„Jednous mě oklamal, ale to už je pryč. Teď zlato bláznovo,
třes se a křič!“

Ono je snadné Kočičí zlato kritizovat. Vysmát se bezpečně dezinfikované romantice pre- či raně pubertálního věku, pobaveně ironizovat nerealistické dialogy a přihlouplý scénář o tom, kterak se skupinka dívek rozhodla bránit proti nepolepšitelným záletnickým spolužákům (proutník i děvkař jsou slova, co v kontextu vztahů „na první metě“ působí poněkud nepatřičně). Kritikové drazí, testosteronem přetékající čtenáři Hitmana a Punishera: zkoušeli vy jste někdy číst Stanislava Rudolfa?

Kočičí zlato je třeba posuzovat s vědomím žánrové formule, do které se hrdě řadí a hlásí. Čtení pro dívky mladší patnácti let, snad genderová, každopádně pak romantická varianta all-ages superhrdinského komiksu typu řadových Marvelů či DCček. Většina maskulinních čtenářů bude Kočičím zlatem náležitě znuzena, majoritu ženského čtenářstva zase neuspokojí dobrodružství chlápků v trenkách – a nezmění na tom nic ani zoufalecké pokusy typu Spiderman Loves Mary Jane. Původní americká manga pro mladší dívky – v těchto mantinelech musíme předkládaný komiks číst a hodnotit.

A on potom nedopadá nijak špatně. Hadleyové kresba je sebejistá, působí příjemně a drží si i určitý osobitý styl. Častou slabinou americké mangy bývá otrocká snaha o přesné napodobení japonského vzoru se vším, co k němu patří. Specifický typ promluvy vystupující z fikčního světa a obracející se ke čtenáři, silně grafická onomatopoia či karikaturizace, emočně podmíněná fyziologická deformace postav – na to vše jsme z asijského komiksu zvyklí, v amerických aplikacích však tyto efekty povětšinou k předkládanému příběhu nepasují a stávají se jen rušivými doplňky „z jiného světa“.

Ani po scenáristické stránce nelze Kočičímu zlatu nic výraznějšího vytknout. Jistě, příběh je do velké míry předvídatelný, jednoduchý a schematický a vlastně se v něm nic neděje. Přesto ale čtenáře udrží v napětí, zájmu o další vývoj. Občas možná trochu zaváhá jazyková stylizace dialogů, bez znalosti originálu je však těžko posuzovat, nakolik je to chybou komiksu a nakolik případným pomýlením překladu, o který se postaral Ondřej Duha. A ochránce chrámu i tvrze uklidněme, tvarů jako je titulkové „jednous“ se v textu naštěstí více nevyskytuje.

Pochvalnou zmínku lze připojit na adresu původce českého vydání, jímž je nakladatelství Klokan. Přívětivá prodejní cena se na kvalitě zpracování nijak nepodepsala, komiks vypadá přesně tak, jak taková manga (či alespoň mangou inspirovaná práce americká) vypadat má. Čtenářky sotva odrostlé čarodějkám Witch tak v Kočičím zlatu konečně dostávají komiks, který je může zaujmout a oslovit. ňemeslně dobře zvládnutý romantický příběh pro mládež, který se nesnaží popisovat vyhrocené dramatické vztahy ani otázky života a smrti. Ale přiznejme si: není to tak vlastně trochu víc ze života?

Kočičí zlato
autorka: Amy Reeder Hadley
Klokan / Allpress, 2007
záznam v comicsdb