RECENZE: Samotná encyklopedická část je řazena chronologicky od nejstarších seriálů po nejnovější a jednotlivým výtvorům je věnován sudý počet stran, přičemž pravou stranu vždy zaplňují ilustrace. U každého hesla se autoři pokoušeli dohledat další informace o daném seriálu, jeho hrdinech, autorech. Během čtení hesel však rychle vysvitnou zásadní problémy.
V úvodníku autoři tvrdí: „…naším záměrem není obhajovat či vyzdvihovat kvalitu ani míru angažovanosti či stupeň dějové naivity, ale ukázat tvorbu konkrétních autorů, jejichž jména by se rozhodně neměla zapomínat jen proto, že tvořili v té či oné době.“ (str. 8) Jejich tvrzení se ale s obsahem velmi míjí, autoři obhajují ze všech sil a u řady ideologicky podbarvených komiksů se snaží doložit, že vlastně angažované nebyly. Je přitom těžké odhadnout, nakolik z Josefa Ládka a Roberta Pavelky mluví pouze fanouškovská nostalgie a nakolik už se jedná o vědomou manipulaci.
Příkladů lze nalézt řadu. Třeba v seriálu Pevnost pod ledem, který v ABC vycházel v letech 1959–60, přímo zazní: „Je to daleko horší, než jsme mohli tušit. Kapitalisté, poslední z posledních, ukryti v Pevnosti pod ledem, zřejmě již záhy přepadnou svět, aby získali zpátky svou ztracenou moc.“ Ládek s Pavelkou ovšem seriál komentují: „Děj příběhu může někdo charakterizovat jako ideologický, je však pouze poplatný společenské náladě před válkou.“ (str. 30) Další podobně křiklavý příklad představuje charakteristika seriálu Lenin a velká revoluce, kde se v popisce neochotně připouští: „Komiks o vůdci VŘSR byl na stránkách ABC jediným dílem s jistým politickým zaměřením.“ (str. 92) Opravdu mají autoři dojem, že příběh oslavující bolševickou revoluci v sobě má pouze „jistou“ političnost?
JEN NE KRITICKY
Podobných (byť o něco méně třeskutých) relativizací se dá v knize najít mnoho, většina z nich je přitom zjevně spojena s dalším problémem – autoři nekriticky přejímají informace od svého hlavního zdroje, jímž je Vlastislav Toman a jeho vzpomínková kniha Můj život s ABC – ábíčkem. Ládek s Pavelkou zřejmě příliš nepřemýšleli o tom, že podobný typ podkladů nelze brát jako „objektivní pravdu“ a že každý člověk má větší či menší potřebu své vzpomínky upravovat tak, aby z nich vycházel co nejlépe. Dvojnásob to platí u Vlastislava Tomana, jenž na komiksových akcích pravidelně předvádí, jak moc by si přál, aby byly uznávány všechny jeho zásluhy. Při čtení Encyklopedie se lze navíc těžko zbavit dojmu, že se autoři cítili Tomanovi za jeho pomoc zavázáni, proto se ho neodvažují jakkoli kritizovat a místy se mu odměňují až nepříjemnou servilitou. Každý publicista se samozřejmě občas dostává do obtížné situace, když potřebuje napsat něco kritičtějšího o tvůrci, kterého si váží a který mu třeba s textem přímo pomáhá. Mezi diplomatičností a pochlebováním je však zřetelný rozdíl.
Když se Pavelka a Ládek zmiňují například o Tomanových Strážcích, zpochybňují jejich angažovanost, ale taktně zamlčují díly, v nichž pionýrská pětice odhodlaně pátrá po pamětnících, kteří se aktivně účastnili komunistického převratu v únoru 1948, nebo epizodu, v níž pod dohledem příslušníků Lidových milicí („ozbrojené pěsti dělnické třídy“) střílí z lehkého kulometu. Pozoruhodné je i to, jak autoři navzdory svým úvodním proklamacím věnují stránku a půl obhajobě neobhajitelné teze, že Strážci nebyli plagiátem Rychlých šípů. Téměř doslovně přitom přebírají argumentaci z Tomanových pamětí, a to včetně zcela absurdního obvinění, že za podobnost Rychlonožky a Zrzka vlastně mohl kreslíř František Kobík.
Bylo by zajímavé zjistit, jestli autoři znali rozhovor s Václavem Šorelem a Františkem Kobíkem, který vyšel v časopise Živel č. 21. Tam mimo jiné zazní Šorelův výrok: „Fanouš [Kobík] už dříve kreslil seriál Strážci, což byly takové komunistické Rychlé šípy, a těžce to nesl. Říkal mi: ‚Já už toho mám dost, vždyť mě zato někdo zmlátí.‘“ A ještě zajímavější by bylo vědět, co by autoři říkali na text Kamila Činátla Major Zeman a Strážci, který vyšel v Hostu do školy 3/2008 (příloze časopisu Host) a který ideologičnost Tomanova seriálu velmi přesvědčivě rozkrývá. V tomto světle je obzvláště pikantní Ládkovo a Pavelkovo prohlášení na konci hesla věnovaného Strážcům: „Rozhodně v nich [Strážcích] však najdeme mnoho námětů vhodných k zamyšlení, ne vždy nad nimi, ale i nad sebou samými.“ (str. 68)
Nechtěně směšné je rovněž opakované srovnávání Tomanových výtvorů se západní popkulturní produkcí. U Druhé výpravy se třeba čtenář doví, že Vlastislav Toman „deset let před Michaelem Crichtonem a jeho Jurským parkem nastínil nebezpečí likvidace přírody v komerčním zájmu“. (str. 90) Zcela nepochopitelný je pak komentář k Sáze Žluté planety: „Autor podobně jako v americko-anglické antologii sci-fi s názvem Vlak do pekla (Edice Karavana, 1976) zvolil postup pro vědeckofantastické téma méně obvyklý, ale dostatečně atraktivní.“ (str. 104) Opravdu mají autoři pocit, že soubor cenami ověnčených, mimořádně invenčních a zcela různorodých sci-fi povídek z pera největších es angloamerické sci-fi nějak souvisí s Tomanovým uměle natahovaným a značně odvozeným seriálem?
Opatrnost, s níž autoři Encyklopedie přistupují ke všem ostatním tvůrcům, je ostatně také pozoruhodná. Všechny citované kritické reakce jsou prezentovány stylem „jak se leckde tvrdilo“, „podle některých informací“ či „v některých diskuzích bylo poukázáno“, Josef Ládek a Robert Pavelka však v podstatě každou výtku uvedou na pravou míru. Není autor, který by snad (probůh!) něco udělal vysloveně špatně, maximálně se připouští, že trochu hůře, protože zrovna kreslil mnoho věcí najednou.
POVRCHNÍ POVÍDÁNÍ
Z osobních setkání s tvůrci komiksů dokázali autoři Encyklopedie občas vytěžit něco zajímavého (třeba detaily o zrodu postavy Spořínka), jindy stačí bezobsažné věty typu: „Autorem kreseb je opět Vladimír Pergler, s nímž se Kholové velice dobře spolupracovalo, ačkoli bylo nutno občas dělat drobné korektury v kresbách. Ale jak autorka vzpomíná, všechno probíhalo v uvolněné atmosféře a maximální vstřícnosti.“ (str. 172) Žádné problematičtější otázky Ládek a Pavelka scenáristům, kreslířům ani redaktorům nepokládali – a pokud ano, odpovědi rozhodně nepublikovali. Bylo by například velmi zajímavé zjistit, jak ostatní členové a spolupracovníci redakce vnímali Tomanovu autorskou dominanci zaštítěnou jeho šéfredaktorskou pozicí, jak probíhala jednání s americkými vlastníky práv na Johna Cartera (u seriálu nikde není copyright, který Burroughsovi dědicové všude jinde vyžadují) nebo jak mohly být americké komiksy přebírány z jugoslávského časopisu.
Některé tvůrce se vůbec nepokusili kontaktovat, a aniž by se příliš namáhali, vypomohli si například několika mírně přestylizovanými pasážemi z textů Rostislava Matulíka z www.komiks.cz. V použitých pramenech však Matulíkovo jméno nikde nepadne, objeví se pouze adresa celého webu.
Při pokusu popsat kresebný styl zastoupených kreslířů si Ládek s Pavelkou nejčastěji vystačí s přívlastkem „osobitý“. Ovšem knize je třeba připsat k dobru bohatý barevný ilustrační doprovod, který čtenáři nejlépe pomůže udělat si představu o projevu a kvalitách jednotlivých výtvarníků. Jen je škoda, že jsou obrázky poněkud chaoticky komponovány i popisovány a na některých z nich vzniklo moaré – rušivé rastry způsobené špatným zpracováním skenů tištěných podkladů.
Dokončení zítra…
Je tam fakt písané „…před Michaelem Crichotem…“, alebo si sa pri písaní mena v článku pomýlil ty? Správne by to totiž malo byť Michaelem Crichtonem.
A fajn článok. Zaujímala by ma reakcia autorov na tvoje výtky.
Ne, to je můj překlep, pardon, opravím.
Já bych to rovnou počeštil a napsal Majkl Krajtn,zní to líp jak ten Crichoton..Je to totiž něco podobnýho,jako v debatě o Narutovi na Crwi.
Prohlašuji,že p.Prokůpka jsem nikdy neviděl a s AARGHEM nemám nic společného.Píšu to proto,aby mě snad někdo nepodezříval z opaku.K tématu musím říct,že jsem osobně znal Jaroslava Foglara a byl jsem u něj doma v Křištanově ulici 18 častým hostem.V Encyklopedii se skutečně hodně objevují názory p.Tomana…mohu snad jen kulantně říct,že si spoustu věcí poupravil….Foglar to prezentoval dost jinak.Je to alespon můj názor….Né,že bych chtěl Tomana napadat,dost toho pro komiks a pop-art udělal,ale podle mého názoru si fakta „upravil“.Marek sx
Muriel: A můžete nám popsat,co jste dělal a jak dlouho u pana J.Foglara( nenapsal snad tajně ještě nějaký chlapecký a nezveřejněný román?)?Je fakt,že zaměření na mladé Rychlonožky,Gambusíny,Bidla atd. hezky popisoval ve svých románech.Rychlé šípy jsou už snad u nás modlou,jako Superman a Batman v US nebo u DN poutní místa v práglu.
To rudy=Pan Foglar mi poskytl cenné kontakty a to zejména na rodinu Bohumila Konečného,Bureše a další lidi kolem.Sbírám pop-art a originály některých komiksů a on toho dost věděl.Také jsme vedli debaty ohledně Kulišáků-tam přiznal,že toho později litoval,že toto vůbec napsal.Měl svázané ruce-nemohl to dělat jak by chtěl,ale zároven chtěl někde psát a ABC byla dobrá alternativa.Tomana považoval za člověka,který je prostě poplatný režimu.Ty jeho Gagarinské raketové posádky apod.pořád považoval za nástupce jeho čtenářských klubů….Také se dozvěděl,že si Toman údajně přisvojil KPZ-krabičku poslední záchrany a to přímo zuřil.Bylo toho spousta-ale jestli psal ještě něco,co nevyšlo,to nevím…..naposledy jsem ho viděl v 90.letech.Chtěl po mě sehnat jeden originál,který chyběl v PNP.M
Muriel. Děkuji za vyčerpávající odpověď,ale nedá mi to a chci se zeptat,měl raději v 90.letech moučnou stravu nebo masitou?Snad tím už konečně rozluštím největší záhadu od dob Mirka Dušína.
Velmi zajímavý článek, který potvrzuje můj názor na autory knihy. Jeden z nich v jednom rozhovoru prohlásil naprostý nesmysl, co se comicsu jako takového týče. Něco ve smyslu, že comics v zahraničí je jiný než ten náš, protože na každé stránce jsou velké obrázky, takže jde spíše o obrazové album. Vážně mě tím pobavil.
Comicsový MdS
Markýz de Sade: Definujte přesně.Proč Vás tím pobavil a jestli při čtení tohoto článku jste byl v extázi,když je to spíše k pláči.Já osobně mám rád velké obrázky,nejlépe přes celou stránku.Při čtení Krtečka jsem dostal nadšením 3 mozkovou mrtvici a brnění v levé ruce.
inak v tej encyklopedii sa na konci objavuje akysi maliarsky komiks ktoreho najvecsou prednostou je to ze je malovany prstamy… (teda podla autorov encyklopedie) v encyklopedii je tiez publikovany rozhovor s autorom toho komiksu …jeho nazory (a vobec sposob vedenia toho rozhovoru, zvlastne s mojho pohladu naivne otazky) su vazne na zamyslenie predovsetkym ten o sucasnom komikse… nechcem citovat pretoe tu knihu som si nekupil ale pametam si ako som to zdeseny cital.
sorry za prekelepy nedalo mi to :)
martin groch:Za ty prekeleepy Vám redakce i všichni čtenáři určitě prominou.Jelikož tuhle velice zajímavou publikaci ještěve ve své mnohačetné sbírce nevlastním,nemohu posoudit,ale komiks malovaný prsty ať rukou,či nohou,dokonce jsem viděl i komiks kreslený ženským ňadrem či penisem působí velice zajímavě a přitažlivě.Byl bych rád,pokud by nám autor komiksu popsal o jaké prsty se jednalo.
haha
inak mozno to bude trosku mimo…ale bol by som rad keby prebehla diskusia na temu graficky dizajn a komiks…
podla mna by sa na to tento server celkom hodil.
(bolo by fajn keby sa do takej diskusie dostali aj profi grafici …)
to rudy-chcete jenom rejpat,asi jste nějak spjatý s autory té Encyklopedie,nebo jste jen ten klasický anonymní „borec“…Marek sx
Muriel aka Marek sx:Ptal jsem se slušně ,jestli pan Foglar při psaní románů v 90.letech měl raději moučnou stravu či masitou,jelikož to může vysvětlovat důležité okolnosti nepřátelství mezi Šípy a Bidlem a spol.Masitá strava jak známo přivádí k agresivitě,a jako příklad uvedu Vás ,který jí jíte zcela jistě každý den.A opravdu s autory té Encyklopedie spojen nejsem,jen zde byl kladen důraz na prsty a stravu.Anonymita je dle amerického výzkumu a naposledy severokorejského potřebná k určité kreativitě.
Děkuji za pochopení.
to Rudy: … už jen vysvětlit k čemu je zapotřebí to klasický „borcoství“.
A jestli neděkuješ moc brzo.
A já myslel, že podobný typy chodí jen na crewní audítko.
Překvapený MdS
Rudy: Dneska se vážně bavím, válíte. Jen, jaká má DN oblíbená poutní místa v matičce naší stověžaté? Zajímá mne, jak přesné máte zdroje…
Muriel: A jedl masitou nebo moučnou? Případně zeleninové a ovocné kašičky? Mohlo by to i definitivně rozřešit jeho orientaci, neb macho muži jsou jak známo orientováni spíše masným směrem (Rudy: také jíte maso každý den?).
MdS: Neboj, Markýzi, já jsem všude, abych ti ztrpčovala tvé slunné dny. Vím, že se mi to jen těžko podaří u člověka, co je oproti mně o tolik, tolik výše… ale co se dá dělat, každý musel někde začít a já věřím že byly doby, kdys nepoznal rozdíl mezi Spidermanem a Kačerem Donaldem. Někdy v děloze, snad…
Reagovat nemusíte. Zapomněla jsem si vzít své pilulky a stihl mne záchvat grafomanie.
nerozumiem co sa tu deje….
bol by som rad keby niekto so spravcov zmazal velku cast diskusie…
Ahoj Martine, bohužel se tu z toho stal trošku „blogísek“… Už jsem tu jednou psal, že se tu začínají objevovat lidé, kteří vůbec nehodnotí komiks, ale pouze prudí a posunují věci okamžitě do osobní konfrontační roviny. Lituji redakci, že nechtěně svým webem, se kterým je nemalá práce, poskytují prostor pro tyto výlevy…
Polygraph: Velice se všem omlouvám,pokud to vyznělo a lá ,,macho,, nebo borcovstvím,to musí posoudit martin groch,který už neví ,na které diskuzi vlastně je.Ale k meritu věci.Mluvím samozřejmě o komiksu a publikaci Encyklopedie komiksu(ač jí neviděl),těším se na ní neskutečným způsobem a z toho mě začala netrpělivostí brnět druhá ruka.Trošička obav z toho,že bude tak úspěšná a zahlcená toliko informacemi,jako nám dal pan Kruml v COMICS:STRUČNÉ DĚJINY určitě mám.Dodnes mám frustraci z toho,že si pletu díky ní právě toho Supermana s Batmanem.
myslim ze prestanem na tomto blogu diskutovat vsimol som si ze som jediny pod svojim pravym menom….
polovica prispevkov v kazdej diskusii je uplne odveci a tykaju sa rudyho a niakej slecny (???)
a vlastne vobec…je to tu ako kazda diskusia na nete….
takze koncim,bye !
4 Draco: Ty seš Rudy?
Zmatený MdS