Je tu jaro a nová pravidelná rubrika. Jak název napovídá, bude vycházet každou lichou středu… No dobře, na to jste neskočili. Každý pátek budeme upozorňovat na nové zajímavé tituly v zahraničí i doma, to je hlavní účel Pátečního zápisníku. Zároveň nám poskytne prostor pro osobní postřehy o čemkoli, co nás aktuálně zaujme v dobrém i ve zlém.

Autoři budou každý týden rotovat a formát si každý uzpůsobí podle sebe. Je to zkrátka volná disciplína, žádná promenáda v plavkách. První vystupuje Michal Jareš, který představuje Jima Mitchella, monografii Daniela Clowese nebo novinky u Fantagraphics. A stěžuje si na duben.

* Začalo jaro, poslouchám pořád dokola Fun House od The Stooges a mám alergii. Duben je hnusnej měsíc. Navíc poslední dobou zjišťuju, že čím jsem starší, tím větší obskurity mě baví. Bohužel dost často je to v přímé úměře k ostatnímu. Třeba se v posledních dnech zaobírám věcmi, které kreslil Jim Mitchell. Ta jednoduchá linka, ten vtipný, osobitý a rozpoznatelný styl! Ty jednoduché a sebevědomé karikatury! Kromě vlastní řady tří sešitů Smile (1970–1972) a stripů v undergroundovém časopisu The Bugle American se Mitchell do historie comixu zapsal víceméně jen pár kraťasy v několika skupinových sešitech (Teen-age Horizons of Shangri-La, 1970, Don Dohler’s ProJunior, 1971, Hungry Chuck Ciscuits Comics & Stories, 1971 a Mom’s Homemade Comics #3, 1971). Mitchellova kariéra v androši skončila tím, že byl na začátku 70. let odsouzen na několik let v Mexiku za drogové delikty. V polovině 80. let založil ve wisconsinském Milwaukee umělecké studio Distant Thunder, ale co si budeme povídat, už to není ono. Ale třeba ve zmiňovaném Mom’s Homemade Comics #3 má strašně milé dva komiksy. No jo, ale už jsme u toho – tohle je už tak velká bizarnost, že bych si o ní neměl s kým popovídat ani v 70. letech. Sběratelství je často dost osamělá záležitost.

* Pořád si myslím, že Baban–Mašek–Grus (a v pozadí Stanislav Komárek) s jejich Ve stínu šumavských hvozdů jsou událostí začátku tohoto roku. Z poslední doby rezonují asi nejvíc z toho našeho poněkud bezradného českého komiksového dění. Původně jsem se bál, že to bude jen taková legranda, kterou si naše liga komiksových mistrů udělá z přebytku energie. A ono prdlajs – suverénní album se vším všudy.

* Vyšel česky Burnsův El Borbah – a já se cítím mírně provinile, že jsem Martinovi Gecovi (vydavateli a překladateli v jednom) nebyl schopen včas poslat svoje případné poznámky k překladu. A to mi v tiráži děkuje… Tak se mu aspoň takhle omlouvám, že to nebylo ani tak z přehlížení nebo opomenutí, jako spíš z mé trvalé zaneprázdněnosti. Vydalo Aldente.

* Ve Fantagraphics vydali v posledních týdnech sebrané stripy Nancy a další Peanuts. Stripy jsou hybnou silou komiksu a obě knihy to dokazují vrchovatě. Nanciiny stripy jsou z let 1943–1945 a svazek se jmenuje Nancy is Happy. Příhody dívenky Nancy, jejího kamaráda Slugga, tety Fritzi – klasika v pěkné typografické úpravě Jacoba Coveye. Je zajímavé, že i když kniha pokrývá válečná léta, věnoval se přímo válce autor Ernie Bushmiller jen sporadicky. Podobně jako v mnoha stripech se zde žije v mírném bezčasí, nebo ještě lépe řečeno ve vlastním čase. Ten je sice tu a tam narušován aktualizovanými situacemi z venku (třeba případ nedostatku nylonek ve stripu z 24. 7. 1944), aby bylo jasné, že hrdinové jsou vlastně s námi, ale jinak je čas ve stripu jiný. Podobně jako u The Complete Peanuts 1983-1984, což je už sedmnáctý svazek sebraných příběhů. Řada školních příhod s Peppermint Patty a Marcií z tohoto svazku mi přišla akorát vhod – koukal jsem Petrovi Onuferovi přes rameno při přípravě nového Snoopyho v Albatrosu (opravdu se nedá říct, že bych dělal redakci, bylo to spíš „jen“ další čtení jinýma očima). A ten chystaný svazek bude složený právě z příběhů ze školy. A i když znám pár lidí, kterým Charlie Brown a spol. přijdou nudní a některým dokonce i hnusní, je to pořád zábava na vysoké úrovni. Třeba nedělní strip z 30. ledna 1983 je geniální…

Videoukázka Nancy is Happy

* Vyšla monografie věnovaná Danielu Clowesovi, kterou dal dohromady Alvin Buenaventura a přispěli do ní Chris Ware, Chip Kidd, Susan Millerová, Ray Pride a Ken Parille. Navíc je tu původní a nový rozhovor s Clowesem. Podle zatím dostupných informací se jedná o dost velkou i dost drahou knihu (v tuto chvíli 40 dolarů). Název je The Art of Daniel Clowes: Modern Cartoonist a vydavatelem je nakladatelství Abrams ComicArts.

* A ještě jednou Fantagraphics – na duben si vymysleli, že ke každé objednávce nad 50 dolarů dostanete zdarma originální sešit, který jinak nebude běžně v prodeji. Akce se jmenuje FBI–MINI a ti parchanti mají řadu nepublikovaných, obskurních nebo nových materiálů. Od Joosta Swarteho, Davida B., Jacquese Tardiho přes droboť a bizarnosti od Los Bros, Petera Baggeho, Billa Griffitha, Joea Sacca, Ivana Brunettiho, Stana Sakaie. až po obrázky ze skicářů Johnnyho Ryana, Jima Woodringa či Kima Deitche. Ostatně se přesvědčte tady.

* Nevíte náhodou někdo, jaké je Blue od Australana Pata Granta, které vyšlo nedávno u Top Shelf?