Dvanáct komiksových apoštolů Bible

Království tvé

Kdy jindy by se měl klasický český pohan odhodlat ke studiu Bible, když ne v tento Bohem požehnaný čas Vánoční? Zvídavý komiksák to má o to snadnější, že u nás existuje poměrně velké množství knih, které se komiksovou formou snaží zpracovat látku Starého a Nového zákona. Ve stručném výběru jsem se snažil postihnout celou škálu přístupů – od náboženských adaptací, přes světské až po okrajové, přesto však zajímavé odvozeniny odkazující na Písmo. A nyní už neúplný, přesto poměrně reprezentativní výčet toho NEJ, s čím se v knihkupectvích, knihovnách nebo antikvariátech můžete setkat.

NEJpřednější: Moje první obrázková bible, 1. Starý zákon 2. Nový zákon (Portál, 1991).

Kdo hledá příklady biblického komiksu, nejčastěji nalezne podobná zpracování jako je toto dvousvazkové vydání. Jsou to cykly obrázků pro děti, kde minimum textu není zapsáno do klasických bublin. Hranice mezi klasickým kresleným seriálem a hodně ilustrovanou tradiční knihou je často nezřetelná…

NEJfajnovější: Velislavova Bible. Kniha z poloviny 14. století obsahuje 188 listů se 747 ilustracemi.

Soubor kolorovaných perokreseb ztvárňuje začátek Starého zákona, výjevy o Antikristu, evangelijní látku, Skutky apoštolů, Zjevení sv. Jana a legendy o světcích. Luxusní faksimile v malém nákladu za 20 000 korun vyšla nedávno (Archa 90, 2008). Zájemci o trochu skromnější ochutnávku tohoto knižního klenotu mohou sáhnout po publikaci Velislai Biblia picta: příběh Josefa a Putifarky (Evropský vzdělávací program – III milenium, Eurolex Bohemia, 2004), která přibližuje pouze výše uvedenou starozákonní zápletku, nebo po digitalizované verzi památky na CD-ROMU s doprovodnou publikací (Národní knihovna, 2007)

Kreslená bible

NEJrozšířenější: Nový zákon – obrázková bible (David C. Cook Publishing, 1991).

Americké protestantské nakladatelství začalo svou adaptaci vydávat postupně už před padesáti lety. Celý projekt vyvrcholil v roce 1979, kdy vyšla v angličtině celá komiksová Bible čítající 800 stran. K nám se její novozákonní část pašovala jako misijní materiál ze zahraničí v osmdesátých letech pod názvem Král přichází. Díky svému rozsahu přes 250 stran to bylo pravděpodobně nejrozsáhlejší jednosvazkové komiksové dílo, ke kterému se čeští čtenáři mohli v době komunismu dostat. Celosvětově se náklad této úpravy Bible (nebo jejích částí) v různých jazycích odhaduje na více než 75 milionů. Česká mutace se pohybovala určitě v desítkách tisíc exemplářů.

NEJlepší: Kreslená bible (Karmelitánské nakladatelství, 1999).

Zmíněný Nový zákon od David C. Cook Publishing už vizuálně působí trochu archaicky. Podstatně modernější je deset let starý počin Karmelitánského nakladatelství. Malíř Jeff Anderson skvěle pracuje s barvou. Nadprůměrný formát publikace dovoluje velkoryse budovat kompozici jednotlivých stránek, což využívá scenárista Mike Maddox. Svazek obsahuje Starý i Nový zákon. Vadami na kráse je jen občas kýčovitě přehnaná mimika postav a nepěkná úprava letteringu (písma v bublinách).

Komiksová historie světa

NEJbližší: A prebýval medzi nami (nakladatel a rok vydání nezjištěn).

Komiksové zpracování osudů Krista v nejpříbuznějším jazyce – slovenštině. Brožovaný sešit o 130 stránkách nemá tiráž. S největší pravděpodobností se do naší republiky dostal podobně jako Král přichází. Autorem je francouzský katolický duchovní Pierre Thivollier (1910-2004), který vytvořil řadu náboženských komiksů, přičemž A prebýval medzi nami je jeho nejvýznamnější dílo. Už na první pohled sešit zaujme velmi profesionální kresbou a zvláštním střídáním barevných a nebarevných polí.

NEJameričtější: Příběhy ze Starého zákona, Příběhy z Nového zákona, Příběhy z Knihy Mormon (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů).

Všechny tyto komiksy mají v dodatku abecední rejstřík použitých zeměpisných míst, kde na prvním místě figuruje Amerika. Jedná se totiž o publikace učení mormonismu, což je náboženská organizace všeobecně pokládaná za křesťanskou sektu. Mormoni svou teologii rovnocenně vedle Bible opírají i o učení Josepha Smitha. Ten svá zjevení o působení starověkých Izraelců a Ježíše na novém kontinentě vydal v roce 1830 pod názvem Kniha Mormon. Uvedeným komiksům formálně dominuje konzervativní úprava, kdy všechny texty jsou uvedeny jen jako komentáře pod jednotlivými políčky. Přes podobný rozsah a formát má každá kniha jiný výtvarný styl obrázků, starozákonní zpracování jich má hned několik.

Pod dekou

NEJvtipnější: Komiksová historie světa – Od velkého třesku po Alexandra Velikého 1 (BB/art, 2003), Komiksová historie světa – Od vzestupu Číny po pád ňíma 2 (BB/art, 2004).

Kreslíř a scenárista Larry Gonick si vzal do hlavy šílený nápad – zpracovat vtipnou formou události od vzniku vesmíru po dnešek. V prvních dvou dílech se nevyhýbá ani historii Bohem vyvoleného národa a životním osudům mistra z Nazaretu. Autor tak činí s vervou a nadsázkou blízkou třeba filmu Život Briana od skupiny Monty Python. Výsledek přitom paradoxně neztrácí i svou naučnou hodnotu.

NEJkratší: 90 klasických knih pro lidi v kalupu (Albatros, 2009).

Opovážlivec Henrik Lange nasoukal obsah devadesáti pokladů světové literatury do stejného počtu karikaturistických stripů v rozsahu čtyř okének. Co v jeho podání zbylo z Knihy knih? Zde je nezkrácený text v jednotlivých políčkách (spoiler alert – pozn. red.): „Bible“ – „Na počátku stvořil Bůh celou tu opičárnu (neslaví se žádný svátek)“ – „Přetočte kousek dopředu: narodil se Boží syn Ježíš (svátek!) a zemřel za naše hříchy na kříži (další svátek)“ – „A nakonec nejspíš všichni skončíme v pekle.“

Král přichází

NEJznámější: Stvoření světa a člověka (SNKLHU, 1959).

Oblíbený animovaný film Stvoření světa s průvodním slovem v podání Jana Wericha přímo odkazuje na cyklus kreseb Jeana Effela. Jejich souborné vydání u nás vyšlo dva roky po premiéře snímku. Na kinematografické i knižní verzi se v češtině podílel spisovatel a karikaturista Adolf Hoffmeister. Laskavě rozpustilé příběhy v podání francouzského výtvarníka inspirované samým začátkem Bible jsou tak známé, že ani nemá cenu je blíže popisovat. Zmíněné adaptace stvoření světa jsou dokladem toho, že kreslený seriál je svébytná forma s návazností na výtvarné umění, literaturu a film.

NEJosobnější: Pod dekou (BB/art, 2005).

Ani ne třicetiletý Američan Craig Thomson vytvořil bezmála šestisetstránkový grafický román, kde vzpomíná na svoje trable s dospíváním v prostředí nábožensky velmi horlivé rodiny. Americký nakladatel věřil práci mladého umělce natolik, že objemné dílo vydal v roce 2003 najednou bez jakýchkoliv předchozích sešitových vydání, což v USA do té doby nemělo obdoby. Byla to dobrá volba – kniha se brzo zařadila mezi nejlepší současné komiksy. I když se odhlédne od velmi významného motivu církevní prostředí, tak stojí za zmínku dvě krátké zkomiksované pasáže Lukášova evangelia a knihy Kazatel.

Království tvé

NEJapokalyptičtější: Království tvé (BB/art a Crew, 2006)

Slavné nakladatelství DC Comics se v komiksu nazvaném po části Otčenáše rozhodlo dohromady představit své nejznámější postavy v čele se Supermanem, Batmanem, Kapitánem Marvelem a Wonder Woman. Ti všichni mají hrát zásadní roli v poslední osudové bitvě všech superhrdinů. Děj je vyprávěn z pohledu postaršího pastora Normana McCaye. Ve vytrženích se mu zjevuje bytost podobná andělu, která mu ukazuje události blížícího se Armagedonu. Inspirace Zjevením svatého Jana je evidentní, v komiksu nechybí ani biblické citáty.

NEJzvláštnější: Šinkl a jeho velká síla (Calibre Publishing, 2001).

Stará proroctví o příchodu zachránce přinášejícího vykoupení, spása přichází od slabého a nevýznamného, proměnění vody ve víno, učedníci, zázračná uzdravení, nepřijetí vyvoleného od autorit, Poslední večeře, odsouzení ke smrti od svého lidu za rouhání , zásadní moc odpuštění – všechny povědomé ingredience zasazené do úplně jiného rámce. Komiks Šinkl žánrově zcela patří do fantasy. Hlavní postava v úloze bohem vybraného spasitele patří k národu šinklů, rase podobné tolkienovským hobitům. Toto zvláštní zpracování nelze přejít jako hloupou prvoplánovou provokaci, spíš se jedná o svérázné postmoderní míchání novozákonních motivů.

(Článek v mírně odlišné podobě vyšel v listopadovém čísle časopisu GRAND BIBLIO)