Archiv štítku: Ludvík Vaculík

Ludvík Vaculík: Komiks je ideální žánr pro toho, kdo neumí psát ani kreslit

Spisovatel Ludvík Vaculík v dnešních Lidových novinách silně konkuruje paní Věře Pohlové, která před lety chtěla zakázat všechny ty internety. Doufejme, že o komiksech to skutečně bylo jeho Poslední slovo.

O půlnoci bude text volně dostupný zde, část věnovanou analýze Spiegelmanova Mause si však dovolujeme přetisknout už nyní:

„Dalším novým jevem na této scéně jsou komiksy. Odebíral jsem kdysi Mladého hlasatele, četl „Rychlé šípy“, líbilo se mi to. Ale účinkovalo to vlastně jako reklama na čtení knih. Teď mi to připadá infantilní až ubohé. Stránku se Zeleným Raoulem v Reflexu obracím s pocitem ošklivosti. Jako bych v televizi vypínal Simpsonovy.

Jeden přítel mne teď upozornil na komiks hodný pozoru. A přinesl mi ho. Napsal, lépe řečeno udělal ho Art Spiegelman, jmenuje se „Maus“. Kniha se na záložce chlubí, že ji jako umělecký výkon ocenil časopis New York Times Book Review: pro ten příběh. Začal jsem to číst, příběh se dal krásně napsat normálně, jako slovesné dílo. Toto je co: příběh se děje formou dialogů a cokoli se tam děje mimo řeč, je napsáno takto: Peng… fíít! Ou och oj… Nejde tedy o slovesné dílo. A výtvarná stránka? Ještě horší! Postavy jsou myši a kočky: autor by neuměl nakreslit ani ruku, ucho. Jsou to jen jakési čumáčky s nějakýma očima. On neumí nic. Jsou to znaky postav, schémata. Komiks je ideální žánr pro toho, kdo neumí psát ani kreslit. Ale snad je omyl počítat to do literatury, vždyť jinak může člověk dělat, bavit sebe i jiné lidi, jak chce a umí.

Jistě: na veletrhu také knihy hledají své čtenáře. Úplně to člověk někdy cítí. Ať si je i komiks najde. Já jsem tu jenom chtěl říct, co si o něm myslím v oboru písemnictví. Jináč: já se rád dívám na obrázky. Teď jsem dočetl Těsnohlídkovu knihu „Poseidon“, bohatě ilustrovanou; kniha má mít obrázky!

Kdyby tento „Maus“ byl můj a já ho nemusel vracet, vzal bych ho – a třísk!“