RECENZE > Anthony Bourdain je americký šéfkuchař, spisovatel, moderátor, propagátor čokolády. Když v roce 2009 navštívil Českou republiku, užíval si tradiční zabíjačku, s radostí koštoval pivo i slivovici a k překvapení průvodce Zdeňka Pohlreicha mu šmakovalo jídlo ze stánků na Václaváku. S gastronomicky cestopisným seriálem No Reservations ostatně projíždí svět, aby ochutnával obvyklou i zdraví silně neprospěšnou stravu. Neúnavný dobrodruh si v loňském roce splnil další sen – stal se komiksovým scenáristou díky titulu Get Jiro!.

Pokud jste newyorského gurmána právě založili do složky příživníků na devátém umění, měli byste ho odtamtud zase vytáhnout. O komiksové gramotnosti šestapadesátiletého Bourdaina vypovídá mimo jiné to, že si na loňském Comic-Conu od rozhovorů o svém díle odskakoval k regálům, kde si kompletoval sbírku undergroundového magazínu Zap Comix a hledal práce Richarda Corbena a Harveyho Pekara.

Obdobně jako u velkého množství děl zmiňovaných pánů lze také na Bourdainovu prvotinu, kterou loni vydalo Vertigo (a 1. května vychází v paperbacku), aplikovat s trochou benevolence autorskou teorii, tedy přístup vypůjčený z filmové terminologie. Kritici a režiséři sdružující se kolem časopisu Cahiers du Cinéma přikládali v 50. letech 20. století některým tvůrcům natolik silnou pozici v procesu natáčení, že je považovali za výhradní autory filmů. Mezi režiséry s osobitou vizí patřili například Jacques Tati, Alfred Hitchcock nebo Howard Hawks.

Ačkoliv se tedy nedá v případě Get Jiro! hovořit o čistě autorském komiksu, jelikož kresbu obstaral Langdon Foss a na konečném výsledku se podíleli i další lidé (spoluscenáristou je novinář a spisovatel Joel Rose, výrazné barvy dodal jeden z nejoceňovanějších koloristů José Villarrubia a lettering dělal mistr písmenek Todd Klein), celkové vyznění i jednotlivé prvky jasně odráží osobnost Anthonyho Bourdaina. Nejen z marketingových pohnutek se stal tváří celého projektu. A také Foss v rozhovorech přiznává, že všechno, co ví o gastronomickém světě, se dozvěděl díky spolupráci s Bourdainem.

Kuchařina, těžká dřina

Děj je situován do dystopické budoucnosti, v níž se za jedinou kulturní hodnotu považuje jídlo. Sporty, filmy a další kratochvíle skomírají, zatímco městům vládnou kuchaři. Los Angeles rozdělují dvě kuchařské celebrity, které svá impéria vybudovaly na opačných filozofiích. Zatímco Bob reprezentuje haute cuisine a je mu jedno, odkud ingredience pochází, když je výsledkem dokonale vyvážený chuťový zážitek, sluníčková Rose klade přehnaný důraz na lokální suroviny. Vedle těchto megalomanů fungují i drobní prodejci, mezi které spadá i nestraník Jiro. Bývalý jakuzák si otevřel malou suši restauraci na periferii, kvalita jeho pokrmů se ale rychle rozkřikla. Bob s Rose tak mají eminentní zájem o to, aby japonského mistra přetáhli na svou stranu.

Je zřejmé, že si Bourdain satiricky utahuje z pošetilého gastronomického fanatismu a aktuálních trendů, nesnaží se ovšem do čtenářů vtloukat svůj světonázor. Get Jiro! hlavně baví svěžími analogiemi mezi mafiánskými příběhy a kulinářským prostředím. Bourdain, nadšený čtenář gangsterských životopisů, pašuje do města andělů namísto drog a alkoholu suroviny na vaření. Znepřátelené klany nepoužívají k likvidaci protivníků štěkající Thompsony, ale vystačí si s válečky, mixéry, hráběmi nebo masivními kuchařskými noži. Společnost je natolik posedlá stravováním, že se považuje za přípustné někomu useknout hlavu, pokud dotyčný floutek znesvětil precizní kousek suši vymácháním v sójovce.

Bourdain se vyhýbá osobním stanoviskům především z toho důvodu, že sám je konzumentem, který se zakousne do kořeněné a tučné flákoty stejně slastně jako do molekulárních experimentů. Ačkoliv je centrální postava inspirována Bourdainovým oblíbencem Jiro Onem, japonským perfekcionistou, který zasvětil svůj život nekonečnému zdokonalování suši (tomu, kdo by se o něm chtěl dozvědět víc, vřele doporučuji až hypnotický dokument Jiro Dreams of Sushi), rozhodně se nedá říci, že by s ním bylo zacházeno s posvátnou úctou. Komiksový Jiro je karikatura srovnatelná s Bobem a Rose. Je to ale sympaťák i přesto, že ho popadne ultranásilný amok, kdykoliv někdo přestane respektovat jeho pracovní systém. Obdivem k Jirovi nešetří ani jeho rivalové, kteří zkrátka musí ocenit, když usekává ruce s takovou bravurou, že vůbec nepoškodí kosti.

Tak mi to teda nandej, bejby

Pedantským přístupem se vyznačuje i vizuální stránka, která podporuje tvrzení, že se Langdon Foss „učil vařit“ od Bourdaina. S faktickou přesností zachycuje profesionální vykostění ryby nebo zpracování rýže, což jsou úkony natolik specifické, že je musel konzultovat nebo nastudovat. Zároveň ale s klidem vystřihne restaurační frmol nebo komickou celostránku, kde po sobě jdou znepřátelené klany s pomocí kuchyňských spotřebičů a zahradního náčiní. Groteskností si v takových místech nezadá s legendárními scénkami, v nichž Laurel kroutil Hardymu frňákem a ten ho na oplátku majznul pánví.

Když v závěru dramaticky přituhne, Foss přepne do módu samurajských eposů, u nějž elegantně využívá pravidel fikčního světa. Jeden z finálních střetů se odehrává na pšeničném poli, které je ve skutečnosti horním patrem mrakodrapu, kde se pěstuje zelenina a chovají jehňata. Zřejmě nebude prokazatelné, kdo stojí za většinou kresebných nápadů, ale přikláněl bych se k názoru, že šlo o výsledek kolektivního snažení. Na Fossovi ale stojí důkladné zobrazení všech maličkostí, na stránky hází i neošizené davové scény s jedinečnými postavičkami namísto anonymní masy lidí.

Get Jiro! je prošpikován hravými maličkostmi spjatými s jídlem a vařením v takovém množství, že se spolehlivě zamaskuje veskrze přímočará dějová linka s několika nezodpovězenými otázkami. Čtenář kupříkladu nezjistí, co vedlo k transformaci Los Angeles nebo jak se z Jira stal zabiják s gastronomickým talentem. Přemíra kuchařských termínů by mohla vést až k nařčení, že jde o samoúčelnou exhibici. Jenže z podtextu lze vyčíst Bourdainovo nakažlivé nadšení, díky němuž prodal už svoji nejslavnější knihu Důvěrnosti z kuchyně. Leccos se proto dá omluvit.

Nemusíte chodit do práce v rondonu, abyste si užili krvavě zábavnou exkurzi po světě, který rozdělují různé přístupy k vaření. Prvotina šéfkuchaře Bourdaina nepředstavuje hotovku z mrazáku, nýbrž dobrotu z čerstvých surovin.

Get Jiro!
Anthony Bourdain, Langdon Foss, Joel Rose, José Villarrubia, Todd Klein
Hardcover, Vertigo, 2012, 160 stran, 24,99 dolaru
Paperback, Vertigo, 2013, 160 stran, 14,99 dolaru