Archiv štítku: Argo

Když v ráji (ne)pršelo

RECENZE > Jean Giraud je tu zase. Pro mnohé neznamená nic, pro mnohé zase znamená všechno –zosobnění a reprezentace moderního evropského komiksu druhé poloviny dvacátého století. Málokteré jméno (či pseudonym jako Gir a Moebius) dokáže při pouhém vyslovení nebo otištění říci téměř vše předem. Je určitě dobré, že se v poslední době nakladatelství Crew a Argo snaží vydávat pro domácí publikum podstatnou část jeho tvorby, zatím téměř výlučně spjatou se sci-fi, fantasy a různými psychoúletovkami. Škoda, že se zatím nikdo neodvážil přijít s jeho westernovými komiksy.

Pokračování textu Když v ráji (ne)pršelo

Masomolýnek ze Sommy v light verzi

RECENZE > Loňské osmičkové výročí se samozřejmě netýkalo jen České republiky, svět si ho připomínal i při dalších příležitostech. Osmičku na konci letopočtu mělo i ukončení První světové války, spojené se založením Československa. I s tím se tedy dalo spojit vydání komiksu Jaro na Sommě, který však v původní francouzštině vyšel už v roce 2015, tedy rok před připomenutím stého výročí nejkrvavější bitvy téhle války, která se odehrála právě na Sommě a padlo v ní milion a tři sta tisíc vojáků.

Pokračování textu Masomolýnek ze Sommy v light verzi

Návrat Lady Mechaniky

RECENZE > Přesně za rok od vydání prvního alba k nám přispěchala Lady Mechanika se svými novými eskapádami, které v druhé knize Tabule osudů vydalo v červnu 2018 nakladatelství Argo, čímž splnilo své předsevzetí. Steampunková biomechanoidní krasavice řeší v dobrodružném příběhu záhadu prastaré zbraně hromadného ničení, o které se dochovaly v dostupných archeologických artefaktech, zápisech nebo legendách různých civilizací četné zmínky, včetně popisu následků při použití. Mechanika byla sice zpočátku na lovu yettiovského monstra v zasněžených horách, ale pak se děj stočil přes Londýn, Mechanika City, Německo jižním směrem a ji to zavedlo na černý kontinent. Tam se odehraje vše podstatné.

Pokračování textu Návrat Lady Mechaniky

Nemo. Srdce z ledu. Srdcovka nebo chladný test z popkultury?

Rok 2002 byl jedním ze zlomů české komiksové scény. Za podpory Crwe vstoupilo na komiksový trh velké knižní nakladatelství s luxusně vyvedenou publikaci Alana Moora Liga výjimečných, která by v našich končinách těžko hledala konkurenci. BB art se stal nepřehlédnutelnou značkou pro grafické romány. Ale nic není navěky. Zdá se mi, že pozici BB artu v poslední době začíná dosti přebírat další zavedené nakladatelství beletrie, konkrétně Argo. To vydalo mimo jiné Moorovy Ztracené dívky a nyní se rozhodlo pokračovat v sérii Ligy výjimečných komiksem Nemo. Srdce z ledu.
Pokračování textu Nemo. Srdce z ledu. Srdcovka nebo chladný test z popkultury?

Bílá velryba na tří způsoby

RECENZE > Román amerického spisovatele Hermana Melvilla Bílá velryba vyšel poprvé v roce 1851 a zůstal nedoceněn až do 20. století. Čeští čtenáři si ho poprvé přečetli v roce 1933, nicméně významným milníkem v českém vydávání tohoto rozsáhlého díla se stal loňský rok. V roce 2017 totiž vyšel v Odeonu nový překlad knihy od Šimona Pellara, vydavatelství Radioservis zároveň vydalo zkrácenou audioknihu a nakladatelství Argo přidalo ještě francouzskou komiksovou adaptaci od autora, který používá jen své příjmení: Chabouté.
Pokračování textu Bílá velryba na tří způsoby

Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou

Reinhard Kleist, německý komiksový autor, se ve svém grafickém románu Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové drží svého zaběhnutého žánru – biografie. Žádný jiný německý kreslíř se nesoustředí na biografie tak jako Kleist. Ten se snaží zachytit velké i malé, avšak vždy důležité příběhy, mezi něž osud somálské běžkyně Samii Jusuf Omarové bezesporu patří. Autorův úvod i epilog knihy napsaný německým novinářem Eliasem Bierdelem upozorňují na to, že Samiin příběh je příběhem i dalších uprchlíků nejen ze Somálska.
Pokračování textu Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou

A bůh stvořil ženu

RECENZE > Parafráze názvu tohoto kultovního francouzského filmu (1956) Rogera Vadima, do jehož hlavní role obsadil svou tehdejší manželku Brigitte Bardot, by mohla také znít „A Vadim stvořil BB“. Ta se totiž stala sexuálním symbolem 50. a 60. let nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Obdobnou parafrází „A Forest stvořil Barbarellu“ bychom mohli vystihnout význam komiksové hrdinky, která při svém zrodu (1962) smetla ze stolu všechna nastavená pravidla, doporučení i zákazy a stala se rovněž sexuálním symbolem, a to komiksovým. Aby ne, když svůj předobraz měla právě ve své živé krajance, která jí poskytla celý svůj vizuál. Komiksový kreslíř Jean-Claude Forest v podstatě překreslil slavnou filmovou star do svého nového sci-fi bande dessinée.
Pokračování textu A bůh stvořil ženu

Lady Mechanika není Terminátor

RECENZE > Lady Mechanika opravdu není ženský Terminátor ani jeho utajená družka. Nepohybuje se v budoucnosti, ale na sklonku 19. století v alternativním světě, kde Británie vládne celé zeměkouli, a který je založen na parní energii, vzducholodích a technice mechanických hejblat. To vše naroubované na secesně viktoriánskou podnož. Spíše je to taková steampunková Lara Croft ve staženém korzetu s nezbytným, blíže nespecifikovatelným koltem a jakýmisi svářečskými brýlemi (se speciální optikou dle potřeby) na čele. Na obou pažích má od lokte plně funkční mechanické náhrady, propojené s vlastní biomasou a nervstvem. A protože je člověk a částečně stroj, což se vymyká normálu, je na ni pořádán lov lidmi lorda Blackpoola, majitele zbrojní továrny, který ji chce využít pro své vizionářské a zároveň šílené úmysly, dotýkající se problému kompatibility biologické podstaty člověka a mechaniky stroje. Mechanika sama současně hledá svou identitu, protože trpí ztrátou paměti, a tak každý výskyt netvora nebo monstra v ní vyvolává naději, že ono strašidlo je také biomechanická bytost, která by mohla pomoci odhalit její minulost.
Pokračování textu Lady Mechanika není Terminátor

Komiks o časech, kdy naši agenti dělali své vlasti inteligentní služby

RECENZE > Grafická novela Rozvědčík je knižní artefakt, mimořádně pečlivě a vkusně připravený nakladatelstvím Argo. Po estetické stránce nemá komiksový debut Marty Morice (46) chybu – pevná vazba mu dodává ráz solidnosti, lettering formou starého strojopisu navozuje dojem, že to všechno autorka vyhrabala odněkud z archivu. I sépiové stránky retrokomiksu sluší; občas v nich zajímavým akordem zazní barva. Černobílá, neklidná a ne vždy stoprocentně přesná kresba vzpomínkovému žánru přesně odpovídá. Snad jen ten Slánský, zdrogovaný a umučený, se u soudu asi takhle sluníčkově neusmíval. Ale v ústních vzpomínkách bývá leccos setřeno, a jednota formy a obsahu je zde precizní.
Pokračování textu Komiks o časech, kdy naši agenti dělali své vlasti inteligentní služby