Komiksové hvozdy se někdy můžou zdát neprostupné, i v Česku vyjde za jediný rok docela dost nových titulů. Už počtvrté proto nabízíme mapu k uplynulému roku v podobě ankety, do které se zapojují přispěvatelé Komiksária a milí hosté – letos autory reprezentuje Lucie Lomová a Vhrsti, opět kývli i publicista Pavel Mandys a zakladatel ComicsDB David Zachoval.

Událostem roku 2012 vévodily výstavy a české publikace o historii komiksu.

MICHAL JAREŠ
Roztrhl se pytel s knihami mapujícími historii českého komiksu: roky nebylo nic a najednou nadílka. I když na Signálech z neznáma trochu participuju (jedna kapitola v katalogu), je asi nejhlavnější událostí roku to, co udělali Pafko s Tomášem – suverénní a pěkně udělaná výstava, moc hezky vyrobený katalog. A když už výstavy – v Paříži byla retrospektiva Roberta Crumba, kterou jsem žel bohu neviděl, ale aspoň podle katalogu se lze domnívat, že to byla událost. Jinak se docela pěkně rozběhl KIX a na konci roku vyšly Caves. A k největším událostem podle mého patří výrazný nárůst drobných a soukromých tisků do výše nákladu sto kusů. Jen houšť.

PAVEL PAFKO KOŘÍNEK
Domácí: úspěšný rozjezd KIXu, měl jsem loni trochu obavy ohledně životnosti projektu, ale hned dvě čísla je odvrátila. Úspěch Nezbedných komiksů Josefa Lady i četných výstav (13 komnat) a publikací (pravda, dle mého notně sporných kvalit: druhý díl “encyklopedie” tvůrců Ládka a Pavelky i dvousvazkový přehled Olgy Bezděkové a Milana Krejčího mají své problematické vlastnosti) zdá se přislibovat, že by se i v dalších letech mohl český komiks častěji a odvážněji obracet do své historie. V tomto českém komiksovém “obratu k vlastním dějinám” tak vidím asi největší událost roku 2012 a doufám, že se tento v příštích letech zúročí kvalitně připravenými edicemi domácího komiksového stříbra: Sekory, Posledníka, Klapače, Voborského, Konečného, Franty, Maláka či zase jednou nějakého toho Saudka. Bylo by načase.

Mimo soutěž coby komiksová událost důležitosti osobní, bez ambicí na přesah: Signály z neznáma – rok intenzivní práce na výstavě a katalogu mě naučil mnohému: o komiksu i o lidech. Naštěstí převažují ta zjištění milá a příjemná.

LUCIE LOMOVÁ
Loni jsem viděla zblízka živého Arta Spiegelmana (ale nemluvila s ním) na jeho velké výstavě v Angoulême, potkala jsem zajímavé autory na festivalech, s některými jsem se i seznámila.

U nás mi udělala radost velkorysá a elegantní výstava 13 komnat komiksu v Kostelci nad Orlicí a Signály z neznáma v Brně. Perlou KomiksFEST!Uubyla pro mě přednáška Igorta. Radost mi dělali i mí studenti v Plzni, kteří se začínají zajímavě klubat.

PAVEL MANDYS
Aby se během dvanácti měsíců sešly čtyři práce o historii českého komiksu, to je myslím událost hodná podrobnějšího zkoumání. Zatím jsem dvě z toho nečetl, takže nemůžu porovnávat, ale jak bylo dosud na poli teorie a kunsthistorie dost ticho, tak se to najednou rozsypalo.

MARTIN M@P PŘIBYL
Za loňský rok je to u mě jednoznačné: Signály z neznáma. Výstava, která tu nemá obdoby, v kombinaci s profesionálně odvedenou publikací, to se jen tak nevidí. Před autory klobouk dolů.

LUKÁŠ RŮŽIČKA
Událost do jisté míry vytvářejí média a Signálům z neznáma se věnovala hodně. A pozornost to byla určitě zasloužená. Za mořem se loni – co se týče autorů – snad nejvíc mluvilo o debutujícím Alešovi Kotovi, který uprchl za velkým světem komiksu z Česka. Nedivil bych se, kdyby ukořistil nějakou nominaci na cenu Willa Eisnera.

JAN WAS SAMOHEJL
Významnou událostí byla určitě výstava 13 komnat komiksu pro svůj záběr i luxusní prostředí zámku v Kostelci nad Orlicí. A nejvýznamnější události na této události byly pro mě dvě. Zaprvé Karel Jerie zde vystavil obraz, který namaloval pod dojmem mé recenze na jeho leporelo O zlobivém houbaři (toť jasný důkaz toho, že mé písání může mít smysl). A zadruhé – potkal jsem poprvé v životě člověka, který má stejný mobil jako já. Mám naprosto identický typ i barevné provedení jako nosí/nosil v kapse mistr Jiří Grus! Tento fakt pokládám za neklamné znamení… jen nevím přesně čeho. (Bližší informace o konkrétním typu nebudu zveřejňovat, protože by to mohlo být bráno jako reklama, navíc jde o neuvěřitelnou plečku, jen o chloupek lepší než je pověstný Aligátor Miloše Zemana).

JAKUB CUBA SEDLÁČEK
Signály z neznáma, výstava, a hlavě monografie. Líbí se mi na ní, že jednotlivé kapitoly psali autoři nejrůznějšího zaměření, a tak jako celek představuje příjemné rozcestí na cestě k poznání českého komiksu. Bravurně ošetřený, inspirativní materiál.

A neodpustím si ještě jinou badatelskou perlu. Desetikilový otesánek 75 Years of DC Comics vyšel sice již v roce 2010, ale dostal se mi do rukou (nebo spíš do náruče) teprve loni. Je to nádherný svazek vpravdě středověkých rozměrů, který vám zabere půlku knihovny.

VHRSTI
Když si vzpomenu na tu spoustu komiksových výstav, na komiksový Svět knihy či tradiční kulturní lákadlo KomiksFEST!, nebudu se snažit vybírat nic z této kategorie. Volím Opráski sčeskí historje. Tenhle šílenej anonymní počin možná udělá (a dost možná už udělal) do světa větší díru než všechny zmiňované akce dohromady. A ať se vám to líbí nebo ne, je to český komiks.

DAVID ZACK ZACHOVAL
Aleš Kot. Jasně, člověk to bere vlastně osobně, když se venku prosadí kluk, kterého sledoval při jeho prvních nesmělých krůčcích, kdy mu ještě mezi obracením stránek měnili plíny, ale i bez zbytečného sentimentu prostě musím smeknout. Nejen před tím, jak rychle a důrazně se za svým snem prodral. Nepokrytě obdivuju, jak dokázal naroubovat DNA autorů, na které generačně navazuje, mít úspěch u relativně mainstreamového publika, vymámit z kritiků nadšené výkřiky a i přesto má výsledek po tatínkovi minimálně nos. Tolik ze světa. Z domova jsem si žádný příspěvek nepřipravil. Jak říkám, stojaté vody. Nebo z té vrby koukám na blbou stranu.