Jaký byl rok 2018: Nejlepší české a slovenské komiksy

ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2018 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Kateřina Čopjaková, Jan Havlíček, Pavel Kořínek, Milan Krejčí, Martin Přibyl, Jiří G. Růžička, Jan Samohejl, Martin Šust a David Zachoval.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

KATEŘINA ČOPJAKOVÁ
recenzentka Respektu a Wave
Horor Sestry Dietlovy a krimi Svatá Barbora, jsou jasné hity loňského roku. Jejich pojítkem je Vojta Mašek, který v obou případech odvedl skvělou práci. Zároveň se jedná o přesvědčivé důkazy, že český komiks stojí pevně na vlastních nohách.

JAN HAVLÍČEK
sběratel komiksů
I přes tu přemíru zahraničních titulů se našlo pár kousků od českých autorů, které snesou srovnání se západní produkcí. Patří mezi ně komiksové adaptace románů Karla Čapka Krakatit, Válka s mloky a Kapsy. Líbil se mi i životopisný komiks TGM a Pět neděl v baloně na motivy Julese Vernea kreslený Karlem Zemanem. Největší zářez ale na konci roku udělalo nakladatelství Argo s leteckým Vzduch je naše moře od Václava Šorela, Michala Kociána a Petra Kolmanna. Jednoznačně nejlepší český komiks minulého roku.

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Není to už závazně potvrzené, do kronik a zpráv generacím budoucím zapsané, že rok 2018 byl v českém komiksu především a zejména rokem Vojtěcha Maška? Hvězdný trojboj Sestry DietlovySvatá Barbora (s Markem Šindelkou a Markem Pokorným) – Návrat Krále Šumavy (s Ondřejem Kavalírem a Karlem Osohou): tři takové komiksové knihy za jeden rok, to je husarský kousek, jaký se dlouho nikomu nepoštěstí zopakovat, natožpak překonat. Čestnou zmínku si ale zaslouží i řada dalších, za všechny alespoň poslední Candide Karla Jerieho a Jarmil Marka Rubce: díky nim všem budeme na loňský rok myslím ještě dlouho vzpomínat jako na sezónu, kdy se nad jiné urodilo.

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Konečně se podařilo vydat v Čechách Saudkovy slovenské komiksy z Technických novin 1971-77 (nakl. Albatros – Plus), a to díky tomu, že je měl Filip Konečný už zrestaurované a vydané v podobě limitního nákladu grafických listů před několika lety. Zejména první tři komiksy (Tieň na hranici času, Objav a Hor sa do hlbín) jsou úžasné, pocházejí totiž z Kájova vrcholného tvůrčího období. Výtvarně i námětově mě zaujalo dílo Vojtěcha Maška Sestry Dietlovy, které je na pomezí horroru a detektivky, šmrnclé plejádou podivných postav příběhu vyprávěném pomocí přemalovaných fotografií. Pavel Čech i loňský rok vydal velkoformátovou knihu Pro Tebe (Petrkov), do níž shromáždil své převážně němé poetické črty o lásce, smrti a lidských tužbách. Petr Barč se dočkal, sice až po smrti (zemřel 30. 9. 2017) knižního vydání všech svých komiksů na motivy povídek Otakara Batličky. Publikace Příběhy statečných (Toužimský a Moravec) částečně supluje Barčovu (neexistující) monografii textem V. Prokopa a rozsáhlou fotografickou přílohou. Druhá příloha je věnovaná Otakaru Batličkovi, napsal ji J. Čvančara, a i ji doprovází bohatá fotodokumentace.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Loňský rok v českém komiksu byl mimořádně plodný, a tudíž i radostný. Předně bych vyzdvihl Karla Jerieho za jeho zakončení trilogie Candide. Předchozí díly byly už vyzdvihovány dostatečně, ale v záplavě loňské konkurence to může být důvod pro upozadění tohoto fenomenálního autorského díla. Voltaire by se tetelil blahem, vidět takhle adaptované své dílo. Z drobnějších věcí je tu řachanďácký sešit Rumcajs se vrací a hlavně Jarmil Marka Rubce. Na první pohled tak trochu opičárna, ale rozhodně kniha, která potěší. No a když začneme stoupat na vrchol loňské produkce, tak vedle Candida tu sedí Svatá Barbora. Ale to ještě nejsme úplně nahoře, kde trůní: Sestry Dietlovy. Tohle je opus magnum jak když vyšije! Mám trochu starost, že by toto netradiční dílo mohlo zapadnout, ale už úspěch v cenách Muriel, naznačuje, že pozornost širší veřejnosti by na tuto knihu být upřena být mohla.

JIŘÍ G. RŮŽIČKA
redaktor A2
Tím nejlepším ze současného českého komiksu jsou knihy, na nichž nějakým způsobem pracoval Vojtěch Mašek, ať už jako scénárista nebo jako výtvarník, případně oboje najednou. Což potvrdily i Ceny Muriel. Loni vyšly tři projekty, na nichž v poslední době pracoval, nicméně první díl Návratu Krále Šumavy zůstal jen průměrný. Svatá Barbora vznikla v kooperaci se scénáristou Markem Šindelkou a výtvarníkem Markem Pokorným. Mašek s Šindelkou vypátrali okolo takzvané Kuřimské kauzy celé pseudonáboženské spiknutí. Ze známých faktů postavili vlastní příběh, který by ale nemusel být daleko od pravdy. Ke komiksu dobře padne kresba Marka Pokorného napodobující občas infografiku a připomínající tím trochu díla Chrise Warea. V Sestrách Dietlových se Mašek pustil i do kresby, s níž se vrátil do období trilogie Monstrkabaret Freda Brunolda s různě deformovanými a dokreslovanými fotografiemi. Tentokrát jde o napínavé detektivní pátrání v pokřivených dobách normalizace s překvapivým rozuzlením na konci. Příjemným překvapením pro mě byly i Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství, tedy soubor nových příběhů téhle klučičí party od různých autorů, který je překvapivě vyrovnaný a řekl bych z větší části lepší než originál. A pak vyšel i druhý díl trilogie Michala Opitze Rumcajs se vrací, dostupný zdarma ke stažení v databázi comicsdb.cz, mix původního Čtvrtkova Rumcajse a osmdesátkových hororů. I tohle je sázka na jistotu a dobrou zábavu.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Skvělá byla především Svatá Barbora. Smekám už jen před nápadem a odvahou tohle šílené téma zpracovat. Myslím, že se povedl i soubor Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Řada rychlošípáckých příběhů z loňského roku je skvělých, zbytek průměrný, rozpačitých věcí je minimum. To mi u tak autorsky pestré knihy nepřijde jako špatné skóre. Vedle gigantického Punti stojí z historických reprintů za zmínku i Zuzanka a její svět, nebo krátké příběhy Káji Saudka z Technických novin. Úvodní díl Krále Šumavy mě navnadil na pokračování. Z loni vydaných komiksů mám aktuálně rozečtenou novinku pánů Nováka a Švejdíka o Mašínech. Mé dojmy? Zatím dobrý.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Bezesporu šlo o rok Vojtěcha Maška a je těžké soudit, zda je lepší Svatá Barbora, nebo Sestry Dietlovy, nicméně alespoň po výtvarné stránce je mi bližší Barbora. Jako příznivce fantastické literatury mě nadmíru potěšil také třetí díl Jerieho Candida. Jsem moc rád, že se to Karlovi podařilo takhle profesionálně dokončit, celkově jde o velkolepé dílo, které snad k českému komiksu přilákalo nové čtenáře. Ze stejných důvodů musím zmínit také druhou Divočinu od Mikuláše Podprockého, ačkoli ten to ještě přece jen nemá od začátku tak pevně v ruce jako zkušený Karel Jerie. Mezi mé oblíbence patří i „akční“ historické komiksy Král Šumavy a Zatím dobrý.

DAVID ZACHOVAL
editor ComicsDB.cz
Asi bych nedokázal s vážnou tváří tvrdit, že druhý sešit Rumcajse od Michala Opitze je to nejzásadnější, co domácí scéna dala comicsovému světu, ale s čistým svědomím ho můžu označit za můj comics roku. Premisa české večerníčkové legendy zápolící s Vetřelcem je tak blbá, že to prostě nemůže fungovat, ale funguje. Nevzpomenu si, kdy jsem naposledy u českého comicsu nemohl dospat dalšího dílu. Z těch zjevnějších tipů, které docela dobře shrnula letošní Muriel, mě zaujala hlavně Svatá Barbora, kde mě fascinuje, jak hodně se Marek Pokorný vypracoval.