UKÁZKY > Jméno Milana Fibigera komiksovým fanouškům mnoho neřekne. Jiné je to už s těmi, co čtou sci-fi a fantasy. Ovšem pro milovníky dobrodružných knížek znamená jeho jméno záruku ilustrace v burianovskému duchu.

Kompletní Fibigerovu tvorbu včetně výletů do světa komiksu shrnuje dvoukilová monografie.

Už téměř čtvrt století se Fibiger pohybuje na knižní scéně a vytváří obálky, vnitřní kresby a někdy i grafický šat pro celou řadu knížek. Prim hraje dobrodružná literatura a romány z žánru fantastiky, ale pod jeho rukama se zrodily i obrázky k historickým, leteckým, hororovým, námořním a záhadologickým titulům. Na seznamu figuruje dokonce mystická, ženská i dětská tématika. Nejcharakterističtější Fibigerovou technikou je kvaš a perokresba.

Pokusem o zmapování celé jeho dosavadní tvorby je monografie Milan Fibiger – Pouť za dobrodružstvím, exotikou a fantazií, kterou si malíř před nedávnem vydal vlastním nákladem v počtu 100 kusů. Vázaná celobarevná kniha s přebalem má 250 stran na křídovém papíru a váží téměř dvě kila. Obrazová příloha naplňuje většinu obsahu a je členěna do tématických celků Tarzan, Sandokan, Knížky Karla Maye, Dobrodružná literatura, Fantasy a sci-fi, Volná tvorba, grafika a portréty, Horory a komiks. Textovou část tvoří nejen ústřední článek Pouť za dobrodružstvím, exotikou a fantazií, ale i podrobný Seznam ilustrovaných knih a Životní a profesní mezníky. Součástí těchto dvou kapitol je soupis výstav a seznam časopiseckých a novinových článků. Autorem textů je publicista a komiksový historik Milan Krejčí.

I když se Fibigerova tvorba točí téměř výlučně kolem knižní ilustrace, nelze pominout fakt, že se malíř pokoušel zkraje devadesátých let proniknout i do komiksové oblasti. Pro českého čtenáře jsou ale výsledky těchto výprav zcela neznámé, protože buď vznikly jen úvodní části, anebo zrealizované komiksy byly určeny pro Německo. Zajímavá je skutečnost, že všechny tři české pokusy byly směřovány do čtrnáctideníku ABC, což vzhledem k pozornosti, kterou tuzemským kresleným seriálům věnovala redakce, nebylo až tak nepochopitelné. Z plánovaného čtyřiadvacetistránkového komiksu Ršabha podle scénáře Zdeňka Lorenze, byly nakresleny dvě pokračování.

Z dalších dvou, Verneova Tajuplného ostrova a Tomanova příběhu z cyklu Malého boha, vznikly jen neúplné úvodní části. Ve stadiu rozpracovanosti skončil také záměr komiksové upoutávky na hudební vystoupení vlastní hudební skupiny Stará cesta. Pro německého nakladatele nakreslil Fibiger dva osmistránkové hororové komiksy. Třetí nebyl ani dokončen, protože malíř spolupráci přerušil z důvodu neseriózního chování druhé strany. Komiks byl pro Milana Fibigera v tomto období jakýmsi alternativním výletem, protože byl maximálně vytížený ilustrováním a kreslením.

Zájemci o knížku najdou informace na malířových webových stránkách.