PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Nové komiksy, comixy a comiksy

* Ve vší tichosti vyšel v nakladatelství Aldente první svazek sebraných sešitů série Hate, kterou vymyslel a kreslil Peter Bagge. Už název – Hej, Buddy! – napovídá, kdo je hlavním hrdinou. Buddy Bradley se vymanil z rodiny Bradleyových, kterou měli možnost poznat ctění čtenáři ve stejnojmenném svazku, vydaném také v Aldente. Prvních pět sešitů Hate, které Hej, Buddy! zahrnuje, pokrývá roky 1990 a 1991. Buddyho komplikované vztahy vznikají v době, kterou jsme už měli možnost zažívat stejně – nástup Generace X, grungeový sound ze Seattlu… A nad tím povlává hodně ironie, jak je u Baggeho zvykem.

* Malý odskok od komiksů k animákům – knížku Evy Struskové Dodalovi, kterou vydalo NAMU a Národní filmový archiv, doporučuji všema dvaceti. Je sice drahá jak pes, ale kromě hutného životopisného příběhu obsahuje DVD s dochovanými animovanými filmy průkopníků české animace, Karlem Dodalem a jeho manželkami Hermínou (později Týrlovou) a Irenou. Jedinou nevýhodou je, že když knihu vybalíte z celofánu, DVD už na obálce, kde je původně přichyceno, neudrží.

* Pro mnohé bude souborná edice stripů Crocketta Johnsona o Barnabym (v českém prostředí se na konci 40. let ohřál jako Barnabášek) z let 1942–1952 nepříliš zajímavá: kniha je drahá (35 dolarů), strip je příliš minimalistický a málo komiksový… Ale je to krása, na kterou se hodně těším – vychází u Fantagraphics.

* Nerad bych na to zapomněl – 25. července bude S. Clay Wilson, jeden z nejcomixovějších autorů vůbec, slavit dvaasedmdesáté narozeniny. Není na tom dobře, má po operaci mozku, víceméně nemůže chodit, no ostatně si to přečtěte na www.sclaywilsontrust.com (a pokud důvěřujete donátorství, můžete i podpořit). Každopádně je trochu zázrak, že S. Clay Wilson přežil až do dneška, vzhledem k jeho životnímu stylu…

* V Divusu vyšly pohromadě další tři díly jednoho z nejzajímavějších komiksových počinů současnosti, Varlén No. 7, 8 a 9. Sám autor S. d. Ch. své dílo označuje jako „comiks na hraně existence“ a mimo jiné se k samotnému komiksu vyjadřuje třeba už názvem jednoho z celostránkových kolážových opusů – „Klasický lineární strip jako povinná comiksová disciplína schopná mě unudit k smrti“. S. d. Ch. je samorostlý a nezařaditelný (cpe se mi sem doplňující slovíčko „génius“, ale šetřím s ním). Hned na začátku sedmého sešitu Varlénu se S. d. Ch. vyjadřuje „po svém“ ke katalogu Signály z neznáma, do kterého byla v rámci mnou psané kapitoly zařazena i jeho tvorba.

Autor píše mimo jiné, že „sedm dlouhých let pracoval na Varlénovi, aniž tušil, že je undergroundový, ba dokonce se domníval, že je koncipován proti intencím tohoto subkulturního nedorozumění.“ On samozřejmě je underground (comixový) a underground (plasticpeopleovský). Varlén je pro komiksovou majoritu nestravitelný kus experimentálního žvance, ale co si budeme povídat, i comixová minorita může mít z některých varlénovských kousků osypky. Někdy nás uondá bezbřehým žvaněním, někdy je jeho cesta k cíli mimořádně komplikovaná (když třeba v oddílu King Solomon v devátém sešitu čtete „děj“ i vzhůru nohama). Ale už jsem napsal, že je to génius?

* Pokud máte zbytečných 125 dolarů a máte rádi rané americké stripy, tak si šetřete na monumentální dílo editora Petera Marescy nazvanou Society Is Nix: Gleeful Anarchy at the Dawn of the American Comic Strip 1895-1915 (vychází v srpnu u Sunday Press Books). A ve Fantagraphics chystají na září novinku od třicátnice s nevyslovitelným příjmením a vycházející hvězdy Julie Gfrörerové. Její grafická novela (má 72 stran) se má jmenovat Black is the Color a bude to o mořských pannách, námořnících. lásce a moři, to vše zabalené do 17. století… Více najdete na thorazos.net a na stránkách Fantagraphics.

2 komentáře u „PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Nové komiksy, comixy a comiksy“

  1. Za tipy velký dík, obzvláště pak za Dodalovi. A propos, za jakýsi ucelený přehled v oblasti české animace lze považovat knihu Český animovaný film, nebo jsou doporučení i na nějaké další alternativy? S díky DJ

  2. DJ: Já mohu doporučit knihu Jana Poše Výtvarníci animovaného filmu, Odeon 1990. Zaměřuje se hlavně na historii narrativního filmu cca 1940-1989 a zabývá se výtvarným řešením jako vypravěcím prostředkem.

Komentáře nejsou povoleny.