Archiv štítku: Batmanologie

Recenze, Rozhovory

DEBATMANI: Snyder proměnil Jokera v zamilované monstrum z hororu

Komentáře: 9

Protože u nakladatelství Crew vychází komiks Batman: Smrt rodiny, vytahujeme z archivu debatu, kterou jsme původně publikovali 19. února 2013. Příběh, ve kterém Batmanovi zavařil Joker, následuje po svazcích Soví tribunál a Soví město, zároveň nám přišlo, že obstojí bez znalosti předešlých událostí.

Vynikající sérii Batman od Scotta Snydera a Grega Capulla jsme chtěli představit ještě předtím, než nakladatelství Crew ohlásilo její české vydání. Proto jsme začali právě událostí Death of the Family, která proběhla v sešitech Batman #13-17. Bavili jsme se o originálních sešitech před vydáním poslední části příběhu.

Pokračování textu DEBATMANI: Snyder proměnil Jokera v zamilované monstrum z hororu →

Komiks a film, Novinky

PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Muž, kvůli kterému se chodilo na Batmana

GALERIE > Mezi ikonické filmové plakáty patří i ty k Batmanům od Tima Burtona. V době, kdy filmové zpravodajství neproudilo ze sítě a nestříhaly se upoutávky na upoutávky, byly důležitým způsobem, jak film lákal i české diváky. Nejdřív visely u kin, později v domácnostech. Jejich autorem je výtvarník John Alvin, kterému právě vychází monografie nazvaná prostě The Art of John Alvin.

Zveřejňuje také dosud neviděný návrh pro plakát k prvnímu Batmanovi a odhaluje i pravdu o netopýří zakázce, která pro Alvina byla tou nejzapeklitější v jeho bohaté kariéře.

Pokračování textu PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Muž, kvůli kterému se chodilo na Batmana →

Komiks a film, Novinky

PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Batman se na první fotce tyčí jako komiksový monument

Komentáře: 2

GALERIE > Režisér a v současnosti jeden z úhlavních popkulturních inscenátorů Zack Snyder nejprve vnadí na Twitteru fotkou se zakrytým batmobilem. Následující den nabízí mnohem větší pecku, která prakticky pár minut po svém zveřejnění bere útokem snad všechny zákoutí internetu, od doupat pro čistokrevné geeky po vážené zpravodajské servery: Batman v podání Bena Afflecka postává jako komiksový monument u svého vozidla.

Dokonalý důkaz toho, že jedině první promofotky jsou nesmrtelné. Jde o prvotní kontakt s filmem, který sází na ikoničnost a určitou auru tajemství, která umí spolehlivě vybízet k dalším otázkám a dohadům. Před ním jakoby nic neexistovalo a nezbývá než upřeně civět do budoucnosti a očekávat další fotky, první teaser, plakát, nedejbože oficiální název filmu.

Pokračování textu PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Batman se na první fotce tyčí jako komiksový monument →

Komiks a film, Novinky

Bruce Timm se vrátil k Batmanovi, věnoval mu tři romantické minuty

Komentáře: 4

VIDEO > Aneb podivuhodný případ Bruce Waynea a Dr. Huga Strange. Netopýří pýcha DC Comics letos slaví pětasedmdesátiny a legendární animátor, scenárista a producent Bruce Timm, bez jehož génia by si Batman v průběhu 90. let nikdy neprožil bezpochyby nejkrásnější animovaná léta, se na oslavě rozhodl podílet ve třech vypiplaných minutách.

Jeho animovaný kraťas Strange Days (mimochodem nazvaný stejně jako druhá studiovka The Doors nebo kultovní komiks dua Milligan/McCarthy) posadil temného rytíře do stroje času a vzal ho na poctivý vědecko-fantastický výlet k přelomu elegantních 30. a 40. let.

Pokračování textu Bruce Timm se vrátil k Batmanovi, věnoval mu tři romantické minuty →

Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

V Batmanově Roce jedna se zrodili dva hrdinové i civilní Gotham

Komentáře: 2

RECENZE > Představovat komiksového scenáristu a kreslíře Franka Millera je jako nošení písku na pláž. Není však od věci poznamenat, že navzdory slávě jeho opulentně destruktivního sci-fi komiksu Drsná škola nebo starověké 300 vidím základ jeho schopností především v městské krimi v duchu drsné školy.

A to v krimi kombinované podobně jako filmy Jeana Pierra Melvilla nebo Johna Woo s prvky samurajských příběhů. Millerovy drsné postavy ale na rozdíl od jejich hrdinů rády mluví, přičemž rozsáhlé monology dodávají víceméně přímočarým žánrovým hrám jistou významovou tenzi mezi zobrazovaným a komentovaným. Jako v Batmanově Roce jedna.

Pokračování textu V Batmanově Roce jedna se zrodili dva hrdinové i civilní Gotham →

Překladový komiks, Recenze

Moore vystihl nekonečný souboj Batmana a Jokera jediným kameňákem

Komentáře: 4

RECENZE > Kniha Kameňák a další příběhy patří mezi jedny z nejdůmyslnějších překladových antologií, které jsem z české distribuční nabídky držel v ruce. Zároveň skvěle komunikuje s dvěma už vydanými komiksy, které jej logicky z obou stran rámují, a sice Batman: Rok jedna a Návrat temného rytíře.

Nakladatelství Crew totiž legendárnímu Kameňáku od Alana Moorea a Briana Bollanda předřadilo vynikajícího Muže, který se směje od Eda Brubakera a Douga Mahnkeho. Jejich počin z roku 2005 víceméně přímo navazuje na Rok jedna od Franka Millera a zároveň zohledňuje ve svém uspořádání verzi Jokerova zrodu využitou v následujícím Kameňáku.

Pokračování textu Moore vystihl nekonečný souboj Batmana a Jokera jediným kameňákem →

Okrajová témata

Batmanův Exit ze scény je dostatečně teatrální

Komentáře: 3

Nejvýdělečnější spisovatelka současnosti E. L. Jamesová začínala u fanfikce ze světa Stmívání. Kdoví, kam to tedy dotáhne Ondřej Čížek, když místo nagelovaného upíra rovnou uchopil netopýra z Gothamu. Jeho projekt Batman: Exit přistál na neoraném poli, jelikož psaní fanfikcí s komiksovými hrdiny není zrovna běžnou kratochvílí tuzemských nadšenců.

Sedmistránková povídka v uvozovkách, jak Čížek Exit nazývá, kombinuje prozaické části se scénářem, který může být filmový, komiksový nebo divadelní. Autor je ostatně součástí divadelního spolku DUO podprůměrných (které má tři členy). Ve svém sólovém počinu zachytil neonový Gotham na pokraji rozkladu a Batmana na sklonku kariéry.

Pokračování textu Batmanův Exit ze scény je dostatečně teatrální →

Komiks a film, Novinky

Jaký měl být Batman vs. Superman? Scénář napsal autor thrilleru Sedm

1 komentář

„Chci, aby sis to pamatoval, Clarku. V dalších letech, ve svých nejintimnějších chvilkách. Chci, aby sis pamatoval mou ruku na krku. Chci, aby sis pamatoval jediného člověka, který tě porazil.“

Když chtěl Zack Snyder osvětlit, o čem bude pokračování Muže z oceli, přizval si na Comic-Conu v San Diegu na pódium svého herce Harryho Lennixe (přísný generál Swanwick). Ten přednesl proslulou repliku se smyslem pro řádně dramatické načasování a napětí. Když se v sále zatmělo, sečtělí fanoušci už vřískali, protože věděli, co přijde. Na plátně se za kovového hukotu zjevil Supermanův znak, vzápětí s ním začal splývat netopýří symbol. V tu chvíli bylo vše jasné i lidem, kteří si nepamatovali nebo nečetli promluvu z klasiky Návrat temného rytíře. (Ne)jeden z přibližně šesti tisíc přítomných fandů výstižně poznamenal „Oh my fucking god!“.

Muž z oceli zkrátka v létě 2015 nepřiletí sám, ale v crossoveru všech crossoverů se střetne s Batmanem. Popkulturní buldozer Snyder se tentokrát po boku zavedeného Davida S. Goyera bude podílet i na scénáři, jehož tón se bude blížit zásadnímu příběhu od Franka Millera. Rozhodně ovšem nepůjde o přímou adaptaci.

Batman a Superman se měli setkat už před deseti lety, ale scénář Andrewa Kevina Walkera (Sedm) se nikdy nedožil zfilmování. Přečtěte si, kvůli čemu se Clark a Bruce měli porvat v režii Wolfganga Petersena.

Pokračování textu Jaký měl být Batman vs. Superman? Scénář napsal autor thrilleru Sedm →

Angloamerický komiks, Novinky

Batman od Gerarda Waye jí krysy a mění se v netopýra. Jeho komiks nikdy nevyšel

Komentáře: 3

GALERIE > Frontman nedávno rozpadlých My Chemical Romance před časem vzbudil ohlas na svém Twitteru, když odhalil návrhy ke „střihorukému“ Batmanovi. Svérázný příběh Kingdom of the Mad tvořil pro Vertigo, komiks ale dodnes čeká na realizaci.

Way je muž mnoha řemesel. Díky legendárním audiovizuálním náložím Davida Bowieho si vybudoval silný vztah k výtvarnému umění, který definitivně utvrdil během studia na prestižní School of Visual Arts v New Yorku. Nadějně se rýsoval start jeho animovaného seriálu The Breakfast Monkey, jehož se mělo ujmout přímo Cartoon Network, než 11. září 2001 narazila letadla do budov World Trade Center.

Pokračování textu Batman od Gerarda Waye jí krysy a mění se v netopýra. Jeho komiks nikdy nevyšel →

Okrajová témata

Strach a hnus v Gothamu: Jak architektura ovlivňuje hru Arkham City

GALERIE > Arkham City z roku 2011 je volným pokračováním o dva roky starší (a rovněž velice úspěšné a všeobecně opěvované) počítačové hry Arkham Asylum. Mým úmyslem není věnovat se grafickému zpracování obou her – zaměřím se pouze na samotné Arkham City a blíže popíšu brilantní vyobrazení prostoru, v němž se hra odehrává.

Pro začátek stručně k ději, který je zásadní k pochopení toho, proč a kde se Batman celou dobu pohybuje. Spoluautorem příběhu je scenárista Paul Dini, tvůrce skvělého animovaného seriálu Batman z počátku 90. let, který má bohaté zkušenosti i se psaním komiksů (například řady Detective Comics nebo Gotham City Sirens).

Gotham City tradičně dostává své pochroumané pověsti – zločinců přibývá, prostory Arkham Asylum ani slavná věznice Blackgate již nejsou dostačující a starosta města musí zvolit radikálnější řešení (důkaz toho, že i videoherní Batman může reflektovat některou ze situací ve skutečných USA, v tomto případě propírané Guantanamo). Východisko je takové, že kriminálníci se přesouvají do rozsáhlých chudinských čtvrtí u přístavu, místo je obehnáno reinkarnací berlínské zdi a během krátké chvíle jsou položeny základy „státu ve státě“. I těm nejzákeřnějším živlům se dostává relativní svoboda pohybu, ochrannou ruku nad celým prostorem drží Hugo Strange, psychiatr a psychopat zároveň. Demokratická idylka samozřejmě končí dřív, než kdokoliv stihne nažhavit netopýří symbol. Batman se vydává přímo do jámy lvové, do města svých největších nepřátel, aby znovu nastolil pořádek. A vypadá to, že není cesty zpátky.

Pokračování textu Strach a hnus v Gothamu: Jak architektura ovlivňuje hru Arkham City →