* S publikacemi o historii českého komiksu se najednou roztrhl pytel a knih je tu víc, než měla většina z nás tušení, že je tu teoretiků. Po dvou dílech Encyklopedie komiksu v Československu autorů Pavelky a Ládka (z nichž první díl lze dnes sehnat za polovic) a Českém komiksu 1. poloviny 20. století od Heleny Diesing teď krátce po sobě vyšly Signály z neznáma a v těsném závěsu je následoval první díl publikace Po stopách kreslených seriálů I. autorky Olgy Bezděkové. Druhý díl by na sebe neměl nechat dlouho čekat a vyjít by měl týden před Vánoci. Jako druhý autor přibude Milan Krejčí, který se zaměří na období let 1985-1989 s přihlédnutím k tvorbě Káji Saudka a pojedná i o Octobrianě.
Po čem teď při takovém výběru sáhnout? Osobně si koupím Signály z neznáma, a to hlavně díky nejucelenějšímu záběru, kvalitě a výběru reprodukcí a hlavně autorům. Jenže tady je problém, kdy mě musíte brát s rezervou. Autoři se z velké části kryjí s přispěvovateli Komiksária, takže zde nastává střet zájmů. Problém je však ještě jeden, a to o dost větší, protože prakticky všichni teoretici teď mají svou knihu a kde sehnat někoho erudovaného, kdo jejich díla zhodnotí a porovná? Ty knihy obsahují informace, které jsou v podstatě unikátní a na nic nenavazují. Jsou to první základy historie českého komiksu, ale je jich najednou tolik, že se v nich neznalý čtenář může jen těžko zorientovat. Asi jen čas ukáže, kdo položil ten stěžejní základní kámen historie českého komiksu.
