RECENZE > Podruhé k nám vtrhli upíři, kteří se vracejí ke staré dobré tradici – sají krev, trhají nebohé smrtelníky na kusy, užívají si sexuálních orgií, tak trochu vládnou světu a hlavně děsí hororů milovné čtenáře.
Jaký je návrat do Ameriky plné upírů? Podařilo se Scottu Snyderovi navázat na kvalitu první knihy i bez pomocné ruky Stephena Kinga?
Pokračování textu Americký upír se podruhé nezakousnul tak hluboko
RECENZE > Je potěšující, že se nakladatelství BB/art chopilo širšího batmanovského dějového oblouku z pera glasgowského mága a psychedelika Granta Morrisona, s několika zajímavými zvraty, mezi které patří i smrt hlavního hrdiny (nic, co by se ve světě superhrdinů nedalo rozchodit).
Co ovšem na nakladatelském přístupu zamrzí je prozatímní vynechání příběhu The Black Glove (Černá rukavice), kresleného fenomenálním mistrem nevšední kompozice J. H. Williamsem III. BB/art se nejdříve s nepochopitelnými výmluvami zdráhal album vydat, nicméně kniha je již avizovaná na příští rok. Sice poněkud nechronologicky, ale buďme rádi, že vůbec. Pokud bych chtěl totiž českému čtenáři přiblížit Morrisonova Batmana, osobně bych volil právě mezi The Black Glove nebo dnes recenzovaným Batmanem a Robinem.
Pokračování textu Batman a Robin ukazují vchod do Morrisonova labyrintu
UKÁZKY > Francouzský básník a filozof Voltaire sice tvrdil, že nežijeme v nejlepším z možných světů, ale zrovna teď by se jeden málem nakazil optimismem. Nakladatelství BB/art totiž vydá českému autorovi trojdílný komiks ve formátu evropských alb. Oním vyvoleným je výtvarník Karel Jerie, jenž patří k hlavním představitelům české komiksové obrody po roce 2000. Například s Jiřím Grusem nebo Tomášem Kučerovským ho pojí to, že přes deset let pravidelně publikuje a je o něm slyšet v souvislosti s nejrůznějšími projekty.
Celých deset let od prvotního nápadu vznikal i Candide, Jerieho fantaskní variace na stejnojmenný Voltairův román. Satirický příběh z 18. století inspiroval další spisovatele, filmaře nebo skladatele Leonarda Bernsteina, ale tahle adaptace bude jiná. Tahle má bojové dinosaury a plamenomety.
„Dostal se mi do rukou ideální námět, který mi dovolí použít všechno, co jsem kdy v komiksu chtěl a co mě na komiksu bavilo,“ říká autor, kterému dříve vyšla alba Oidipus Rex a Šifra mistra Hanky.
Pokračování textu Voltaire a dinosauři. BB/art vydá trilogii Candide od Karla Jerieho
RECENZE > UKÁZKY > Série Planetary přináší na první pohled zábavnou metažánrovou skrumáž poskládanou z popkulturních postupů a prostředků, které jsou zde spíše než tradičně rozvíjeny povětšinou parafrázovány či překrucovány. Důvodů, proč číst tak trochu jinou týmovku od Warrena Ellise a Johna Cassadaye, lze nalézt celou řadu.
Efektní výtvarníkova kresba se podporuje s konspiračně-mysteriózním příběhem vybaveným tradičními „cool“ dialogy, které minimálně od nástupu takzvané Britské invaze počátkem 80. let představují více méně žánrový standard moderního západního mainstreamu. Vznikla tak zdařilá variace na superhrdinský komiks a především na jeho revizionistické pojetí spojené právě s britskými jmény, kromě Ellise jsou to Moore, Morrison nebo Milligan.
Pokračování textu Série Planetary ukazuje úsvit i soumrak hrdinů
UKÁZKY > Jmenuje se Flash, ale není to Gordon. V několika překladových komiksech se už objevil, ale tuzemští čtenáři ho samozřejmě znají hlavně díky tričkům (a převleku) Sheldona Coopera v seriálu Teorie velkého třesku. Rychlý hrdina Flash, jedna z klíčových postav nakladatelství DC Comics a člen Ligy spravedlnosti, poprvé dorazil do Česka ve vlastním komiksu.
Nakladatelství BB/art sáhlo po minisérii Znovuzrození z roku 2009, což je klasický superhrdinský blockbuster a typ projektu, který se oznamuje na Comic-Conu v San Diegu. Když ho tam tvůrci Geoff Johns a Ethan Van Sciver poprvé představili, rozeběhla se ve Spojených státech (jistěže na internetu) pořádná geekovská mela.
Pokračování textu Rychloseznamka s Flashem, který poprvé vychází v Česku
RECENZE > UKÁZKY > Komiksové série středního proudu bývají zřídka označovány za psychedelické, riskantní a myšlenkově komplexní. O to větší pozornost je vhodné věnovat scenáristovi Grantu Morrisonovi, jenž udělal z batmanovských eskapád mytologicky rozvětvené vyprávění. V mnoha směrech se odklání od představ široké veřejnosti, jak může vypadat superhrdinský žánr.
„Odpočívej v pokoji,“ řeklo nedávno tradičnímu pojetí Batmana i české nakladatelství BB/art, které vydalo svazky Batman R.I.P. a Batman a syn.
Pokračování textu Morrisonův Batman je svůdně zašmodrchaný jako filmy Davida Lynche
GALERIE > Jednou z nejzajímavějších položek Crweconu 2013 byl tradičně Vydavatelský panel, kde nakladatelé BB/art, Comics Centrum a Crew prozradili novinky v edičních plánech a dali nahlédnout do zákulisí komiksového trhu. Zúčastnili se ho Martin Trojan a Václav Dort za Comics Centrum, Jiří Buchal za BB/art a Petr Litoš za Crew.
Jiří Buchal z BB/artu: „Třeba ten Green Lantern. Já se za něj stydím, že ho vydáváme, ale prodává se dvakrát víc než Daredevil. Ještě se bude prodávat Flash a už se na to vykašlu úplně…“ Od července začnou tituly z restartu DC Comics vycházet také v limitovaných edicích s certifikátem a speciálními černobílými obálkami. Vznikne vždy 52 kusů (52 je symbolické číslo v rámci DC Comics), dva si nechají otec a syn Buchalovi, cena 990 korun.
Václav Dort z Comics Centra: „Kdyby to bylo na mně, a koukal bych se na prodejní čísla, tak by bylo nejlepší, kdybychom to zavřeli a nechali se zaměstnat. Nedosahujeme ani průměrného platu v Česku, což je trest za to, že chceme být nezávislí a děláme to, co nás baví.“ Comics Centru se zásadně rozcházejí prodejní čísla z vlastních kanálů a od distributora.
Petr Litoš z Crwe: „Začněte šetřit, protože to budeme muset vydat najednou.“ Citát se váže ke kompletnímu, víc než 500stránkovému vydání Metabaronů od Alejandra Jodorowského a Juana Giméneze. Fanoušky vymodlený soubor vyjde jako osmý díl v edici Mistrovská díla evropského komiksu, cena brože se udrží pod tisícovkou. Crew do vydání Metabaronů investuje 750 tisíc korun.
Pokračování textu Po Crweconu: Kompletní Metabaroni, problémy Comics Centra a limitovky od BB/artu
RECENZE > UKÁZKY > Rytíři Jedi jsou fajn chlapíci. Hodní, spravedliví, nepijí, nekouří, mluví slušně… Ale není s nimi žádná sranda. To Sithové jsou jiné kafe! Zlí páni, kteří téměř každému rozmlátí červeným světelným mečem ciferník. Tahle temná značka umí slušně prodávat. A to je nejspíš hlavní důvod, proč nejaktuálnější omnibus ze světa Star Wars, který vydalo nakladatelství BB/art, nese název Vzestup Sithů.
V sedmi příbězích, které téměř 500stránková bichle obsahuje, si totiž Sithů příliš neužijete. Hlavními protagonisty jsou především Jediové a jejich radosti i strasti (hlavně tedy ty strasti) v dobách před filmovou Epizodou I. Najdete tu staré známé, například pubertálního Obi-Wana Kenobiho a jeho mistra Qui-Gon Jinna, ale i méně provařené postavy, jejichž výskyt zase ocení hluboce zarytí fanoušci Lucasova universa. Úroveň i rozsah jednotlivých povídek značně kolísá, proto je obtížné hodnotit obsah knížky jako celek. Pojďme se tedy podívat na zoubek každému příběhu zvlášť.
Pokračování textu Vzestup Sithů diriguje Darth Maul. Tak by mohly vypadat Star Wars v televizi
UKÁZKY > „Jsem spíš humorista, ale byl jsem zrovna v zemích, kde je to vážné,“ říká o sobě Guy Delisle (*1966), autor cestovních deníků Šen-čen, Pchjongjang a Barma. Jeho volná tetralogie z problémových oblastí vyvrcholila v roce 2011 komiksem, který nyní pod názvem Jeruzalém: Rok v rozděleném městě vydalo česky nakladatelsví BB/art.
Jeruzalém získal hlavní cenu na Mezinárodním komiksovém festivalu v Angoulême a stal se bestsellerem, jen ve Francii se ho prodalo přes 110 tisíc kusů. Co ho odlišuje od reportáží Joea Sacca, Hlubokých ran Rutu Modanové nebo nedávno vydaného Fotografa od Emmanuela Guiberta? Ať už Delisle čelí totalitním režimům nebo komplikované situaci na Blízkém východě, přináší i humorný pohled a sebeironii. Sám sebe klidně ukáže jako sebestředného blba, jehož problémy jsou malicherné oproti domácímu vězení barmské disidentky Su Ťij nebo velkému bratrovi bdícímu nad Severní Koreou. A také v Jeruzalémě, jeho nejdelším a nejbarevnějším deníku, se vykreslil svým typickým karikaturiním stylem a se smyslem pro zkratku – tečky místo očí, velký nos a zdeformovaný pohled kombinující en face a profil. Jako by komiksový Delisle vylezl z kubistického portrétu.
Právě osobní a upřímný vhled do každodenních starostí zachytí atmosféru daného místa mnohem lépe než přesné historické údaje nebo informace o hustotě zalidnění. Delisle zkrátka chce, abychom byli na místě s ním, abychom cítili vůni ulice a zažili kulturní šok v nejběžnějších situacích. Někdy se ani nechce věřit, že si Delisle události dramaturgicky nepřikášluje, ale sám autor tvrdí, že se skutečně všechno stalo. Ze svých dlouhých pobytů prý jen vypouští nudné pasáže.
Jisté je, že frankofonní Kanaďan další deník jen tak nevydá, protože s dětmi už nechce cestovat. Potomci mimochodem příhodně vnesli do Delisleových komiksů ozvláštňující efekt a něco nového, ale tady už ho asi nikdo z promyšleného dramaturgického zásunu podezřívat nemůže.
Pokračování textu I v Jeruzalémě je místo pro humor. Přečtěte si, jak začíná Delisleův bestseller
RECENZE > Máte už plné zuby metrosexuálních upírů, kteří pijí krev leda tak fanouškům hororového žánru? Je vám zle z komerčního změkčení ikon hrůzy? Toužíte po návratu těch pravých krvežíznivých potvor, nezatížených takovými nesmysly, jako jsou emoce, city, láska… ? Pak nechápu, proč ještě doma nemáte komiksový opus Americký upír.
Pokračování textu Tenkrát na krvavém Západě. Když upíři ještě uměli rozpoutat skutečný masakr