Britská i americká akademická scéna připisuje studiu komiksové umělecké formy stále větší pozornost, o čemž svědčí i dvojice nových odborných časopisů Studies in Comics a Journal of Graphic Novels and Comics. Aby se badatelům lépe vybíralo, který ze „soupeřících“ žurnálů předplatit, poskytují oba svá první čísla online zcela zdarma.
Řekněme hned na začátku: čím byl Spiegelmanův Maus pro emancipaci komiksové praxe, tím je kniha Scotta McClouda pro komiksovou vědu. Nevadí, že autor (naroz. 1960) svou monografii Jak rozumět komiksu vyslal mezi čtenáře už před šestnácti lety, které se u tak progresivního média, jímž komiks bezpochyby je, rovnají světelným rokům. Jeho komiksově zpracované pojednání totiž dává myšlení o „devátém umění“ rámec, s nímž se tak či onak bude muset vyrovnat každý, kdo se bude teorií tohoto oboru zabývat. Je proto nanejvýš dobře, že McCloudova práce vyšla česky – navíc ve skvělém překladu, jenž se vítězně popral s terminologickým vakuem, které u nás zatím komiksu vládne.
…vám sice neporadíme, ale aspoň pár základních doporučení od výtvarných technik až po tisk a jednání s nakladateli vám poskytnout můžeme. Obsahuje je totiž text Několik poznámek k tvorbě komiksu Tomáše Hibiho Matějíčka, který je součástí letošního vydání vydavatelské ročenky Almanach Labyrint. Ta kromě kompletního seznamu domácích vydavatelů obsahuje i řadu praktických textů, například rady začínajícím autorům a vydavatelům, doporučení pro nabízení rukopisu nakladatelům nebo i seznam knižních ocenění a výňatky z autorského zákona. Samotný Hibiho „komiksový“ text pak krokuje vznik komiksu kapitolkami Autorská spolupráce, Scénář a koncept, Výtvarné zpracování, Lettering, Předtisková příprava, Kudy do světa,Vydání a Několik doporučených odkazů.
The Comics Journal, patrně nejprestižnější americký časopis věnovaný komiksu, přešel s posledním dvěstěosmaosmdesátým číslem k novému fomátu a periodicitě. Teď si ho budou moci kupovat čtenáři ve formátu 19 x 24 cm za 12 dolarů osmkrát ročně. Drobnou a atypickou novinkou je samolepka s logem na obálce, kterou je možné sundat a kochat se ničím nerušenou úvodní kresbou. Zároveň se změnami ve vydávání je nyní možné předplatit si TCJ online, a to pět či deset čísel. S tím souvisí jedna příjemná novinka a tou je, že na webu Journalu je v rámci reklamní akce aktuální číslo po dobu jednoho týdne k přečtení zdarma. Doporučuji tak přečíst si rozhovor Joa Sacca (Palestina) s Rutu Modanovou (Hluboké rány) či projít si příspěvky o nejlepších komiksech loňského roku z per známých autorů a publicistů či si aspoň projet jejich přehled, zda se mezi nimi nenachází i váš favorit.
Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal vydala sborník Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace editorů Marty Filipové a Matthewa Rampleyho. Tato v českém kontextu průlomová publikace potěší i ty, kteří se zajímají o reflexi komiksu – obsahuje totiž studii Tomáše Pospiszyla Vzpoura mozků. Komiks a ideologie dvacátého století.
Pospiszyl se v ní – slovy Filipové – zabývá přehodnocením prvoplánové klasifikace komiksu do sféry nízkého (brakového) umění: „Poukazuje na úzkou spjatost komiksu jako projevu se specifickým vizuálním jazykem s politickým a dobovým kontextem svého vzniku. Tyto podmínky totiž ovlivňovaly obsah, ikonologii, vizuální podobu, rozsah, poselství i diváckou obec komiksů. Kombinací textu a dominantního obrazu toto médium s vlastními pravidly reflektuje „stav společnosti“ v rámci jejího politického zřízení, ale i technologické vyspělosti,“ charakterizuje Pospiszylův text editorka.
Pospiszylovu studii najdete na stranách 135-154 a doplňují ji i čtyři strany obrazové přílohy, kde je mj. reprodukován i málo známý parodický komiks Poklad Bohumila Konečného z časopisu Rohář z roku 1965.
„Výstava K.O.MIX v kurátorskej koncepcii Omara Mirzu má ukázať, akými spôsobmi mladí slovenskí výtvarníci pretavujú vizuálnu reč, zobrazovacie prostriedky a základné myšlienky komiksu do svojich diel. Nepôjde však o výstavu komiksov ako takých, skôr nás v tomto kontexte zaujíma prienik komiksu ako masovej, populárnej subkultúry do tzv. „vysokého umenia“ a konfrontácia s ním, prípadne ich vzájomné vplyvy,“ píše v průvodním slově k výstavě K.O.MIX v Nitrianskej galérii její kurátor Omar Mirza. Už to samo o sobě zní lákavě, zejména, když výstavu doprovází mezinárodní konference na téma komiksu a soutěž Zaves svoj komiks na web.
Pokračování textu K.O.MIX – výstava, soutěž a komiksová konference v Nitře
Pozorný čtenář našel v bohatém doprovodném programu knižního veletrhu Svět knihy i besedu s Thierry Groensteenem, francouzským komikovým teoretikem, historikem a nakladatelem, u příležitosti českého vydání alba Lucie Lomové Anna Chce skočit, které vzniklo na objednávku právě Groensteenova nakladatelství Éditions de l’An 2.
Třetí část přepisu besedy, kterou brilantně tlumočil Zdeněk Rucki můžeme díky jeho ochotě a podrobným poznámkám zveřejnit i na Komiksariu…
Pokračování textu Thierry Groensteen: „Jsem pořád tak trochu atypickým zjevem“ 3/3
Pozorný čtenář našel v bohatém doprovodném programu knižního veletrhu Svět knihy i besedu s Thierry Groensteenem, francouzským komikovým teoretikem, historikem a nakladatelem, u příležitosti českého vydání alba Lucie Lomové Anna Chce skočit, které vzniklo na objednávku právě Groensteenova nakladatelství Éditions de l’An 2.
Druhou část přepisu besedy, kterou brilantně tlumočil Zdeněk Rucki můžeme díky jeho ochotě a podrobným poznámkám zveřejnit i na Komiksariu…
Pokračování textu Thierry Groensteen: „Jsem pořád tak trochu atypickým zjevem“ 2/3
Pozorný čtenář našel v bohatém doprovodném programu knižního veletrhu Svět knihy i besedu s Thierry Groensteenem, francouzským komikovým teoretikem, historikem a nakladatelem, u příležitosti českého vydání alba Lucie Lomové Anna Chce skočit, které vzniklo na objednávku právě Groensteenova nakladatelství Éditions de l’An 2.
Přepis besedy, kterou brilantně tlumočil Zdeněk Rucki můžeme díky jeho ochotě a podrobným poznámkám zveřejnit i na Komiksariu…
Pokračování textu Thierry Groensteen: „Jsem pořád tak trochu atypickým zjevem“ 1/3
1. Základný stupeň komiksovej metaforizácie
Každá komiksová narácia predpokladá nositeľa(ov) deja; bez tejto podmienky by komiks nebolo možné zrealizovať! Nositeľ deja v komikse je vždy simulácia, spodobnenie človeka. Toto spodobnenie má, samozrejme, zmiešanú povahu – skladá sa z výtvarného (obrázok ), ako aj z literárneho aspektu (fabulácia mien, vlastností, emócii, motivácii konania…čím sa obrázok « oživuje »). Ďalej musí byť toto spodobnenie rozmnožené do juxtapozičných radov a to v obmedzenom priestore (rozdelená plocha podkladového materiálu – papier alebo digitálna náhrada papiera). Stručne povedané, vytvorenie nositeľa deja komiksovej narácie podmieňuje estetická norma komiksu. Už v tejto počiatočnej fáze tvorby teda dochádza k metaforizácii, čiže k aktu vytvorenia metafory človeka, a to v podobe jeho hyperbolizovanej imitácie, ktorou autor vedome alebo nevedome vyjadruje svoj « postoj » k človeku. V tejto fáze tvorby komiksu ide jednoducho o vytváranie komiksových postavičiek.
