsme se potkali na moskevském festivalu KomMissija. José v té době dokončoval sběr materiálu pro knihu o ruském komiksu, souběžně se ale stále více zajímal o ten český.

Opakovaně začal navštěvovat Českou republiku a v roce 2009 koordinoval vznik bloku dalších textů o české scéně pro IJOCA. Naše spolupráce se prohlubovala, a tak na KomiksFest!u 2010 zazněla nabídka, jestli bychom se – Pavel Kořínek a já – nechtěli v následujícím roce zúčastnit konference pořádané organizací International Comic Arts Forum (ICAF), kde bychom měli příležitost představit český komiks americkým akademikům osobně.

Pokračování textu Reportáž: Jak divoši z Česka přijeli na konferenci ICAF →

Reportáže

OBRAZEM: Nejvíc komiksů přivezli na Svět knihy Belgičani

1 komentář

Přestože květnový veletrh na pražském Výstavišti patří hlavně literatuře, také příznivci komiksu mají tradičně na co koukat. Na letošním ročníku, který probíhal od čtvrtka do neděle, se jim o vzrušení postaraly například stánky Francie, Španělska a Belgie.
Pokračování textu OBRAZEM: Nejvíc komiksů přivezli na Svět knihy Belgičani →

Reportáže

Jak Tomášové vyrazili na festival Angoulême 2011…

Komentáře: 2

Tak jako se každý pořádný muslim musí alespoň jednou v životě vypravit do Mekky, měl by každý pravověrný čtenář komiksů, který není živ jen americkými superhrdiny, zavítat na Mezinárodní festival komiksu ve francouzském Angoulême, největší akci svého druhu v celé Evropě.
Pokračování textu Jak Tomášové vyrazili na festival Angoulême 2011… →

Reportáže

Zápisky z Angoulême #11: Končím!

1 komentář

Čerwuiš

Byla jsem konečně nakupovat v muzejním knihkupectví. Musela jsem si mimo jiné koupit knihu, kterou tu vydali loni k otevření Muzea, La bande dessinée, sa histoire et ses maîtres (Komiks, jeho historie a tvůrci). Má 424 barevných stran, měří 27,5×30,5 cm, a kolik váží, na to radši nemyslím, protože ji povleču do Prahy. Napsal ji Thierry Groensteen a poskytuje zevrubný přehled o vývoji zejména frankofonního a amerického komiksu, o povaze komiksu jako druhu umění i o jednotlivých fázích při jeho tvorbě.
Pokračování textu Zápisky z Angoulême #11: Končím! →

Reportáže

Zápisky z Angoulême #10: Anketa

1 komentář

Obrázek Sébastiena Chrisostomea, jednoho ze zpovídaných

Položila jsem autorům v Maison des auteurs šest stejných otázek:

1. Na čem právě pracuješ? (Titul, černobiílý nebo barevný, počet stran,
nakladatel?)
2. Zasahuje ti nakladatel do práce? Jak?
3. Prosím tři jména tvých oblíbených komiksových autorů.
4. Co je pro tebe při práci na komiksu nejtěžší?
5. Má pobyt v Maison des auteurs nějaké nevýhody?
6. Znáš něco/někoho z východoevropského komiksu?
Pokračování textu Zápisky z Angoulême #10: Anketa →

Reportáže

Zápisky z Angoulême #9: Zámky a zdi

rochefoulauld-zamek_thumb.jpg

Dnes jen pár nových fotek – do sbírky Angoulêmeskych zdí přidávám Sales Mioches od Corbeyrana a Berliona (Rue Gambetta, 2003), Un samedi à Malakoff (Sobota u Malakoffa) od Francka Margerina (Av.Gambetta, 2000) a další dvě, na kterých je vidět, jak na nich pracuje čas, na jejich údržbu nejsou asi bohužel peníze. Titeuf od Zepa (Boulevard Pasteur, 2005), a jeden z několika obrázků v řadě s názvem Realita, nouzový východ od Marc Antoine Mathieua (Rue de Beaulieu, 1999).
Pokračování textu Zápisky z Angoulême #9: Zámky a zdi →